První se týká magnetické anizotropie jednotlivých atomů, kdy lze stanovit schopnost atomu uchovávat informace. Díky tomu tak v budoucnu bude možné stavět struktury sestávající z malých shluků atomů nebo dokonce jednotlivých atomů, které budou schopny spolehlivě uchovávat magnetickou informaci.
Díky tomu půjde třeba vtěsnat do zařízení velikosti dnešního iPodu 1 000 trilionů bitů. IBM představila také první jednomolekulový přepínač, který dokáže pracovat plynule, aniž by rušil rámec molekuly – to je významný krok k budování elementů velikosti molekul, které budou výrazně menší, rychlejší a energeticky méně náročné než dnešní počítačové čipy a paměťová zařízení.
Vedle přepínání v jedné molekule vědci také demonstrovali, že atomy uvnitř jedné molekuly lze použít k přepínání atomů v sousední molekule na bázi běžného logického argumentu (obrázek takovou bránu ukazuje). Toho bylo možné dosáhnout částečně i díky tomu, že nedochází k narušení rámce molekuly.