Prvním krokem v ohlášeném plánu vytvoření mikročipů, bude zmenšení tranzistorů na 7 nanometrů, přibližně na velikost 16 atomů použitého materiálu. To znamená, že jeden tranzistor bude asi desetkrát menší než viry napadající lidský organismus. Druhým cílem je opustit nepovedené a neperspektivní prvky architektury současných čipů a zachovat a dále rozvíjet ty, které jsou progresivní nebo nezbytné. Zde má společnost v úmyslu využít takové prvky jako například grafen, uhlíkové nanotrubičky, křemíkovou fotoniku, kvantové výpočty nebo principy neurálních sítí.
„Věříme, že v příštím desetiletí přijdou zásadně nové systémy, které budou moci řešit velmi složité úkoly efektivně a s nízkou spotřebou,“ prohlásili představitelé IBM.
Společnost uvedla, že při výrobě procesorů postupně směřuje k „post-křemíkovým“ technologiím a výrobě čipů na atomární úrovni. To znamená revizi celého základu moderních technologií, protože technici musejí brát v úvahu charakteristiky molekulární fyziky jako tunelování elektronů, energii atomů a další. Společnost uvedla, že moderní modely výroby čipů zaručí další platnost Mooreova zákona, kterou již nelze zachovat pomocí stávajících technologií. Proto je třeba změnit základnu procesorů a jejich logiku výpočtů.
Podle IBM jsou současné procesory Power 8 založeny na technologii výroby s rozlišením 22 nanometerů. Budoucí 7nm čipy však mají mít radikálně odlišný design s využitím prvků atomové fyziky. Ačkoli má být verze 7nm čipů k dispozici nejdříve za 5 let, již nyní je třeba uvažovat o tom, jak bude nová generace vyrobena a jak bude fungovat.
John Kelly, první viceprezident pro výzkumu v IBM, uvedl, že 7nm čipy musí být nejen výkonnější a efektivnější, ale i ekonomicky výhodnější, a proto musí jejich výrobci od základů změnit způsob jejich masové výroby. Také prozradil, že před 7nm procesory čekají jeho společnost ještě dva dílčí milníky – 14nm a 10nm čipy. Jejich vývoj již probíhá ve výzkumných laboratořích IBM v New Yorku, Kalifornii a ve Švýcarsku.
Společnost se považuje za vůdčí sílu při vývoji počítačových procesorů. Do současnosti vlastní podle svých slov dvakrát více patentů než její nejbližší pronásledovatelé – Intel, Samsung a TSMC. Společnost však neprozradila, kdy by měla být technologie 7nm procesorů uvedena do sériové výroby.
IBM nedávno prodala svou divizi výroby malých serverů čínské společnosti Lenovo Group a zaměřuje se hlavně na segment velkých a výkonných serverů. Nyní se výdaje společnosti na výzkum a vývoj pohybují na úrovni zhruba 600 milionů dolarů ročně. Nejznámějším produktem IBM ve vývoji superpočítačů je v poslední době především technologie s prvky umělé inteligence Watson.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU