přičemž se vzhledem k jeho rozmanitosti a rozlehlosti soustředíme na inkoustový
a barevný laserový tisk. Preferovat budeme technologie inkoustové, protože jsou
přece jen cenově dostupnější a objemem trhu očividně začínají vítězit, zatímco
laserové tiskárny pokud se nestane něco podstatného budou v následujících
letech vytlačovány do specializovanějších oborů. Stručně zmíníme výdobytky
inkoustové technologie a nové typy používaných spotřebních materiálů.
IDS a velikost kapiček
Souboj inkoustových tiskových technologií si i nadále udržuje své vysoké tempo.
Neprobíhá nicméně na úrovni principiálních rozdílů typu termoinkjet (také
označovaný jako TIJ) versus piezo jak by se mohlo zdát z marketingových soubojů
firem zastupujících oba proudy, které probíhaly v předchozích letech. Ve
skutečnosti se ustálil poměr mluvící jasně pro termoinkjet (jde zhruba o 8 :
1), a příliš se nemění.
Konkurenční boj se odehrává spíše na poli subtilnějších změn ve způsobu
dodávání inkoustu do tiskových hlav a kvantitativních charakteristik trysek.
Konkrétněji, vlastní trysky ať už pracují libovolným způsobem se postupně
zmenšují, a stejně tak objem kapiček jimi vystřelovaných. Jednotlivé firmy se
ve vedení pěkně střídají; zatímco loni to byla firma HP, která u technologie
PhotoRET II dosáhla 8 pl (pikolitrů, což je tak málo z hlediska naší běžné
reality, že tyto hodnoty mají smysl pouze pro relativní srovnání), ke konci
roku ji společnost Epson překonala s 6 pl. Tyto hodnoty přitom mají reálný
dopad na vlastní tisk: u menších kapiček jich můžeme nanášet více na jedno
místo a dosahovat tak více odstínů barev, nebo naopak používat jednodušší a
jednodušší papíry.
Uvedené hodnoty jsou mimochodem k nalezení u konkrétních modelů tiskáren daných
výrobců, laboratoře ovšem ukrývají mnohem pokročilejší formy těchto
technologií. Podle lednové tiskové konference tak má HP v rukávě eso v podobě
kapiček o objemu 2 pl a trysky o frekvenci 100 kHz. Zmíněná frekvence určuje,
kolik kapiček dokáží trysky vypálit za vteřinu, což nejvíce přispívá k
rychlosti vlastního tisku. Současná frekvence se stejně jako objem kapiček mezi
konkurencí příliš neliší a je někde na úrovni 10-12 000 kapiček za sekundu.
Čím rychlejší jsou vlastní tiskové mechanismy, tím důležitější jsou další
články řetězu. Například pomalý podavač papíru by znehodnotil veškeré ty
techtle mechtle s tiskovými hlavami. To byl ale spíše akademický příklad,
vývojáře dnes zajímají modulární inkoustové systémy. Z hlediska nákladů na tisk
měli již dříve profesionální velkoformátové tiskárny separované kanystry s
inkoustem a malé tiskové hlavy, které si pro dávku inkoustu přijíždějí
(refilují) nebo jsou prostřednictvím hadiček trvale připojeny a mohou tisknout
kontinuálním způsobem. Dnes se tyto principy objevují i u osobních tiskáren.
Asi nejlepším příkladem je HP 2000, kde jsou navíc jednotlivé části
"inkoustového řetězce" osazeny mikroprocesory, jež kontrolují kvalitu tisku.
Směr tisk na obecné papíry
Nejen technologie nanášení kapiček inkoustů rozhoduje o výsledné kvalitě tisku
(a nejen prodejem hardwaru živ je prodejce). Nezbytnou součástí tisku je i
médium, na které je barva nanášena, tedy papír. Obvyklá představa papíru je
ovšem poněkud zavádějící a zjednodušující. Ve skutečnosti je to vícevrstvá
záležitost, a zatímco některé vrstvy jsou zodpovědné za absorpci barvy, jiné
zlepšují kontrast barev či odolnost vůči ultrafialovému záření. Čím lepší
výsledky ovšem po papíru chceme, tím více za něj budeme muset zaplatit.
Jakkoli jsou však speciální fotopapíry i nadále doporučovány pro
fotorealistický tisk, současné malé objemy kapiček umožňují tisknout intenzivní
grafiku i na docela obyčejný papír, což může znamenat i 8x menší náklady na
stránku. To ocení zejména vlastníci digitálních fotoaparátů, kteří se již
nasytili prohlížení rodinných fotografií na monitoru a raději by listovali
něčím s větším rozlišením. (A pokud možno s menšími náklady než 40 Kč na A4.)
Nic z toho ovšem neznamená, že speciálním spotřebním materiálům odzvonilo. Řeč
je tu o plátnech, hedvábí a dalších textiliích. Zatímco v předchozích letech se
objevila celá řada speciálních profesionálních tiskáren orientovaných tímto
směrem, dnes můžeme používat novou generaci textilních materiálů i v řadových
tiskárnách. Ve většině případů jde o tenčí látky, podlepené papírovou vrstvou,
která zajišťuje korektní průchod tiskárnou a po vlastním tisku se prostě
odstraní. Vlákna materiálu velmi dobře drží vlastní barvivo inkoustu, a až na
nějakých 10 % si jej také podrží i při několikanásobném praní. V cenících ale
můžeme nalézt i papíry/
/látky s fluorescenční vrstvou nebo třeba s certifikací nehořlavosti.
Zatímco u tiskáren pro domácnosti klasického formátu A4 můžeme přijít jen na
několik málo aplikací (nášivky, nažehlovací loga.), tiskárny kategorie A3 a
vyšší nabízejí fascinující možnosti pro návrháře či marketingové pracovníky.
Může jít např. o zkušební "výtisk" plavek (v mnoha případech by A4 určitě
stačilo), nebo třeba o malosériovou výrobu kravat (originální kravata na každý
den).
Krajním nasazením "běžných" inkoustových tiskáren potom může být příklad
automobilek v Japonsku, které vyrábějí nehořlavé potahy přesně tímto způsobem
(představte si halu s 300 A0 tiskárnami DesignJet 2500CP).
Laserové tiskárny
Až doposud jsme mluvili jen o inkoustovém tisku. Laserové technologie nás ovšem
provázejí podstatně déle, přes 13 let, a těžko je můžeme zanedbat. Pokud ale
budeme současnost posuzovat podle velikosti evropského trhu se spotřebními
materiály, právě dnes se v hrubém objemu obě technologie setkávají (prodané
inkoustové sady a tonery), přičemž vzhledem k vysokým cenám za toner to
znamená, že se prodá několikanásobně více tiskových hlav. V následujících
letech pak má trh s inkoustovými sadami podstatně růst, zatímco prodej tonerů
sleduje podstatně plošší křivku nárůstu.
V cenových hladinách do 30 000 Kč se přitom možnosti obou světů setkávají a za
stejnou cenu můžeme najít model inkoustové i laserové tiskárny, které obě mají
stejnou rychlost (6-8 stránek/min.), a pokud bychom srovnávali barevný tisk,
dokonce i identické náklady na stránku. Barevné laserové tiskárny ovšem pod 30
000 Kč nenajdeme, takže toto srovnání není tak docela fér. Ale právě tady
proběhla velmi výrazná revoluce, když se během Vánoc objevily první barevné
"laserovky" pod 100 000 Kč dodnes v této nevídané cenové hladině uvedly modely
prakticky všichni výrobci laserových tiskáren. Podle neoficiálních informací
ovšem můžeme očekávat další propad, a do konce tohoto roku uvidíme barevné
modely i pod 50 000 Kč.
S odstupem tento propad cen sledují i modely rozměru A3, kde například k HP
LaserJetu 8500 lze pořídit duplexní jednotku a tisknout A3 oboustranně, s
rozlišením 1 200 dpi, při milionech barev v tiskovém bodě a s minimálními
provozními náklady. Ty se však někdy stanovují obtížněji, například u některých
voskových tiskáren dostáváte černou barvu zadarmo po dobu životnosti stroje.
Pokud bychom měli okomentovat změny v technologiích, na rozdíl od dříve
používaných selénových válců dnes začínají převažovat pásy při stejném povrchu
totiž zabírají podstatně menší prostor, což především vlastníci A3 modelů ocení
(možná s výjimkou leteckých společností s dostatkem hangárů).
Nic z toho ale neznamená, že barevné lasery nahradí ty monochromní,
přinejmenším v dohledné době se tak určitě nestane. Celková rychlost zpracování
a vlastní tisk prostě výkonem pokulhávají. Za stejnou cenovou relaci si můžete
pořídit černobílý model, zvládající 16-32 stránek za minutu bez nejmenších
potíží, zatímco v barvě se stěží dostanete přes 4 str./min. Navíc se současné
tiskové enginy dostaly přes 1 200 dpi a laserový paprsek dokáže modifikovat
množství toneru, které bude naneseno do jednoho tiskového bodu. Takže ČB tisk
ve skutečnosti zvládá až 220 odstínů černé v tiskovém bodě a polotónovací
algoritmy dokáží zázraky.
Jistou možnost naznačuje barevná LED technologie (využívající LED diod místo
laseru), která dnes umožňuje paralelní práci všech čtyř barevných tiskových
"hlav". Průchodnost takové Lexmark\s Optra Color 1200n je potom až 12 stránek
za minutu, tedy čtyřikrát více než u laserových protějšků. Prozatím za to
platíte několikanásobně vyšší cenou hardwaru a bohužel tisková kvalita není na
profesionální úrovni laseru.
Něco síťových technologií
Bez ohledu na to, co jsme řekli o rychlostech jednotlivých technologií a
produktů, o výsledné produktivitě tisku nakonec bude rozhodovat vaše kompletní
IT řešení. Při recenzích tiskáren čím dál větší roli hrají právě různé síťové
karty a software pro jejich management v dnešní době shodných tiskových
mechanismů se právě tady může rozhodovat o doporučení toho či onoho produktu.
Zejména v této oblasti je totiž problémů více než dost. Řada modelů i z
kategorie síťových tiskáren se v základní verzi dodává bez síťového připojení a
zapojují se přes paralelní port. Uživatel teprve dodatečně kupuje síťovou
kartu, ať už jde o interní, zasouvanou do speciálního slotu, či o prostou
externí redukci z paralelního portu na síťový kabel. Dnes se ovšem této síťové
kartě říká tiskový server, a to naprosto oprávněně. Poslední generace interních
čipsetů dokonce obsahuje WWW server, ke kterému se uživatel může připojit
běžným browserem a nakonfigurovat připojení. Bohužel tyto "print servery"
nejsou nejlevnější a u inkoustovek docela klidně mohou zdvojnásobit cenu
tiskárny.
Jejich inteligence přitom stále ještě není dostatečná a komplikují uživateli
život zbytečně velikým nezbytným know-how. Během tohoto roku se nicméně objeví
první modely, využívající technologie JINI firmy Sun. Jde o novoučkou metodu
využití platformy Java v podobě jakéhosi inteligentního univerzálního driveru,
který dokáže připojit obecné zařízení do sítě a obstarat první nezbytnou
"sebekonfiguraci" tak, aby byla schopná činnosti. Technologie JINI je
finalizována a dostupná pro výrobce sotva měsíc, a tak je těžké ji rozsáhleji
komentovat. Podobných technologií bylo v předchozím roce prezentováno hned
několik, nicméně JINI je dnes přinejmenším vrabcem, ne-li holubem v hrsti.
Výborné šance má v případě mobilní výpočetní techniky a také v oblasti domácí
elektroniky.
Svět jde do low-endu
Pro zákazníky a koncové uživatele jsou ale spíše důležitější trendy v cenové
než technologické oblasti. Nastoupená cesta ke stále levnějším a dostupnějším
produktům je může jenom těšit. Jde o logický důsledek souboje o největší trhy s
low-endovým a domácím zbožím, který ostatně již předloni stlačil ceny PC i na
našem trhu neuvěřitelným způsobem.
Obdobně tiskárny u nás mezi nejprodávanější patřily modely v oblasti cca 3 000
Kč, což je nejrychleji rostoucí segment trhu, kde ovšem většinou žádné zázraky
technologické či kvalitativní nenajdeme. Stejně jako jinde přitom platí, že
majoritní hráči jsou do těchto cenových nížin tlačeni jen pomalu a za skřípění
zubů. Taková firma HP tak v ultralevných tiskárnách neměla dosud zastoupení a
její nejlevnější DJ 420L se prodával za cca 150 dolarů, zatímco se u nás velmi
dobře prodávaly Canony právě pod touto cenovou hranicí.
Podle oficiálních informací z počátku ledna ovšem společnost Hewlett-Packard
založila dceřinou společnost Apollo Consumer Products, Inc. (kompletně zůstává
v jejím vlastnictví), která bude vyrábět inkoustové tiskárny s prodejní cenou
pod 100 dolarů. Tiskárny budou postaveny na technologii mateřské firmy a
ponesou logo "Powered by HP InkJet Technology." HP v minulosti získala image
postavenou spíše na kvalitě než nízké ceně a můžeme předpokládat, že na tom nic
nemíní měnit proto ta cesta dceřinou společností, která bude oslovovat trh s
tiskárnami s vlastní značkou. Potenciálními odbytišti Apolla jsou mimo USA a
Evropy především Japonsko, a velký potenciál je v bundlování tiskáren s levnými
PC další pole až dosud neorané firmou HP.
Závěr
Závěr je u trendů vždy poměrně pochybnou záležitostí, protože trendy bývají
spíše počátkem či předzvěstí něčeho. V každém případě do roka a do dne můžeme
očekávat další pokles průměrné ceny za tiskárnu a další propastný propad cen
barevného laserového, případně LED tisku. Stejně jako u jiných technologických
oblastí ovšem nemá smysl odkládat koupi hardwaru, který potřebujete. Dnes
zakoupená laserová tiskárna během roku určitě morálně nezestárne, a co se týče
propadu cen levné modely, jež přijdou, budou postaveny především na
zjednodušeních, menší modularitě a celkovém low-endovém pojetí designu.
9 0060/JL
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU