Data o pacientech, know-how a duševní vlastnictví jsou hlavními zdroji informací organizací zabývajících se zdravotní péčí. Potýkají se s výzvou, jak chránit data, a zároveň čelí stále výraznějším bezpečnostním hrozbám, měnícím se legislativním požadavkům, a to vše na pozadí snižování výdajů, počtu zaměstnanců a dalších organizačních změn.
Na základě celosvětového průzkumu společnosti Deloitte je možné přiblížit typy nejčastějších úniků dat ve zdravotnictví. V 71 procentech pocházejí z prostředí zdravotnických zařízení, 16 procent ze zdravotních pojišťoven a třináct procent od ostatních subjektů působících ve zdravotnictví.
Se stále rostoucím důrazem na ochranu dat respondenti přikládají větší význam řízení přístupu a kontrole identity. Odpovědi ukazují, že řízení přístupu je a nadále bude jejich hlavní prioritou. Tento trend je však patrný i v jiných odvětvích. Organizace chtějí poskytnout zaměstnancům a třetím stranám nástroje, které zajistí jejich vzdálený a bezpečný přístup k aplikacím a infrastruktuře.
Ztráta a únik informací plynoucí z nedostatečného řízení přístupu k informacím jsou problémy, které se jednoznačně týkají všech respondentů výzkumu. Únikem je chápán pohyb informačních aktiv z důvěryhodných zdrojů k nevhodným, nedovoleným či veřejným nositelům, což představuje potenciální riziko a negativní dopad pro organizaci.
Jedním ze způsobů, jak se chránit před únikem dat, je implementace systému DLP (Data Leakage Prevention), který pomáhá držet data ve správných rukách. Stále se však objevují případy, kdy poskytovatel zdravotní péče měl například nechráněný web, jenž obsahoval jména, adresy, telefonní čísla a laboratorní výsledky pacientů, což je v rozporu se zákonem. Tehdy je třeba rychle přijmout bezpečnostní opatření.
Únik informací sám o sobě může i nemusí způsobit společnosti újmu, ale obecně znamená, že došlo k porušení bezpečnostních podmínek, nedostatku povědomí o bezpečnosti či k jinému pochybení. Ačkoli má pouze malé procento respondentů výzkumu v současné době implementovanou technologii DLP – v porovnání s velkou skupinou používající firewally a antivirová řešení – je to technologie, na kterou se plánují v blízké době zaměřit.
Vysoké náklady
Většina organizací (a to nejen v oblasti zdravotnictví) si DLP technologie osvojuje relativně pomalu. Hlavním důvodem jsou bezesporu vysoké náklady spojené s implementací tohoto řešení. Jejich obhajoba je mnohdy neřešitelným úkolem, protože zdravotnické organizace již investovaly do zabezpečení využívané infrastruktury. Nicméně při rozhodování o implementaci DLP hraje výraznou roli jeho pokrytí téměř všech zdrojů úniků dat.
Informační bezpečnost v oboru, jako je zdravotnictví, představuje základní stavební kámen, protože uchovávaná data patří mezi nejcitlivější. Pro zajištění potřebné úrovně ochrany dat tak nestačí formálně zdokumentovaná strategie informační bezpečnosti, protože jednou z nejčastějších příčin úniku je lidská chyba. Je proto nutné přijmout takové prvky ochrany (jako je například DLP), které omezují lidská pochybení.
Únik dat v organizacích zabývajících se zdravotní péčí bývá přičítán především nedostatečnému prosazování již exitujících právních předpisů, zvyšujícímu se podílu informačních technologií, všudypřítomnosti sociálních médií a potenciálu pro zpeněžení osobních zdravotních informací neoprávněnými uživateli.
Důsledky úniku dat mohou být pro organizaci velmi významné – poškození dobrého jména a peněžní sankce patří mezi ty, o kterých se nejvíce hovoří. Přesto většina zdravotnických organizací nedisponuje vhodnou ochranou, která by pomohla tomuto jednání zabránit, protože mají velmi omezené rozpočty na ochranu, monitorování a obnovu IT.
Autoři pracují ve společnosti Deloitte
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU