Pwering the Net. Connecting the Net. To byla hlavní motta odborné konference
Intel Developer Forum Fall 2000 (IDF Fall 2000), pořádané společností Intel.
Konference, jež se protentokrát přesunula z Palm Springs do samého centra
Silicon Valley do San José v Kalifornii, mohla být v mnoha směrech považována
za rekordní. Na toto srpnové forum bylo totiž přihlášeno více než 5 000
počítačových odborníků a vývojářů, což byl zatím rekord ve více než tříleté
historii tohoto podniku.
Celá konference probíhala ve znamení Internetu. "e-Business", "Internet",
"peer-to-peer computing", "developing for the Internet" tato hesla zde byla na
denním pořádku. Všichni přední představitelé Intelu Craig Barrett, Albert Yu,
Pat Gelsinger i legendární Andrew S. Grove neopoměli ve svých úvodních
projevech zdůraznit vedení Intelu v oblasti mikroprocesorů, nicméně nám všem
přítomným bylo již po několika úvodních větách jasné, že tato konference nebude
pouze o křemíku a procesorech. Intel rozhodně nechce zůstat pouze tradičním
výrobcem čipů, ale velmi agresivně rozšiřuje své zájmy a aktivity zejména do
oblasti e-businessu a Internetu obecně. V budoucnosti se budeme čím dál více
setkávat se známým logem společnosti i na řešeních v oblasti bezdrátové
komunikace zejména bezdrátovém přístupu k Internetu, domácích zařízeních
e-home, USB 2.0, serverech pro e-business atd. Nicméně vzhledem k tomu, že
většina lidí si slovo Intel spojuje zejména s procesory pro PC, nemohu ani
pokračovat jinak, než představením novinek a technologických lahůdek právě z
této oblasti.
Pentium 4
V oblasti 32bitové procesorové technologie byla demonstrována výkonnost Pentia
III 1,13 GHz a představeno Pentium 4, jehož první dodávky by měly být
realizovány již koncem tohoto roku. U procesoru Pentium 4 už Intel upustil, jak
jste jistě postřehli, od číslování procesorů římskými číslicemi jako doposud,
ale pro snazší rozlišení počal od této verze označovat procesory klasickými
arabskými číslicemi. A co převratného tedy Pentium 4 přinese? No samozřejmě
vyšší výkon, vyšší rychlost. Pentium 4 bude běhat na frekvencích 1,4 GHz a
vyšších a vyráběn bude 0,18mikronovou technologií. Tento nový procesor také
odstraní další úzké hrdlo brzdící celkový výkon počítače tím, že bude
podporovat 400MHz systémovou sběrnici, která umožní tok dat o objemu až 3,2
GB/s, což je více než trojnásobek objemu dat dosahovaného současnými procesory.
Výkonu nového procesoru využijí zejména aplikace další generace Internetu
Visual Internetu, aplikace 3D vizualizace, zpracování reálného videa,
rozlišování řeči a samozřejmě e-businessu.
Itanium
V oblasti 64bitové technologie byl naostro předveden procesor Itanium, který by
se měl v budoucnu stát právě tím styčným bodem pro Internet nové generace tzv.
Visual Internet. Do dnešního dne bylo expedováno přes 6 000 prototypů tohoto
nového procesoru a více než 50 světových softwarových vývojářů již pro něj
připravuje aplikace. První dva modely procesoru se budou lišit svými
frekvencemi: 733 MHz a 800 MHz. Vyráběny budou 0,18mikronovou technologií a
běhat na 266 MHz systémové sběrnici. Tyto procesory budoucnosti budou obsahovat
rekordní počet tranzistorů neuvěřitelných 30 milionů. Na jejich uvedení si ale
budeme muset ještě chvíli počkat, určitě se jich nedočkáme do konce tohoto
roku, reálněji se jeví spíše až druhá polovina roku 2001. Tyto procesory ale
stejně nebudou určeny pro segment PC, a to ani těch nejvýkonnějších, těm bude
bohatě postačovat výkon Pentia 4. S masovým nasazením procesorů Itanium se
počítá zejména ve velmi vytížených serverech provozujících e-business, rozsáhlé
databáze, náročné početní operace. Stane se tak nejspíše nutností pro výpočetní
centra velkých koncernů a výzkumných středisek než nástrojem v rukou uživatele
PC. Avšak nejspíše přijde i doba, kdy... ale nepředbíhejme.
Světový vůdce v technologiích
Za žádnou cenu ovšem nechce společnost Intel ztratit své prvenství v
technologiích. Podle Moorova zákona se počet tranzistorů v procesoru každých 18
měsíců zdvojnásobí. K tomu, aby tento zákon, jejž před několika desetiletími
formuloval jeden ze zakladatelů Intelu, stále fungoval, je zapotřebí obrovského
vývoje v oblasti tranzistorů, které musí být čím dál menší a přesnější. Tím, že
jsou tranzistory čím dál menší a kratší jsou i vzdálenosti mezi nimi, se
procesory z nich sestavené stávají rychlejšími. Na druhou stranu je ale také
čím dál obtížnější tak malé tranzistory s tak nanoskopickými mezerami vůbec
vyrábět. V současnosti je aktuální 0,18mikronová technologie, ale pracuje se už
na 0,13mikronové technologii a Intel má v plánu nejdéle do roku 2003 vyvinout i
technologii 0,06mikronovou.
Vyvíjet technologie je náročné také finančně. Intel proto také figuruje na
prvním místě na světě mezi společnostmi nejvíce investujícími svůj kapitál.
Zatímco minulý rok Intel do vývoje investoval více než 3 miliardy USD, v roce
letošním chce proinvestovat dvojnásobek, tedy rovných 6 miliard USD. Jenom pro
zajímavost uvedu, že například postavení nové továrny vyrábějící čipy
0,13mikronovou technologií přijde téměř na 2 miliardy dolarů.
Závěr
Popsat na takovém omezeném prostoru vše, co bylo na IDF Fall v San José k
vidění, není prostě možné. Kdybych měl popisovat každou demonstraci, každou
přednášku, kterou jsem jen stihl navštívit, nestačil by mi ani celý rozsah
rubriky novinek. A co teprve ty akce, jež se mi z časových důvodů ani navštívit
nepodařilo. Udělat nějaké stručné shrnutí bude tedy muset být velmi povrchní.
Je jisté, že se s logem Intelu budeme i nadále setkávat v oblasti PC a
procesorů, kde si bude Intel jistě chtít své dosavadní prvenství udržet.
Představitelé firmy si ale podle všeho brousí zuby i na oblast vývoje zařízení
a aplikací pro Internet, mobilních a bezdrátových technologií (Speedstep a
Bluetooth), vývoje softwarových nástrojů atd. Z celé jeho koncepce se dále
rýsuje jasná strategie: vytvářet řešení jednoduchá na obsluhu a implementaci
pro uživatele. Novým trendem je implementovat zákazníkovi řešení velmi rychle a
pokud možno tak, aby jediné, co bude muset udělat, je stisknout tlačítko a
zařízení spustit. Zda se to Intelu i v této oblasti super high-technologií
podaří, ukáže až čas, nicméně z jeho dosavadních počinů můžeme usuzovat, že je
na správné cestě.