I běžní zaměstnanci mohou vytvářet firemní aplikace

Podle Gartneru až 41 % zaměstnanců nepatřících do sféry IT vytváří či upravuje vlastní řešení a do roku 2023 ve velkých podnicích tito vývojáři z řad běžných uživatelů (citizen developers, civilní vývojáři) čtyřnásobně převýší svým počtem profesionální developery.

Většina organizací už využívá alespoň jeden nástroj low-code. Používají ho oddělení nebo jednotliví uživatelé k řešení problémů. Jednoho dne, možná brzy, se vývoj aplikací bez psaní kódu stane běžnou pracovní dovedností stejně jako práce s e-mailem a tabulkami, předpovídají analytici Forresteru.

S výhodou rychlého a snadnějšího vzniku softwaru se však pojí větší rizika. Dohled nad zvýšenou autonomií, kterou samoobslužnost a low-code přinášejí, je nyní důležitou starostí pro IT, uvádí Gartner.

Přestože zatím nejsou formální struktury řízení běžné, začínají šéfové IT řešit problematiku správy pro low-code. „Vědí, že chtějí umožnit mnoha lidem technologickou práci, a chtějí to udělat alespoň částečně nějakým metodickým způsobem,“ upozorňuje John Bratincevic, analytik společnosti Forrester.

Platformy low-code podle něj přinášejí lepší produktivitu, úspory nákladů a často i změnu kultury, která zlepšuje vztahy mezi oddělením IT a ostatními odděleními firmy. Při správném využití může low-code pomoci organizacím zajistit neustálé zlepšování, jež firemní transformace vždy slibovaly, společně s kulturou digitálního řešení problémů.

Přinášíme rady, jak mohou ředitelé IT pomoci k úspěchu civilním vývojářům pragmatickým způsobem, který zmírňuje rizika a neodradí tyto vývojáře od experimentů a samoobslužnosti.

Vystoupit ze stínu

Aby bylo využívání platformy low-code úspěšné, nemohou k ní šéfové IT přistupovat jako ke stínovému IT a neměla by se řediteli IT považovat ani za potenciální břemeno, uvádí analytik Jason Wong z Gartneru.

„Účelem civilního vývoje je říci, že existuje dohoda mezi oddělením IT a zbytkem firmy spočívající v tom, že se zajistí účast a vstupy od těchto civilních vývojářů pro řešení, které chtějí vytvořit, a že se naleznou nástroje, jež jim v tom nejlépe pomohou,“ vysvětluje.

Platformy low-code a no-code neposkytují jen způsob, jak vizuálně vytvářet aplikace: také centralizují přístup a zdroje a sledují, jak se využívají. Z uvedených důvodů může oddělení IT stanovit zásady, kdo bude mít přístup k jakým datovým zdrojům a jak se jim dovolí sdílet aplikace a automatizační toky, které tyto údaje obsahují.

Podrobný access management na základě rolí umožňuje oddělení IT spravovat přístup ke konkrétním koncovým bodům a tabulkám dat až na úroveň pole či záznamu, přičemž lze přidělovat příslušná oprávnění pro různá oddělení či různá vývojová prostředí.

IT by také mělo být schopné řídit dostupnost konektorů a povolené akce pro koncové body. Například může chtít, aby oddělení podpory zákazníků mohlo vytvořit aplikace schopné číst, ale nikoli zapisovat tweety, nebo může rozhodnout globálně povolit uživatelům low-code aktualizovat záznamy, ale nebudou smět nic mazat.

Rovnováha kontroly a autonomie

Správná rovnováha mezi kontrolou a autonomií je pro civilní vývojáře doslova kritická. Nechcete mít špatné zabezpečení, ale pokud by byly procesy řízení a přístupu pro tyto lidi příliš zatěžující, prostě by jen přešli zpět na neřízené stínové IT.

Bratincevic poznamenává, že to vyžaduje plánování. „Není to extrémně složité, ale musíte to všechno promyslet s ohledem na specifika vašeho prostředí,“ vysvětluje a dodává, že data jsou klíčová. „Základem je princip: zjistit data a kategorizovat jejich citlivost.“

Nezapomeňte použít ochranu proti úniku dat pro všechny údaje sdílené externě a rovněž zásady varující civilní vývojáře, že v případě vytváření automatizace či pracovních toků to může způsobit porušení povinnosti dodržovat předpisy – například kopie e-mailů nebo osobních citlivých údajů.

Pište pro Computerworld

Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computerworldu?

Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.

Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz

Civilní vývojáři by také měli mít autonomii pro výběr platformy. Byla by chyba nutit celou firmu využívat jen jednu platformu low-code, varuje Wong. Pokud firemní uživatelé nemají oprávnění vybírat si nástroje, které potřebují, nelze mluvit o funkčním civilním vývoji.

Namísto toho se spoléhejte na řídicí strukturu a vyjasněte rozsah podpory, který mohou tito uživatelé čekat při volbě jiného nástroje, doporučuje Wong.

„Zde je rozsah toho, co můžeme dělat, a zde je bezpečná zóna. Pokud chcete společně něco dělat v této oblasti, můžeme spolupracovat a nabídnout podporu v následujícím rozsahu,“ popisuje způsob komunikace.

„Nečekejte ale, že naše oddělení IT bude školit personál, aby uměl používat tento konkrétní nástroj pro vytváření komponent a widgetů na této platformě. Na to nemáme kapacitu.“

Vhodný strategický přístup

Klíčem je také stanovení vhodného strategického modelu pro civilní vývoj ve vaší organizaci. Forrester popisuje tři běžné přístupy.

První z nich je malý, autonomní tým složený z lidí s praxí ve zlepšování procesů, se schvalováním ze strany oddělení IT, ale fungující v rámci konkrétního firemního oddělení a podřízený firemnímu manažerovi.

Tento strategický přístup je velmi agilní, ale neumožňuje škálování, popisuje Bratincevic: „Je to samozřejmé, veškerou práci totiž dělá tento malý tým.“

Druhým přístupem je samoobslužnost, při které může kdokoli vyvíjet za pomoci nástrojů low-code podle zásad a mantinelů pro danou platformu.

„Řídíte možnosti, ale nerozhodujete o osobách,“ popisuje Bratincevic.  „Onou osobou může být kdokoli, ale možnosti jsou omezené podstatou platformy a daty, ke kterým se osobám poskytuje přístup.“

Třetí, nejvíce zralý přístup, kombinuje agilní týmy a rozsáhlou demokratizaci do sjednoceného modelu, s centrem excelence spravujícím platformy low-code, implementujícím mantinely a podporujícím týmy i jednotlivé pracovníky na firemních odděleních, a to včetně samoobslužného vývoje low-code.

Při tomto modelu závisí způsob vývoje konkrétní aplikace na jejím případu využívání, použitých datech a zkušenosti dotyčného vývojáře, vysvětluje Bratincevic. „Možná budete mít více či méně kroků v životním cyklu vývoje zabezpečení, více či méně požadavků na náhledy a možná budete muset s někým spolupracovat před využitím některých dat.“

„Tento model je složitější, ale také přináší nejvíce jistoty: máte kontrolu nad daty i nad procesem vývoje, ale pragmatickým způsobem,“ prohlašuje.

Adekvátní IT podpora

Kromě řízení a zásad musí ředitel IT také nabízet zdroje a podporu. „Vztah oddělení IT k civilním vývojářům je neuvěřitelně důležitý pro jejich produktivitu a úspěšné výsledky,“ upozorňuje Wong z Gartneru.

Pro zajištění úspěchu Gartner doporučuje formalizovat civilní vývoj pomocí řídicí struktury zahrnující „zelené“ bezpečné zóny (kde mohou civilní vývojáři vytvářet pracovní toky a automatizaci), „žluté“ zóny (kde mohou civilní vývojáři spolupracovat s profesionálními vývojáři na vytváření výkonnějších aplikací) a „červené“, nebezpečné zóny, které vyžadují dohled a schválení oddělení IT a navíc zde jsou některé aplikace tak složité a důležité pro firmu, že musejí zůstat pod kontrolou oddělení IT.

Centrum excellence například může vytvořit rozhraní API a vlastní komponenty nebo zajistit fúzi týmů s profesionálními vývojáři, kteří využívají jak platformu low-code, tak i tradiční vývojová prostředí.

Centrum excellence může také nabízet školicí zdroje a pomoc odborníků pro civilní vývojáře pro složitější či kritické záležitosti, jako je například psaní dotazů. Tento druh spolupráce a podpory je to, co odlišuje low-code od stínového IT.

„V případě stínového IT máte jednotlivce, kteří pracují sami a vytvářejí něco, co je mimo dohled,“ vysvětluje Wong. „V rámci civilního vývoje dochází k oficiálnímu zpřístupnění pro uživatele, kteří se pak nemusejí bát postihu za využívání těchto nástrojů.“ 

IT oddělení podle něj má pro ně navíc cestu, aby se učili podle potřeby: mohou zajít do hloubky, když potřebují něco vyvinout, učit se to mohou za pochodu a mají možnost požádat o pomoc komunitu a další schopné uživatele, ale případně také oddělení IT.

API a konektory

K úspěchu je potřebná proaktivita oddělení IT pro zpřístupnění konektorů a vytváření robustních rozhraní API pro přístup k interním datům.

„Zajistěte, aby bylo vaše rozhraní API dobře definované, mělo vrstvu správy či katalog a bylo snadno využitelné v řešeních low-code/no-code,“ radí Kin Lane, hlavní propagátor platformy Postman pro rozhraní API.

Je také potřeba sledovat, kde se rozhraní API využívají v produkčním prostředí, a to ze dvou důvodů – abyste udrželi kontrolu nad náklady za externí rozhraní API a zajistili, že systémy poskytující interní API mají potřebné prostředky.

Ne všechno, co funguje jako rozhraní API, je zajišťované robustním back-endem. „Přestože bychom chtěli věřit, že dobře navržené RESTful API je to, co API tvoří, není to tak,“ poznamenává Lane. „FTP umístění a CSV se také považují za API a využívají se tabulky.“

A nezapomeňte na robotickou automatizaci procesů (RPA, Robotic Process Automation), je to stále populárnější způsob, jak převést informace ze starších systémů a do aplikací low-code a automatizačních pracovních toků.

Vytvořením pracovního toku RPA, který automatizuje extrakci dat z naskenovaných souborů PDF, může např. oddělení IT pomoci civilním vývojářům vytvářet přínosné firemní aplikace.

Kontrola a metriky

Jednotliví firemní uživatelé, kteří řeší svůj vlastní problém, pravděpodobně nebudou přemýšlet o vysoké dostupnosti, firemních metrikách a jakékoli podobě formální kontroly.

Málo platforem low-code zahrnuje nástroje pro tyto účely, ale metriky jako „čas potřebný k dokončení procesu“ mohou být užitečné, protože mohou zavést pravidelné kontroly pro sledování výkonu a analýzu příležitostí pro další vývoj.

Metriky a kontroly také poskytují příležitosti ke zkoumání firemních procesů, protože automatizací špatného procesu jen dostanete špatné výsledky rychleji. Použijte nástroje pro těžbu procesů k odhalení neefektivnosti a nadbytečné práce, kterou některé týmy možná vykonávají, a poskytněte personálu, jenž skutečně pracuje na procesu, příležitosti k jeho zjednodušení namísto pouhého vytvoření aplikací, které problém řeší zbrkle.

Rozvoj podle potřeby

Analytické a monitorovací nástroje na platformách low-code mohou nejen sledovat využití API, ale také upozornit na aplikace, které začaly být tak oblíbené či důležité pro firmu, že je možná budete chtít přesunout do žluté či červené zóny podpory, komentuje Gartner.

Převratné nápady přetavené v aplikace, které jsou tak populární, že vyžadují více podpory ze strany IT, jsou příznakem firemní inovace, konstatuje Wong. Úkolem IT je zajistit udržitelnost.

V praxi ale může tento vývoj vytvořit napětí. Původní vývojář low-code může mít obavy, že nástroj ovládne tým z oddělení IT, a tým IT naopak může mít obavy z podpory aplikace, kterou nevytvořili ani nespecifikovali. Kultura spolupráce mezi firmou a oddělením IT by měla pomoci předcházet obavám na obou stranách.

Kultura inovací

I když se můžete obávat, že experimenty low-code vyprodukují příliš mnoho aplikací, kterými se pro jejich počet nezvládne tým IT zabývat, častějším problémem bývá zanedbání strategie. Mnoho firemních uživatelů s problémy, které jim low-code může pomoci řešit, nepovažují sami sebe za „vývojáře“, upozorňuje Bratincevic.

„Existuje mnoho technicky smýšlejících lidí ve firmě, kteří se zabývají technickou prací či stínovými IT, ale tito lidé se nemusejí chtít účastnit formálního programu s řídicí platformou,“ varuje.

Mnoho organizací také zjišťuje, že interní hackathony – s časem na školení, mentorování a podporu – mohou odstartovat zájem a vytvořit základ počátečních aplikací. Alternativně hledejte personál s tendencí řešit problémy, který se může rád účastnit časného zavádění.

Lidé, již už používají stínové IT jako součást role, která zahrnuje neustálé zlepšování nebo speciální projekty, jsou hlavními kandidáty na podporu, zejména pokud žádali o aplikaci, kterou nemělo oddělení IT čas začít vytvářet.

Low-code může být rovněž zdrojem významného postupu v kariéře, když personál získává znalosti pro techničtěji zaměřené role. Přemýšlejte o něm jako o způsobu, jak si vychovávat budoucí digitální pracovní sílu, a buďte připraveni personál podpořit a odměnit za úspěchy.

Jedním z důvodů, proč programy low-code selhávají, je očekávání, že zaměstnanci na nich budou pracovat přesčas – navíc ke svým povinnostem – a nikoli jako na součásti své práce, zejména pokud si firemní kultura neváží neustálého zlepšování.

Musíte se také vypořádat s lidským aspektem řízení změn. Co když původní civilní vývojář odejde za prací jinam a jeho kolegové či náhrada nemají zájem o převzetí aplikace? Nebo pokud mají zájem, byly účel aplikace a její pozadí dostatečně zachycené v dokumentaci, aby mohlo dojít k předání?

Na druhou stranu ne každá aplikace low-code zůstane užitečná trvale, konstatuje Wong. „Pokud o ni nikdo nemá zájem, lze předpokládat, že nebyla příliš užitečná, takže ji lze eliminovat.“ To je méně problematické, pokud jsou náklady na implementaci malé.

Považujte low-code za příležitost, ale počítejte s nevyhnutelností, radí Bratincevic.

„Nebude to dokonalé, budou vznikat problémy, budete dělat chyby, ale je to vaše příležitost řídit všechny lidi vyvíjející aplikace v celé organizaci, tak aby docházelo ke vzájemnému prospěchu, automatizaci a rozumné spolupráci. Je lepší vytvořit zdravý základ, a nikoli vše ponechávat náhodě.“