Jedním z nejčastějších problémů, které v praxi uvádějí test manažeři, je nedostatečné zadání resp. definování scope projektu (požadavky, funkční specifikace, use case, popis architektury…).
Je zřejmé, že důvodem je snaha takové zadání hierarchicky rozvinout a připravit na to adekvátní testy (s odpovídajícím pokrytím a zachováním trasovatelnosti).
Je očekávání dostatečného zadání vůbec reálné?
Dřív, než si na tuto otázku odpovíme, zkusme se podívat na to, co to vlastně je dostatečné zadání.
Podle teorie by zadání mělo být:
- jednoznačné
- úplné
- verifikovatelné/měřitelné
- konzistentní
- modifikovatelné
- trasovatelné
Takové zadání poskytuje základnu pro odhad nákladů, pracnost a plánování v rámci celého projektu. Zároveň jde o součást testovací báze pro verifikaci (testování) dodávky. Tolik teorie.
Současná projektová praxe s agilním přístupem ale ukazuje, že u středně velkých a velkých projektů, je téměř nemožné získat zadání v komplexním rozsahu. To znamená, že vždy existuje určitá míra nejasností a neúplnosti. Navíc se zadání v průběhu projektu často mění.
Toto není jenom současný trend. Se stejnými problémy se potkávaly projekty už v minulosti a myslím, že to tak bude i v budoucnu. Zkuste si vzpomenout, jestli jste měli někdy příležitost být na větším projektu, kde bylo zadání dostatečné. Já osobně si na takový opravdu nevzpomínám.
Na základě toho si dovolím tvrdit, že očekávat úplné a dostatečné zadání, není bohužel reálné. Bylo by to sice ideální, ale tlak na dynamiku IT a business procesů tomu nepřeje.
Jelikož jde o opakující se (ne-li trvalý) jev, tak nedostatečné zadání není možné považovat za problém, ale je nutné jej brát jako obvyklý fakt.
Jak řídit testování, když hlavní část testovací báze je nedostatečná?
Navzdory výše uvedenému, při většině projektů v průběhu času přece jenom dochází k upřesňování zadání. Často je to ale pro důkladnou test analýzu pozdě resp. stále nedostatečné.
Co tedy s tím? Základní technikou musí být zvolení správné Test Strategie. Testovací Strategie nesmí být vázáná na ideální testerský projekt, kde zadání je dostatečné, zdrojů a času dostatek.
Naopak: Strategie musí reflektovat aktuální stav, a definovat testovací aktivity tak, aby i za daného stavu tyto aktivity zajistily, v součinnosti s ostatními projektovými disciplínami, že dodávka projektu bude na dostatečné, akceptovatelné úrovni kvality.
V této souvislosti je zřejmé, že čím je zadání méně dostatečné (tj. méně jednoznačné, úplné, verifikovatelné a konzistentní), tím víc se v Test Strategii musíme zabývat:
- identifikací produktových rizik a jejich začleněním do testovací báze
- dynamikou vývoje zadání (resp. jeho postupným zpřesňováním)
- prioritizací položek, které jsou součástí testovací báze
- přizpůsobováním Testovací Strategie aktuálnímu stavu a průběhu projektu
- postupným slaďováním očekávání jednotlivých zúčastněných stran
S jistou míry nadsázky* je tak možné říct, že pro testing neexistuje nedostatečné zadání, existuje jenom špatně zvolená strategie.
Vypořádat se s nedostatečným zadáním je náročné. Jsem ale přesvědčen, že zvolením správné Testovací Strategie to jde. Je to jediná cesta, která nám umožní vyhnout se zklamání, které může vyplývat z naivního očekávání, že právě ten náš projekt bude ideálním testerským projektem.
Pozn.:
* Nadsázka souvisí především s vnímáním toho, co je úkolem testingu. Podle mě testing zajišťuje především obraz kvality, jehož čistota je závislá na vstupech (a mezi ně nepatří jenom zadání). Čím jsou vstupy méně kvalitní, tím méně jasný je obraz o kvalitě dodávky.
Detail viz. článek „Good test result = clear picture of real quality“).
Autor: Jaroslav Strharský, Quality Assurance and Testing, Ness Technologies
Chcete se dozvědět více o testování a dalších IT službách? Potřebujete snížit náklady na firemní informační technologie? Využijte služeb společnosti Ness Technologies!