Celý koncept má ovšem krajně hypotetický charakter. Rozhodně nelze udělat žádný serióznější odhad ve stylu „data se pomocí neutrin začnou přenášet řádově za 20 let“.
Jestliže neutrina projdou obvykle celou Zemí, jak by vůbec měl vypadat detektor příslušného signálu? V první řadě je nutná obrovská redundance na straně vysílače. V roli vysílače fungoval obrovský urychlovač částic (v americkém Fermilabu), který pro jeden bit použil až 10 miliard neutrin; teprve pak se dalo čekat, že detektor alespoň jedno z nich s rozumnou pravděpodobností zachytí. Neutrina vznikala v urychlovači po srážce protonů s uhlíkovým terčem.
Samotná neutrina jsou všechna stejná (míněno v rámci experimentu; jinak samozřejmě existují různé typy neutrin), informaci nenese žádná jejich dodatečná vlastnost (neutrina nemají spin/polaritu/elektrický náboj apod.), ale čistě to, zda v daný okamžik detektor signál vyslal, nebo ne. Pokud je vysílaný svazek neutrin dostatečně koncentrovaný, pak lze statisticky odhadnout, že detektor zachytí právě tato neutrina a ne např. ta sluneční; ale i tak může být falešná detekce náhodně zaznamenaných částic zdrojem chyb.
A to navíc byl detektor MINERVA od vysílače jen asi kilometr (i když přenos probíhal přes horninu), přičemž celé zařízení má hmotnost stovky tun. Urychlovač částic nebo podobný detektor s tedy sebou sonda u Titanu či ponorka v mořských hlubinách sotva poveze.
Nicméně komunikace pomocí neutrin má i své výhody, a to nejen pro výzkum hlubin naší planety nebo sluneční soustavy. Přenos signálu totiž v tomto případě nevyžaduje kabelovou ani satelitní infrastrukturu, takže (zcela teoreticky) by se mohlo jednou jednat i o strategickou technologii.
Výzkum provedl tým vědců z University of Rochester, North Carolina State University a dalších institucí. Výsledek se objevil v Modern Physics Letters A. Jedná se již o starší informaci (z letošního jara), nicméně v okurkové sezoně snad zajímavou.
Zdroj: Physorg.com a další
Poznámka: Nakolik je svazek neutrin vznikající při srážkách v urychlovači cílený, čili jak snadný by byl odposlech v jiném směru? Samozřejmě zcela hypotetická otázka, když uvážíme, jak je pro normální smrtelníka „esoterická“ celá technologie.