Informační exploze žádá nová řešení a strategie

Za tímto trendem stojí široké spektrum moderních technologií, využívajících či produkujících informace v digitální podobě – od hraček, bezpečnostních systémů a průmyslových robotů, přes bankomaty a digitální fotoaparáty až po RFID čipy či video v Blu-ray kvalitě.

Významné množství těchto informací je produkováno jednotlivci, pro které jsou nové technologie stále dostupnější, a v roce 2011 pak bude situace vypadat tak, že 70 % veškerého obsahu bude vytvářeno jednotlivými osobami, ale za 85 % budou zodpovědné organizace, které zajišťují bezpečnost, soukromí a dostupnost dat. To pak vytváří takzvaný paradox zodpovědnosti.

Novou výzvou informační ekonomiky se proto stává zvládání tohoto růstu a též rizik s ním spojených, kladení důrazu na efektivitu využívání úložných kapacit a vytváření nových hodnot v tomto prostředí. Nejde už jen o volbu správného hardwaru pro uchovávání informací, ale komplexních řešení spojené s celým jejich životním cyklem.

Rozhodující role informací v dnešní době pak také přináší výzvy v jejich správě a řízení a tato činnost se stává u informačních aktiv prakticky srovnatelná s úrovní, kterou známe z oblasti finančních aktiv. Dále bude nutné najít rovnováhu mezi riziky úniku, co nejnižšími náklady a generováním hodnoty a také mnohem více diskutovat o měřítkách a nastavení politiky v této oblasti. Tomu budou muset odpovídat nové procesy pro řízení informací na firemní úrovni a nové nástroje pro odhalení dříve netušených rizik i příležitostí v oblasti informací.

Dalším posunem ve firemním prostředí je krok od bezpečnosti informací jakožto problému k bezpečnosti informací jako firemní strategii a novým cílem zájmu by se měla stát kontrola rizika informací (information risk management). Výzvami v této oblasti jsou možné nedostatky v informační bezpečnosti, nutnost chránit nejdůležitější data mnohem dynamičtěji než dosud. Bezpečnost informací také přestává být už jen problémem IT, ale dotýká se celého byznysu, ovšem musí být jeho strategií a ne starostí.

Důležitým rysem je i generování intelektuálního kapitálu, neboť v dnešních firmách je často většina nových hodnot tvořena právě díky znalostem jejích zaměstnanců a způsob, jak tyto znalosti lépe zužitkovat a sdílet, se otevírá spolu se sociálními sítěmi a službami Webu 2.0 uvnitř firem (blogy, fóra, wiki platformy), které při nízké ceně přináší vysokou užitnou hodnotu.

Velmi významným přerodem procházejí datová centra, která se mění z podoby „za zdí“ do podoby „beze zdí“ a následně ve zcela virtuální, což je doprovázeno vzestupem cloud computingu. Ten nabízí prakticky jakoukoliv informační službu skrze síť při důrazu na cenu, škálovatelnost a s výhodami pro každou určitou specializaci. Pro řadu firem je však stále něčím neznámým a pokládají si otázku, co jim konkrétně může cloud computing přinést a také jak moc mohou věřit někomu mimo svoji společnost. Dalším z důležitých trendů v oblasti storage systémů je rozšíření SSD disků, které byly dosud doménou hlavně high-endových řešení a v současnosti dochází k jejich pronikání i do oblasti mainstreamu.

Dalším významným okruhem podnětů dneška je správa osobních informací (personal information management), neboť v elektronickém světě má každý poměrně dlouhý digitální stín a ten je často možné bez větších potíží sledovat a jeho kontrola a správa je pak mnohdy problémem, i když téměř každý si přeje mít svá osobní data vždy pod dohledem. Také ukradené notebooky či mobily mohou být nenahraditelnou ztrátou právě z hlediska zde uložených informací. Tento stav otevírá cestu pro nová řešení „přenosných“ informačních služeb například v oblastech zdravotnictví, financí, vzdělávání či zaměstnání a také pro další rozvoj správy osobních informací.