Inteligentní bydlení (I)

Kdo by nechtěl bydlet v domě či bytě, který by plnil jeho přání? Nikoho takového, snad kromě potrhlých vyznavačů přírodního života, ani neznám. Vždyť nás tím filmová studia krmí odjakživa – hrdina vejde do příjemně vyhřátého bytu, automaticky se rozsvítí příslušná světla a na nenápadný pokyn začne hrát správná muzika k naladění vhodné atmosféry. Zpravidla po nočním povinném skotačení s krásnou hlavní hrdinkou se hrdina otáže „bytové inteligence“, jaké je venku počasí (jako by se nemohl podívat z velkého okna), nechá si připravit oblíbenou snídani a vyrazí dál porážet filmové zlo.

Řada z těchto věcí je dnes už skutečností. Inteligentní domy opravdu umějí ovládat světla, topení, hudbu, dokonce dokážou z internetu odečíst předpověď počasí. Ale není to samozřejmě pro každého. Je to výrazná investice, která výstavbu/ přestavbu domu dokáže prodražit o desítky, ale spíše o stovky tisíc až miliony korun. A stejně jako v životě za své peníze můžete dostat hodně ale také velmi málo muziky. Proč je v cenách tak obrovský rozptyl? Protože míra inteligence v každém domě může být proměnná a především každý si ji představuje jinak. „Pod pojmem inteligentní dům si představujeme budovu, který díky moderním technologiím pečuje o své obyvatele. Stará se o jejich pohodlí a bezpečnost, zajišťuje jim zábavu, a přitom všem se snaží minimalizovat náklady na provoz,“ říká jednatel společnosti Letton Michal Zaydlar. Letton je jedna z mnoha firem, které se v Česku výstavbou inteligentních domů zabývají.

Podobně to vidí Jan Průcha ze společnosti Insight Home, nelíbí se mu ale označení inteligentní dům. „Tomu pojmu se snažíme vyhnout. Zatím jde totiž především o domácí automatizaci, což není moc sexy marketingové označení, proto raději používáme chytrý dům nebo chytré bydlení. Každopádně tímto pojmem chápeme takový dům, který zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí, řídicích systémů, služeb a managementu,“ konstatuje Průcha a dodává, že takový dům je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace. „Inteligentní dům reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich pohodlí, zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz,“ doplňuje Průcha.

Novostavba, nebo i rekonstrukce?

Z čeho všeho se dá inteligentní dům postavit? Odpověď vás potěší – prakticky ze všeho. Co vás asi nepotěší je další část odpovědi – záleží na finančních možnostech. S obřím rozpočtem toho zvládnete mnoho. V principu ale při rozumných finančních požadavcích platí, že k výstavbě inteligentního domu se hodí buď výstavba nového objektu, nebo kompletní rekonstrukce. Je totiž třeba zasáhnout do samotného nitra budovy – ke kabeláži nebo třeba k centrálním rozvodům tepla. A to se dělá snadno pouze v případě, pokud můžete celý objekt „rozkopat“. I proto většina dodavatelů inteligentních systémů pozoruje zájem u novostaveb. „Jednoznačně dominuje nová výstavba nebo totální rekonstrukce, kde se realizuje nová elektroinstalace a většinou i všechny ostatní technologie. To platí jak u domů, tak i bytů,“ potvrzuje Martin Skyva z Haidy. Je samozřejmě možné využít bezdrátovou variantu u starých či starších objektů bez nadělání velkého nepořádku, ale ta má svá úskalí.

„Bezdrátové systémy prakticky vylučují přímo zákazníci. Sami si uvědomují úskalí a problémy s nimi spojené. Bezdrátové systémy využíváme v nezbytném případě například tam, kde je potřeba doplnit nějakou část, na kterou vznikl požadavek později. Všeobecně mají bezdrátová řešení více nevýhod jako nízkou stabilitu, větší rušení, nižší rychlost, než klasické kabelové systémy,“ shrnuje nevýhody bezdrátového řešení František Staroba ze Stakohome Network. S tím souhlasí i Pavel Arazim ze společnosti Langard. „Byly poptávky na použití bezdrátových prvků, které nahradí starou elektroinstalaci, ale nemáme s tím dobré zkušenosti a tedy je neinstalujeme,“ říká Arazim. To však rozporuje Michal Zaydlar z Lettonu, který vidí bezdrátové technologie trochu jinak. „V dnešní době již disponujeme technologiemi, které jsou schopny spolehlivě komunikovat i bezdrátovým způsobem, a proto už není potřeba při instalaci v existujících domech zasahovat do interiéru například sekáním do omítky za účelem položení kabeláže,“ tvrdí Zaydlar. Michal Jakubec z Jasyka zase zjistil, že se od sebe poměrně liší typ instalace, jestliže jde o rekonstrukci nebo o novostavbu.

„V případě úprav již stojícího objektu řešíme spíše zaměření na preferované místnosti a páteřní funkce, typicky třeba jde o nekompromisní obývací pokoj a vstup do bytu či objektu a dál už nic. U novostaveb nás vyhledávají klienti primárně s nadstandardními požadavky na komplexní atypická řešení pro celý objekt,“ říká Jakubec. Jan Průcha z Insight Home k tématu upozorňuje, že Česko je ve výstavbě inteligentních domů poměrně daleko za Evropou. „Podle výzkumu společnosti Skanska je v rozvinutých zemí dnes běžné, že 38 procent nově stavěného rezidentního bydlení je vybaveno prvky domácí automatizace. U nás je to zatím jen okolo dvou až tří procent,“ uvádí nelichotivé číslo Průcha. Podle něj je to dáno především mýty, které o inteligentních domech panují. Srovnáme-li prý naše současné „konvenční“ bydlení s existujícími auty, tak „bydlíme“ ve zhruba 30 let starých vozech. „Dnes je naprosto běžné, že auto řídí průmyslový počítač, má dvou-, ale i čtyřzónovou klimatizaci, analogové „budíky“ nahrazují displeje, které mění vzhled podle stylu jízdy a distribuce audia a videa probíhá na panely v opěrkách hlavy. Auta mají kamerové, zabezpečovací systémy, pokročilé systémy měření a regulace. Opravit si vůz se šroubovákem a klíčem už také není možné a jezdí se běžně do autorizovaných servisů. A nikdo nemá obavy, že se může i zabít, kdyby centrální počítač přestal fungovat nebo špatně vyhodnotil krizovou situaci. Češi jsou zatím v oblasti bydlení velmi konzervativní, ale já věřím, že se to změní a že podnikáme na trhu, který může zásadním způsobem v následujících letech růst,“ neztrácí nadšení Jan Průcha.

Chytré topení nebo ovládání televize?

Co je ale vlastně inteligentní dům? Je to obydlí, kde máte automaticky neustále nastavenou teplotu podle vašeho očekávání nebo se bez vašeho zásahu spouští televizní obrazovky s oblíbeným pořadem po celém bytě, zrovna jak se pohybujete? Těžko říct. Definice inteligentního domu totiž není jasně daná, i tady si ji každý může představovat odlišně. Jak ostatně přiznává jeden z dodavatelů. „Kdo prodává měřidla a regulace topení, tvrdí, že chytrý dům je ten s řízením teplot. Kdo dělá elektro, tvrdí, že chytrý dům je ten s iPadem na ovládání světel. V principu se domnívám, že ´inteligentní dům´ je především ten, který má sofistikovaně řešené technologie s integrovanou automatizací nejen hlavních procesů a moderní uživatelské rozhraní. Tedy ne jen ovládání topení přes telefon nebo ne jen multimediální server, ale kompaktní řešení s velkým důrazem na komfort, design, technologickou vyspělost a ekonomický provoz,“ představuje svůj názor projektový manažer firmy Langard Pavel Arazim.

Jak tedy z takového problému vybruslit? Možnosti jsou v zásadě tři – první je jasná, opustit ideu inteligentního domu. To je ale samozřejmě myšlenka hloupá, protože inteligentní dům je opravdu skvělá záležitost. Druhá varianta je tedy udělat si vše sám za podpory a dodávky různých komponentů od profesionálních firem nebo dalších nadšenců. Taková možnost není špatná, můžeme ji s klidným svědomím ovšem doporučit jen opravdovým nadšencům, kteří mají dostatečné znalosti i čas na případné samostudium. Výhodou tohoto postupu je cena, která bude záviset opravdu jen na vašich schopnostech aznalostech. Třetí varianta je nejjednodušší, nejspolehlivější a také nejdražší. Najít si šikovného integrátora, který si sám zjedná dodavatele jednotlivých inteligentních částí domu a dohlédne na jejich bezchybnou integraci. Potom se nestane, že sice bude mít doma brilantní kinosál a zvuk z reproduktorů vám bude vyhrávat i na toaletě, ale když vám zasvítí sluníčko přes okna na promítací plátno budete si muset ručně stáhnout žaluzie. Ty se totiž stáhnou samy, stejně jako vám inteligentní dům automaticky přitopí, když se venku z ničeho nic ochladí. Budete mít zkrátka všechno funkční, nikoliv jen část. Kvalitní integrátor vám dokonce dokáže vybudovat inteligenci jako skládačku podle vašich finančních možností. Kupříkladu nejprve začnete s inteligentním vytápěním a za rok bude chtít multimediální výbavu. Díky přípravě integrátora nebudete muset rozkopat znovu celý dům, abyste natáhli pár potřebných kabelů, ale jen do hotové kabeláže připojíte patřičné přístroje a voila – audiovizuální výbava jak z pohádky je na světě.

Co je základem úspěchu?

Jak jsme už probrali, inteligentní dům může a nemusí obsahovat řadu přístrojů či zařízení. Někdo by neoznačil dům bez „nadupaného obýváku“ za inteligentní, ani kdyby sám vařil, umýval nádobí a prostíral k jídlu. Co by tedy nemělo chybět v objektu, který stojí o přízvisko inteligentní? „Pán domu, který domu řekne, co má a nemá, co musí a nesmí,“ jde originálně na odpověď Dobromila Darnadyová ze společnosti Elko EP. Pak ale vážně dodává, že v inteligentním domě musí být centrální řídící jednotka, sběrnicově řešená elektroinstalace a ovladač – ať už ve formě chytrého vypínače, smartphonu, tabletu nebo počítače. A pochopitelně to, co chceme ovládat – topení, světla, domácí spotřebiče – to, co k domu zkrátka patří. Kouzlo inteligentní elektroinstalace spočívá v ovládání domu, ne v jeho speciální výbavě,“ upozorňuje Darnadyová.

Martin Skyva ze společnosti Haidy, který bydlí v inteligentním domě více než čtyři roky, říká, že nejvyužívanějším a nejpřínosnějším modulem je určitě řízení vytápění s možností vzdáleného ovládání. Ocenil zejména předdefinované režimy a časové programy, které umožňují proces řízení vytápění téměř plně automatizovat, a pokud je potřeba změna nebo zásah uživatele, je k dispozici vzdálený přístup. „Pro člověka, který je často na cestách, je to spolu s kvalitním zabezpečením neocenitelná věc. Hojně jsem využíval i hromadné funkce – například jedním tlačítkem stáhnout/ vytáhnout všechny rolety nebo zhasnout všechna světla,“ popisuje Skyva. U rolet považuje za užitečnou funkci možnost automatického stahování a vytahování v nepřítomnosti a určitě by se neobešel bez inteligentních vypínačů, kdy jeden na pohled úplně obyčejný dokáže ovládat jak světla, tak rolety, tak i cokoliv jiného. „Tím můžete snížit počet potřebných vypínačů klidně na polovinu. Bez čeho bych se naopak zcela obešel, jsou multimediální funkce, zde upřednostňuji samostatný multimediální systém a jeho začlenění do systému inteligentního domu nepovažuji za zásadní přínos. Pokud bych měl seřadit šest základních modulů podle užitečnosti, vypadalo by to takto: vytápění, zabezpečení, stínění, energie, osvětlení, větrání,“ konstatuje Skyva.

Co naopak v chytrém domě můžete postrádat? Záleží, jaký si nastavíte standard. Kupříkladu světla mohou a nemusí být stmívatelná, můžete mít meteostanici, aby dům reagoval na sílu větru zatažením rolet či zavlažil trávník při déle trvajících vysokých teplotách, nebo ji také mít nemusíte a trávu můžete kropit ručně. „Můžete si pořídit detektory pohybu, které při absenci pohybu vypnou světlo. Okenní detektory zase při otevření oken vypnou topení, anebo kamery, díky kterým máte svůj dům pod kontrolou kdekoliv na světě – stačí se připojit k internetu. Zbytných věcí je mnohem více než nezbytných a jejich možnosti se neustále rozšiřují,“ podotýká Darnadyová z Elko EP.