Ve svém šestém ročníku upozorňuje zpráva GCI na úlohu umělé inteligence jako jednoho ze čtyř klíčových hybatelů inteligentní konektivity. Těmi dalšími jsou širokopásmové připojení, cloud a internet věcí (IoT). Všechny čtyři tyto oblasti mají potenciál stát se významnými katalyzátory ekonomického růstu.
V roce 2016 GCI identifikoval bod zvratu pro rozvíjející se trhy. Pokud má země v rámci indexu 35 bodů, překročí hranici, za kterou přichází multiplikační efekt růstu HDP oproti investicím do informačních a komunikačních technologií. V roce 2019 zpráva GCI přichází se zjištěním, že podnětem k tomuto bodu zvratu bylo také narážení na země na vrcholu S-křivky indexu GCI. V případě zemí s hodnotou GCI vyšší než 65 začíná S-křivka znovu prudce stoupat. Tyto země se posouvají do nového růstového cyklu. Země s nejvyšší hodnotou GCI mohou oproti ostatním zemím využít inteligentní konektivity ke zrychlení ekonomického růstu až 2,4krát rychlejšímu za každý bod zlepšení v rámci indexu.
Z inteligentní konektivity mohou mít prospěch nejen rozvinuté ekonomiky. Zpráva GCI 2019 zjistila, že země na každém stupni digitálního rozvoje mohou mít přístup k vzestupnému potenciálu umělé inteligence jako nástroje růstu HDP, pokud průmysl a organizace v zemi AI aplikují.
Potenciál umělé inteligence začal být teprve využíván i takovými průkopníky (Frontrunners), jako jsou Japonsko nebo Spojené státy, kteří disponují vedoucím postavením v infrastruktuře informačních a telekomunikačních technologií. Ti, kteří si tyto technologie osvojili (Adopters) nebo s nimi teprve začínají (Starters) – země jako Čína, Malajsie, Indie, Filipíny a Španělsko – však také neotálejí. Zavádějí technologie AI nejrychleji, jak mohou.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU