Model PC z 80. let a distribuovaný model 90. let minulého století musejí být nahrazeny novou, integrovanější platformou založenou na otevřeném principu, sítích, nové výkonné technologii a na integraci digitální inteligence do rutiny každodenní práce a života. Jako příklad může posloužit firma DTE Energy z USA, která má 2,2 milionu odběratelů elektřiny, devět divizí tuhých paliv a dvě jaderné elektrárny, přičemž ve všech 200 odděleních byly zavedeny zcela rozdílné a roztříštěné systémy a procesy.
DTE potřebovala jednotný, standardizovaný soubor podnikových aplikací, který by vyřešil nároky na finanční prostředky, lidské zdroje a řízení dodavatelského řetězce spolu s oblastmi kritickými pro provoz, jako je správa aktiv a práce. Nakonec DTE implementovala IBM integrační a aplikační software, v tomto případě WebSphere, doplněný o komplexní správní systém Tivoli, zkonsolidovala podnikové systémy a standardizovala procesy napříč všemi podnikovými jednotkami. Vedení firmy odhaduje, že díky optimalizaci svých procesů ročně uspoří na provozních nákladech 75 milionů dolarů.
Vnímání změn
Z nedávných průzkumů vyplývá, že 98 % generálních ředitelů z celého světa plánuje změny obchodního modelu a 83 % jich očekává podstatné nebo velmi zásadní změny. Ale rozdíl mezi těmi, kteří změny očekávají, a těmi, již věří, že si s nimi úspěšně poradí, se za poslední dva roky ztrojnásobil.
Jako příklad si lze vzít rozvodné a energetické společnosti. Která z nich by nechtěla lépe řídit poptávku pouze s tou kapacitou, kterou má aktuálně k dispozici, místo výstavby nových drahých elektráren? Nebo pokud by znaly skutečnou poptávku svých zákazníků, mohly by raději automaticky přesměrovávat energii tam, kde je zrovna potřeba, místo přetěžování sítě, které může způsobit její výpadek.
Co je tedy brzdí? Aby toho dosáhly, musely by přesunout své IT vybavení i obchodní a provozní majetek z oddělených samostatných úložišť a integrovat je do „chytřejší sítě,“ která umožní jednoduše spravovat všechny transformátory, pojistky i inteligentní elektroměry nebo termostaty v budovách a zároveň z nich získávat inteligentní informace.
V potravinářském průmyslu například tlaky spotřebitelů i vládní předpisy vyžadují, aby výrobci potravin zajistili bezpečnost surovin napříč celým dodavatelským řetězcem. I přesto se však velmi často v médiích objevují titulky o infekcích salmonelou či bakteriemi řady Escherichia coli.
Co tedy brzdí potravinářský průmysl? Je to především nedokonalý způsob, jakým výrobci potravin monitorují a kontrolují teploty zboží podléhajícího zkáze. Chybí funkční infrastruktura, která by propojila celý řetězec od chovatele přes dopravu až po regály v obchodech.I když se může zdát, že potravinářský a energetický průmysl jsou zcela odlišné oblasti, mají přeci jen něco společného.
To, co je brzdí ve vývoji, se nazývá tzv. „propastí změny“. Jejich jednotlivé provozy i IT jsou zcela oddělené, a fungují proto v samostatných silech. Velký rozdíl je mezi rozvojem digitalizace a instrumentalizace kritických aplikací či procesů na jedné straně a rigiditou podpůrné infrastruktury na straně druhé.
Inteligentní infrastruktura
V současném digitálně propojeném světě potřebujeme infrastrukturu, která podporuje konvergenci obchodu, IT i majetku. Tyto složky by pak tvořily integrované „chytré“ prostředky umožňující organizacím snížit náklady, řídit rizika a poskytovat lepší služby s nižšími náklady.
Mezi klíčové požadavky, které musí taková infrastruktura pokrýt, lze zahrnout integraci digitální a fyzické infrastruktury, potřebu řídit, uchovávat a analyzovat obrovské objemy dat a také nutnost omezit značnou neefektivitu ve spotřebě energie v datových centrech a ve využití serverů atd.
Mezi technické možnosti, které jsou předpokladem vývoje konvergované, dynamické a inteligentní infrastruktury, patří:
· Virtualizace – výrazně zvyšuje efektivní využítí kapacity systémů, boří hranice fyzických zařízení v datovém centru, serverů, úložišť, sítí, dat a aplikací a poskytuje firmám výhodnější náklady na vlastnictví, odolnost a flexibilitu.
· Energetická efektivita – optimalizace energetické účinnosti IT infrastruktury šetří náklady na místo, napájení a chlazení.
· Správa služeb – integrovaný přehled, kontrola a automatizace napříč všemi součástmi podnikové a IT infrastruktury, která podporuje poskytování různých služeb a rychlejší růst podnikání.
· Správa majetku – větší spolehlivost, dostupnost a provozuschopnost zařízení, která podchycuje kvalitní poskytování služeb podle priorit firmy. Zároveň maximalizuje návratnost investic po celou dobu jejich životnosti spolu s optimalizací zásob, pracovní efektivitou a zmírňováním rizika poruch zařízení, jež ohrožují prostředí a zdraví i bezpečnost lidí.
· Zabezpečení – větší provázanost IT a podnikové infrastruktury vyžaduje osvojení nového pojetí správy rizik a zabezpečení organizací, procesů a informací.
· Odolnost firmy – Funkce, které umožňují rychle se přizpůsobovat a reagovat na rizika i příležitosti pro zachování nepřetržitého provozu, úsporu provozních nákladů a růst ve stále propojenějším světě.
· Informační infrastruktura – podporovaná pružnou infrastrukturou pro bezpečné uložení a správu informací a zmírňování rizik v podnikání.
Závěrem
Žijeme ve složité době, která s sebou nese velké výzvy. S těmi ale přicházejí také nové příležitosti. Inteligentní systémy transformují energetické sítě, dopravní systémy i dodavatelské řetězce. Zajišťují bezpečnost finančních transakcí i dodávek potravin. Mění obchodní modely i způsoby naší spolupráce.
Rostoucí cenové tlaky, vyšší očekávání z hlediska kvality služeb, nová rizika a hrozby, objevující se inteligentnější a adaptabilnější technologie jako cloud computing, virtualizace a Web 2.0, to jsou některé z hybných sil, které činí potřebu takové změny stále naléhavější.
Konvergovaná, dynamická infrastruktura, která umožňuje podniku získávat hodnotu ze všech typů majetku, ať už fyzického, digitálního, nebo virtuálního, se v současné globálně integrované ekonomice stává základem konkurenční výhody.
Autor pracuje jako ředitel prodeje systémů a technologií ve firmě IBM Česká republika.