Atomy nesoucí 1 bit jsou zafixovány pomocí antiferomagnetického jevu, kdy v rámci určité skupiny částic dojde k uspořádání jejich spinů (spin je magnetický moment, respektive něco jako směr rotace částice) opačnými směry.
Směr spinů ve skupině částic, odpovídající hodnotě 0 nebo 1, vydrží neporušený po několik hodin a neovlivňuje se se sousedními bity. To proto, že navenek se opačně uspořádané spiny navzájem vyruší, takže kolem antiferomagnetu nevzniká žádné magnetické pole.
Konkrétně výzkumníci IBM dokázali „zapsat“ slovo Think do 5 bloků po 96 atomech. Celé takto uložené slovo má pak velikost řádově 100 nanometrů. Samotnou orientaci spinu nesly atomy železa (respektive jejich valenční elektrony), které byly umístěny ve struktuře atomů dusíku a mědi.
Manipulace s atomy (tj. příprava systému a zápis informace) se uskutečňovala pomocí skenovacího tunelového mikroskopu a probíhala za nízké teploty – její konkrétní hodnota však nebyla upřesněna. Antiferomagnetický jev má určitou nejvyšší maximální teplotu, která se liší podle použitého materiálu. Nad touto tzv. Néelovou hranicí antiferomagnetismus zmizí. Za běžných teplot je příkladem antiferomagnetických látek chrom a mangan, železo nikoliv.
Předpokládá se, že k nasazení podobné paměti do praxe je ale ještě daleko; Chris Mellor na webu The Register se nedomnívá, že bychom např. pevné disky pracující na podobných principech používali v příštích 20 letech.
Princip a podrobnější informace obsahuje video IBM publikované na YouTube.
Zdroj: The Register a další
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU