Větev IBM zaměřená na R&D, výzkum a vývoj, je největším podnikem svého druhu na světě. S historií, která sahá do roku 1945, mezi vynálezy IBM patří pevný disk, bankomat, chytrý telefon, přenosný počítač, karta s magnetickým proužkem, relační databáze nebo technologie stojící za laserovou operací oka. Svět by bez IBM vypadal o dost jinak, s kreditkou (karta s magnetickým proužkem) bychom si nemohli vybrat peníze, nemohli zaplatit z chytrého telefonu a ani si brát notebook z práce domů.
Množství patentů, vynálezů a inovací, které IBM rychlý do světa, se navíc nezdá, že by mělo zpomalit: V roce 2018 si Big Blue v USA připsala více patentů než jakákoliv jiná firma. Tento rekord drží už 26 let po sobě, a minulý rok překonala svůj vlastní rekord s počtem 9 100 udělených patentů.
Zaměstnanci IBM také plodí řadu vědeckých studií, v časopise Nature drží druhý nejvyšší počet ze všech korporací. (První a třetí místo, pro zajímavost, drží dvě švýcarské farmaceutické společnosti: Hoffmann-La Roche a Novartis. 12. je Microsoft, 14. Alphabet.) Třetina patentů a naprostá většina studií pochází přímo od více než 3 000 vědců z IBM, kteří pracují ve 12 laboratořích na 6 kontinentech.
Vědec – samotář? Přežitá představa
Jak si společnost udržuje své vedení v oblasti inovací? To zajímá mnohé; součástí této praxe je určitá dynamičnost a schopnost dlouhodobou strategii změnit. „Dříve u nás panovala představa, že vědci potřebují hlavně klid a od nás abychom jim dali pokoj, takže jsme své laboratoře stavěli uprostřed ničeho,“ vysvětluje Juerg von Kaenel, který pracuje v IBM Research už od roku 1985 a je nyní jedním z ředitelů laboratoře v australském Melbourne. „Už to tak ale neděláme,“ dodává.
První dedikované sídlo IBM Research, když už byla divize příliš velká pro laboratoře Kolumbijské univerzity, skutečně bylo uprostřed ničeho – výzkumné centrum Thomase J. Watsona bylo asi hodinu od malého městečka Yorktown Heights, obklopené farmářskými usedlostmi a přírodními rezervacemi.
Podobná byla i první laboratoř v Evropě: U klidného Rüschlikonu ve Švýcarsku, téměř na březích Curyšského jezera. Francouzská základna, dnes už zavřena, byla uprostřed 23hektarového pozemku poblíž vesničky La Gaude u Nice rovněž odpovídala představně absolutně klidného místa.
Novější laboratoře už jsou však mnohem blíž civilizaci. Melbournská laboratoř je prakticky uprostřed města – je blízko univerzit, což Kaenel zmiňuje jako výhodu pro možnosti spolupráce.
Právě ta je největší proměnou IBM: zdravotnictví je klíčovou součástí výzkumu IBM, proto je výhodné mít poblíž i velké nemocnice.
Změnila se však také perspektiva, kterou má firma na sdílení a šíření svých objevů. „Dříve jsme patenty brali jako způsob spoření nebo pro licencování ostatním,“ popsal von Kaenel. To už se teď ale také tolik neděje. Spoléhají místo toho na ekosystém, s tím, že nemohou mít 100 % každého trhu. Uvolňování patentů jako open source je tak nyní integrální součástí strategie společnosti.
IBM celkově je dnes mnohem otevřenější společností, než byla dříve. Svým způsobem tak následuje podobnou cestu jako americký obr, Microsoft, i ten začal open source výrazněji holdovat z podobných důvodů.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU