Intel míří na internet věcí se staronovou značkou: čipy Atom

15. 8. 2016

Sdílet

 Autor: IDG PC World
Intel se pokusí zapomenout na nepříliš povedenou historii s mobilními procesory Atom. Jejich nová generace bude ambicióznější: Hodlá se integrovat do dronů, samořiditelných aut a internetu věcí.

Atomy si zachovají dvě ze svých typických vlastností, jimiž jsou nízká spotřeba energie a zaměření na grafický výkon. Znovuzrozenou řadu procesorů hodlá Intel představit už příští týden na vlastní vývojářské konferenci Intel Developer Forum. Využity mají být u procesu manévrování aut, dronů a robotů a také jim mají napomoci rozpoznávat objekty.

Mnoho z původních řad Atom čipů Intel po neúspěších odstranil. Jejich budoucnost se nyní zdá o mnoho zářivější, především díky strmě rostoucím trhům s virtuální realitou a internetem věcí.

Čipy budou do přístrojů integrovány spolu s kamerkou 3D RealSense, taktéž od Intelu, jak vyplývá z technické dokumentace k nadcházející konferenci. To naznačuje, že Atomy přijdou i do nízkorozpočtových headsetů pro virtuální realitu.

Chystaná konference ve velkém naznačí právě budoucí směřování firmy v oblastech virtuální a rozšířené reality. Intel také ukáže očekávanou vlastní verzi HoloLens Microsoftu, nazvanou Remote EyeSight. Jde o sadu chytrých brýlí pro rozšířenou realitu, které umožňují vzdálenou komunikaci a třeba spolupráci na projektu.

Klíčovými produkty pro nové Atomy budou s nejvyšší pravděpodobností chytré domácnosti a průmyslová zařízení internetu věcí. Čipy samotné mohou, dle dostupné dokumentace, pracovat také se zařízeními s pokročilými displeji, což může odkazovat na informační kiosky nebo digitální reklamní displeje.

Intel se odmítl k nové generaci Atom procesorů vyjádřit, technické detaily či architektura jsou tedy neznámé. Spekulovat lze především nad Broxton architekturou, kterou Intel původně zamýšlel jako způsob, jak rychle vyvíjet a vydávat nové Atom čipy a dohonit tak lídra mobilního procesorového trhu ARM.

Nová řada zajistí další existenci produktové linie Atom, která měla před sebou značně nejistou budoucnost. Atomy pro mobilní zařízení byly první na řadě „pod gilotinu“ poté, co Intel dříve v tomto roce oznámil propuštění 12 000 zaměstnanců a spustil restrukturalizační proces se zaměřením na servery, konektivitu, internet věcí a další, dříve vedlejší oblasti.

Zatím však firma stále využívá některé čipy Atom, které plánovala vyřadit – například Sofia – a to pro průmyslová řešení internetu věcí nebo systémy pokladních míst.

Jinou architektura Atomů Goldmont zatím Intel využije v nadcházejících Celeron a Pentium procesorech pro osobní počítače zvané Apollo Lake. Tyto čipy měly mít původně tu samou architekturu, kterou Intel využívá u svých high-endových Core procesorů, své plány však změnil.

Nová Atom řada by mohla nalézt uplatnění u digitálních značek, pokladen a herních automatů, myslí si Jim McGregor, hlavní analytik u firmy Tirias Research.

„Nebude pro malá zařízení na baterky,” dodává.

Intel s Atomem odvedl dobrou práci, co se týče snížení energetických nároků pro x86 architekturu, přesto však procesor není tak úsporný, jako konkurence v podobě ARM nebo MIPS čipů, říká McGregor.

„Musejí mu vytvořit novou image. Atom je synonymem pro selhání,“ popisuje.

ICTS24

Tehdy nová linie procesorů Atom stála v popředí exploze prodejů laptopů během let 2007 až 2010, pak byly upraveny pro mobily a tablety. Chytré telefony s Atom procesory se však nikdy dobře neprodávaly a ze zoufalství v roce 2014 Intel oznámil, že vyrobí 40 milionů čipů pro tablety. Nicméně ve chvíli, kdy Intel konečně našel v tabletech opravdové uplatnění, trh začal výrazně klesat.

Snad bude nová budoucnost Atomů lepší, než ta stará.