Internet guru - Vše, co jste chtěli vědět o Internetu... Nebojte se zeptat!

Zoner inShop
Instantní elektronický obchod pro paní Dymákovou
Vraž do toho jedno internetové připojení, jeden e-mail správci, jedno CD-ROM a
svůj aktuální ceník, den nebo dva míchej a dostaneš svůj první internetový
obchod."
Tak nějak by se dal jednou větou popsat systém pro provoz internetových
prodejen Zoner inShop a zároveň i obchodní politika, která jej provází. Zkrátka
internetový obchod, jehož zřízení a provoz zvládne každý alespoň průměrně
zběhlý uživatele počítače tedy i prototyp průměrnosti ze seriálu "Okna vesmíru
dokořán", paní Dymáková.

Co je inShop...
To jde těžko jednoznačně definovat. Je to software, internetový server nebo
služba? Vlastně od každého trochu inShop je systém pro provoz internetových
prodejen, vyvinutý českou firmou ZONER software pro stejnojmennou službu. Ta
umožňuje klientům provozovat vlastní internetovou prodejnu formou jejího
pronájmu, tedy bez nutnosti vlastnit potřebné technicko-provozní zázemí. Na
straně "nájemce" inShopu stačí standardně vybavený počítač PC s Windows a
připojením do Internetu. Speciální software pro aktualizaci a konfiguraci
obchodu je k dispozici zdarma a lze jej získat buďto stažením ze serveru
inShop.cz, nebo na CD-ROMu.

...a co umožňuje
Od prvního seznámení je na celém inShopu patrná snaha jeho tvůrců, vytvořit
jednoduše použitelný a co nejvíce univerzální prototyp internetové prodejny. V
inShopu najdete podporu pro prodej koncovým zákazníkům, dealerům, nebo jejich
kombinaci. Celá nabídka (ceník) s popisem zboží může být členěna do dvou
podřízených úrovní (kategorie a podkategorie), každá její položka může kromě
základní identifikace obsahovat stručný a podrobný popis a obrázek ve dvou
velikostech (náhled a originál). Celý ceník se dá předem připravit na lokálním
počítači a pak najednou nahrát/zaktualizovat nabídku na serveru. Jednotlivé
položky lze dočasně označit jako novinku, nebo naopak poznámkou "není skladem".
Katalog zboží je také možné importovat z nejrozšířenějších databázových a
textových formátů, případně přímo z účetního systému.
Jednotlivé zákazníky systém registruje a při další návštěvě jim nabízí možnost
jednoduchého přihlášení. Kromě toho může obchodník sám přidávat registrace
svých partnerů a stálé zákazníky rozdělit do několika kategorií s oddělenou
nabídkou. To umožňuje např. zpřístupnit dealerům nákup za velkoobchodní ceny
nebo motivovat stálé zákazníky speciálními slevami.
Slevový systém, který tvoří základ úspěšného internetového obchodu (neboť je
kromě zajímavého sortimentu hlavním lákadlem), umožňuje používat všechny běžně
aplikované slevy: až čtyři úrovně slev dealerských, přidělení slev časově
omezených pro určité druhy zboží (cenové akce), definici množstevních slev a
přidělení individuálních slev konkrétním zákazníkům včetně možnosti upozornit
stálé zákazníky na slevu e-mailem.
Samozřejmostí je možnost definice různých způsobů dopravy zboží a započítávání
její ceny do celkové ceny objednávky a definice a přidělování různých možností
úhrady.
Po stránce vzhledu lze individuálně přizpůsobit veškeré texty, barvy a grafické
prvky, přičemž samozřejmě kostra aplikace (rozmístění základních ovládacích
prvků, struktura databáze, atd.) zůstává pro všechny obchody stejná. Ve většině
uživatelsky definovaných textů lze využívat také prvky jazyka HTML, včetně
hypertextových odkazů.
V současné době je realizováno propojení na účetnictví Pohoda společnosti
Stormware a na ekonomické systémy Info Office a WinStrom. Propojení je
realizováno prostřednictvím exportních tabulek, definice potřebných kroků a
příslušných dávkových souborů (s příponou ZIX) pro automatický převod dat mezi
inShopem a jednotlivými ekonomickými systémy. Pro Money2000 od Cígler Softwaru
je k dispozici komfortnější řešení v podobě modulu iMoney. Ten přebírá funkci
klientského centra, takže komunikaci se serverovou částí Zoner inShopu lze
spouštět přímo z Money2000.

Nač to přijde
Na začátku března, měsíce Internetu (kdy vznikala tato recenze), si bylo možné
v rámci akce na jeho podporu zaregistrovat novou prodejnu, jejíž provoz byl až
do konce roku 1999 (pak stejně přestanou počítače fungovat :-) zdarma.
Ta šance je již pryč, ale standardní podmínky pro letošní rok jsou i tak
poměrně příznivé. Zejména vzhledem na možnosti minimalizace rizika obchodníka.
Zřizovací poplatek je pro letošek zrušen (aby top bylo zcela zadarmo, musíte se
spokojit se softwarem staženým ze sítě, jinak je stejný jako při zřízení domény
na CZECHII) a samotný provoz lze hradit dvěma způsoby. Buďto si věříte a za
provoz obchodu budete platit baťovských 990 Kč měsíčně, nebo to jen tak
zkoušíte a můžete zvolit variantu, kdy za provoz platíte 5 % z realizovaného
obratu (tedy žádný zákazník = žádné poplatky). V obou případech však máte
dvouměsíční zkušební provoz zadarmo.
Protože z provoz internetového obchodu je po technické stránce srovnatelný s
klasickým hostováním WWW prezentace, je samozřejmě třeba počítat ještě s
náklady za obsazený diskový prostor, a přenesená data nad stanovený limit. Tady
je cena stejná jako u hostování aktivních aplikací 150 Kč za přenos 100 MB nad
limit 1 GB, nebo za 5 MB diskového prostoru nad 50 MB. Pokud tedy nemáte
opravdu mamutí sortiment, připadají příplatky prakticky v úvahu pouze v
případě, že zátěž tvoří objednávky, a pak je určitě úspěšní obchodníci zaplatí.

100 + 1 český Amazon
inShop je první tuzemský systém, který umožňuje opravdu pohodlně a levně zřídit
vlastní internetovou prodejnu téměř komukoliv. Prodávat na Internetu tak
(teoreticky) může každý, ať již začíná na zelené louce, vlastní/provozuje
klasický (kamenný) obchod nebo prodává svoje vlastní produkty. Jaký to bude
znamenat trend? Vzniknou opravdu kvanta všemožných obchůdků se vším možným?
Ano i ne. Vzhledem k tomu, že na Internetu je všude stejně daleko, stěží lze
očekávat, že vznikne a udrží se větší počet obchodů se stejným sortimentem
(např. knihkupectví). Z každé oblasti může na českém Internetu uspět jen pár
nejschopnějších. Zkracování vzdáleností díky Internetu však má i své výhody:
vzhledem k možnosti oslovit zákazníky z celé republiky může vzniknout velká
skupina velmi úzce specializovaných obchodů, jež se jako klasický obchod
neuživí ani ve větším městě.
Další nezanedbatelnou skupinu tvoří producenti či dovozci, kteří potřebují
všemi kanály distribuovat své zboží do dealerské sítě. S použitím hotového
řešení této kategorie si mohou dovolit zkusit internetový prodej i menší
podniky, pro něž je individuální realizace obchodu "na míru" příliš nákladná.
Vznik 100 + 1 českých Amazonů nám zajisté nehrozí,
ale určitě se můžete těšit, že sortiment zboží, které si můžete objednat po
síti díky mnoha specializovaným obchodům, se podstatně rozšíří a obchodníky se
s minimálním rizikem můžete zkusit stát i sami.

ZONER inShop
Systém pro provoz internetových prodejen
+ dostupnost / cenová politika
+ jednoduchost použití
+ napojení na účetní systémy
+ dobré možnosti individuálního nastavení
- drobné dětské nemoci (např. problémy s Netscapem)
- chybí přímá podpora inkasa z platebních karet s přenosem dat přes SSL

ZONER software: http://www.inshop.cz/

OnNet
Co přináší technologie AO/DI?
Pevná linka s každou přípojkou ISDN!

Od samého počátku zavádění telekomunikačních služeb ISDN (Integrated Services
Digital Network), respektive Euro ISDN, se mezi odbornou veřejností neustále
diskutuje o tom, zda se nezavádí již překonaná technologie, která je (zejména
po stránce rychlosti) dávno překonaná technologiemi
xDSL (Digital Subscriber Line). ISDN však není pouze přenosová technologie, ale
ucelený komunikační systém zahrnující a stále přibalující další technologie a s
nimi i další možnosti.
V podmínkách České republiky by pro využívání Internetu mohla znamenat nemalý
průlom poměrně nová a nepříliš známá technologie AO/DI. O co se tedy jedná?

Co je AO/DI?
AO/DI, neboli Always On/Dynamic ISDN, je poměrně mladá technologie, umožňující
realizovat datové přenosy prostřednictvím servisního tzv. D kanálu ISDN
přípojky.
Pro rekapitulaci: standardní přípojky ISDN se dělí na koncové, určené pro
jednotlivé účastníky tzv. BRI (Basic Rate Interface), a hromadné podnikové
přípojky, tzv. PRI (Primary Rate Interface). Přípojka BRI zahrnuje dva
digitální komunikační (tzv. B) kanály o kapacitě 64 Kb/s a jeden služební
řídicí (tzv. D) kanál, s přenosovou kapacitou 16 Kb/s. PRI pak zahrnuje 23,
respektive 30 standardních B-kanálů a jeden D-kanál o kapacitě 64 Kb/s.
Na rozdíl od B kanálů, u nichž je používání každého tarifikováno časovými
impulsy stejně jako u analogové telefonní linky, je servisní D kanál kvůli
monitoringu zapojen neustále. Protože zejména u PRI přípojky není jeho kapacita
přenosem provozních dat vytížena, došlo zvláště s rozvojem Internetu ke snahám
využít část jeho kapacity pro přenos dat. Tyto iniciativy vyústily v návrh a
realizaci technologie AO/DI, která umožňuje využít D kanál PRI přípojky pro
přenos dat rychlostí 9 600 b/s prostřednictvím protokolu X.25.
Za vznikem této technologie stojí organizace VIA (Vendors\ ISDN Association),
která se zasadila především o průmyslovou standardizaci AO/DI, jež v podobě
prototypu technického řešení vznikla již v září 1996.

Co je k tomu třeba?
Po technické stránce je k provozu datových přenosů po D-kanále ISDN přípojky
potřeba především podpora AO/DI a protokolu X.25 koncovými zařízeními na obou
stranách. Na straně telefonní společnosti alias ISP (v našem případě SPT a její
IOL) je to instalace příslušné verze řídicího systému do směrovačů CISCO a
jejich rozšíření o modul zajišťující převod
mezi protokoly TCP/IP a X.25 (tzv. packet handler).
Na straně účastníka je pak třeba, aby AO/DI podporoval jeho ISDN modem nebo
domácí ústředna.

Co s pouhými 9,6 Kb/s?
V dnešní době, kdy nejpomalejší komutované připojení do Internetu běží na 33,6
a jsme svědky masivního nástupu modemů 56k, se může připojení rychlostí pouhých
9,6 Kb/s na první pohled zdát neúnosně pomalé až nepoužitelné. Opak je však
pravdou. Jak jsem již rozebíral v únorovém pokračování Internet guru (článek
"Vyplatí se pevná linka?"), je velkou výhodou pevného spojení jeho permanentní
dostupnost. Samotná přenosová kapacita pak není limitující pro mnohé ze služeb,
které nevyžadují přenést najednou větší objem dat. Mezi ně patří především
běžná elektronická pošta, chat (IRC, ICQ), hledání v databázích či jiných,
zejména textových informačních zdrojích (např. obchodní rejstřík na WWW s
vyloučením obrázků). Další třídou vyloženě komerčních aplikací, pro něž je toto
spojení postačující, je on-line identifikace či autorizace (např. autorizace
platebních karet, telemetrie nebo různé aplikace v zabezpečovacích systémech),
nehledě na to, že po 9,6 Kb/s lze přenést 1MB soubor za necelých 18 minut, což
ve chvíli, kdy neplatíte za čas spojení, není zdaleka nejhorší řešení.
Navíc technologie AO/DI samozřejmě podporuje datové přenosy po všech třech
kanálech přípojky BRI zároveň,včetně jejich průběžného zapojování a odpojování.
V případě potřeby zvýšit propustnost v momentální špičce tak můžete mít za cenu
"dvojích impulsů" přenosovou kapacitu až 137,6 Kb/s (2 x 64 + 9,6).

Za kolik?
Stejně jako u připojení pevnou linkou, se i u připojení do Internetu přes AO/DI
budou náklady skládat z poplatků za spojení mezi koncovým účastníkem a uzlem
poskytovatele, a z poplatků za samotný přístup do sítě.
První kategorie nákladů by neměla být nijak vysoká. Protože D-kanál je v
provozu permanentně již z principu fungování ISDN sítě a není technicky
uzpůsoben pro tarifikaci, očekává se zpoplatnění jeho použití pro přenosy dat
nízkým měsíčním paušálem. Místní telekomunikační společnosti ve Spojených
státech, které tuto službu již nabízejí, vybírají od 0 do cca 3 USD měsíčně,
což by mělo v našich poměrech odpovídat příplatku pod 100 Kč (pokud se SPT
zhlédne v amerických vzorech a ne v British Telecomu, který účtuje čtvrtletně
15 liber). Oficiální cenová politika SPT však zatím není známa.
Poplatek za připojení do Internetu by vzhledem k velice omezenému přenosovému
pásmu nemusel také představovat horentní sumu. Uvážíme-li, že asynchronní
pevnou linku do 33,6 Kb/s můžete u některých ISP pořídit již od 1 500 Kč s
omezeným přenosem dat a linku 19,2 bez limitu i pod 5 000, pak by se, při
současném trendu neustálého snižování cen zejména pomalejších pevných linek a
při agresivní cenové politice SPT Telecomu (stěží si lze přestavit, že by
připojení přes D-kanál nabízel zpočátku i jiný poskytovatel), mohlo jednat o
příplatek k ceně ISDN připojení v řádu několika stokorun, či dokonce o službu v
ceně ISDN připojení od IOL.

Řešení pro venkov
Asi největší průlom představuje AO/DI pro uživatele, kteří bydlí/sídlí mimo
větší městské aglomerace (okresní a další města, jež jsou centrem UTO). Ti si
totiž za současného stavu na rozdíl od svých městských kolegů nemohou dovolit
provoz asynchronní pevné linky mnohdy ne kvůli její ceně u ISP, ale kvůli
mnohatisícové částce, kterou by měsíčně zaplatili navíc za pronájem pevného
datového okruhu a která ve většině případů převyšuje cenu za samotné připojení
do Internetu.
Zavedením AO/DI by se stalo pevné připojení stejně dostupné pro všechny, jako
je tomu již dva roky (tak dlouho je zrušené/rozšířené na UTO 1 telefonní
pásmo), u komutovaného připojení přes modem. Osobně se již nemohu dočkat, kdy
si nechám na chalupě zavést ISDN s AO/DI (kabelů tam SPT položil dost a dost),
a nebudu tak často muset kvůli značné úspoře na telefonních poplatcích sedět v
kanceláři "přes chodbu" od uzlu poskytovatele.

Kdy to bude?
To závisí na dvou věcech: jednak na dostatku vzájemně kompatibilních koncových
zařízení a směrovačů (routerů) s podporou AO/DI, tedy zejména na rychlosti, s
níž bude dosaženo potřebné úrovně standardnizace, a jednak na dovybavení
infrastruktury a obchodní strategii telefonní společnosti, poskytující služby
ISDN.
První podmínka je již v podstatě splněna. Od loňska totiž probíhá
několikakolové testování AO/DI, organizované VIA (Vendors\ ISDN Association),
které je zaměřeno především na ověření kompatibility zařízení s podporou AO/DI,
jež se na trhu začala objevovat již od počátku roku 1998. Listopadové kolo
testů podle scénáře simulujícího reálný provoz, které se konalo v San Ramonu v
USA za podpory SBC/Pacific Bell, dopadlo v tomto ohledu nad očekávání dobře.
Po stránce připravenosti telefonních operátorů je situace v Evropě za USA (jako
obvykle) o dost pozadu. První vlaštovkou v Evropě je zatím služba ISDNconnect
zavedená společností British Telecom, která je od podzimu 1999 nabízena v
oblasti Londýna, a od letošního jara má být dostupná po celé Británii.
U SPT TELECOM je situace zatím velmi neurčitá. Podle Richarda Limburského,
ředitele ISDN projektu Telecomu tedy nejvyššího představitele SPT TELECOM v
otázkách řízení služeb euroISDN, je technologie AO/DI ve středu zájmu SPT, jenž
do její podpory hodlá investovat především v průběhu roku 1999. Konkrétní
termín ani podmínky zavedení však zatím nejsou známy ani v hrubých rysech, mezi
odborníky na telekomunikace se však proslýchá, že služba umožňující ISDN
účastníkům využití AO/DI se v oficiální nabídce objeví na přelomu let 1999/2000.
Protože ze strany SPT padlo na konferenci EIUF prohlášení v tom smyslu, že
"rychlost zavedení AO/DI závisí především na tlaku ze strany uživatelů",
neváhejte a pokud máte/budete mít ISDN, ptejte se také/rovnou po AO/DI :-).

O ISDN a AO/DI
na Internetu:

ISDN server
http://www.isdn.cz/

Vendors\ ISDN Association
http://www.via-isdn.org/

Stránky o AO/DI společnosti CISCO
http://www.cisco.com/univercd/cc/td/doc/product/software/ios113ed /113t/113t_3
/aodi.htm

Heureka
Katalogy českého Internetu
Český informační systém, Katalog Atlasu, Katalog.CZ, Seznam, Zmije

Český Internet již má za sebou několikaletou historii a za tu dobu se na něm
objevila celá řada regionálních vyhledávacích služeb. Z těch, které nezavál
čas, vám dnes chci představit pětici hierarchicky členěných katalogů:

Český informační systém
Adresa: http:// www.czis.cz/
Provozuje: Ing. Petr Hejl, CSc.
Umístění: CESNET

Katalog "Český informační systém" (CZSI) není příliš známou službou, přestože
tento původně akademický projekt se na brněnském uzlu CESNETu postupně rozrůstá
již téměř 3 roky. Na podzim loňského roku doznal CZSI některých strukturálních
změn a stal se komerční službou nabízející placenou reklamu. Na rozdíl od
ostatních čistě komerčních projektů si však zachoval mnohé zvláštnosti.
Katalog, který kromě českých zdrojů obsahuje i zajímavé odkazy do zahraničí, je
kromě víceméně standardní hierarchie kategorií členěn na každé úrovni ještě do
dvou (respektive čtyř) sekcí, označených jako Souhrny a Jednotlivosti (zvlášť
pro české a zahraniční odkazy). V souhrnech jsou odkazy na stránky, jež by se
daly označit jako zajímavé nebo všeobecně či prakticky užitečné, prostě takové,
které by vám neměly ujít, kdežto jednotlivosti obsahují stránky jednotlivých
firem, produktů, akcí, organizací, atd. Přidání stránky je otázkou vyplnění
obecného registračního formuláře, na jehož základě budou stránky zařazeny do
jejich obsahu nejlépe odpovídajících kategorií.
Samotná orientace v katalogu je i přes nezvykle ploché členění (v podstatě
dvojúrovňové s množstvím křížových odkazů) poměrně snadná, a vzhledem k téměř
úplné absenci grafických prvků je natahování stránek CZIS velmi svižné. Hledání
pravděpodobně podporuje logické operátory AND,OR, NOT a kupodivu vždy (i když
je volba vypnuta) vyhledává pouze podřetězec. Výsledky obsahují nejprve přehled
kategorií (Obory), následovaný jednotlivými odkazy. Ty jsou však členěny podle
sekcí a ne kategorií, takže stránky "příbuzné" s právě nalezenou si
neprohlédnete.
Mezi zajímavé zvláštnosti CZIS patří bezesporu možnost vyhledávání kategorií
podle abecedního rejstříku 1 200 klíčových slov, každodenní přehled nově
zprovozněných domén či bohatá vyhledávací centrála (která však pod titulkem 1
000 seznamů skrývá i odkazy na druhé úrovně nejznámějších světových katalogů).
Původně zamýšlené jazykové mutace (anglická a německá) jsou stále přístupné,
nicméně jejich původní vzhled i mizivý počet odkazů napovídají, že v běhu dějin
vzaly za své.
Celkově je CZSI, jenž působí dojmem kombinace klasického katalogu odkazů s
databází firem, zajímavou alternativou ke svým proslulejším kolegům.

Katalog Atlasu
Adresa: http://katalog.atlas.cz/
Provozuje: SPRINX, s. r. o.
Umístění: Global One

Hierarchicky členěný katalog stránek na serveru Atlas vznikl v roce 1997 jako
rozšíření prvního fulltextového prohledávače českého Internetu. Jako první
nabídl plně automatizovanou správu databáze odkazů, včetně automatického
přidávání a kontroly dostupnosti. To mělo svá pro množství velmi čerstvých
odkazů, ale i proti mnohé odkazy byly více reklamou než faktickou informací a v
katalogu se množily odkazy, snažící se formulací názvu urvat co nejlepší pozici
na abecedně tříděných stránkách.
Do letošního měsíce Internetu (pro kampaní nedotčené března) vstoupil server
Atlas s novým kabátem i funkcemi. Jeho katalogu se to dotklo ve dvou hlavních
směrech: jednak je na první pohled patrné, že odkazy prošly přísným výběrem a
zmizely všechny nesmyslně a spekulativně zařazené, a jednak došlo k úplné
integraci katalogu s fulltextovým hledačem.
Při hledání vám Atlas nabídne nejdříve vyhovující odkazy z katalogu,
následované seznamem stránek nalezených podle fulltextových indexů. Bohužel
stále neprohledává názvy jednotlivých kategorií, takže snazší orientaci v
rozsáhlé nomenklatuře máte pouze nepřímo, přes informace o zařazení
jednotlivých nalezených odkazů. Zařazování/přidávání odkazů je nyní
propracovanější a umožňuje zadat i mnohé nadstandardní informace týkající se
elektronické komerce, RSACi ratingu stránek či věkové kategorie čtenářů, pro
něž je obsah určen.
Mezi zajímavé novinky na Atlasu patří např. doplnění prohledávaných zdrojů o
databázi firem či zastřešení aktuálních a praktických informací pod "Kapesní
atlas".
Celkově je katalog nového Atlasu přehlednější a nabízí snazší přístup k více
informacím. Provedením se v mnohém více podobá nejnavštěvovanějšímu domácímu
katalogu serveru Seznam, a protože za ním nepokulhává ani rozsahem, měl by
rozhodně patřit mezi služby, které pravidelně používáte.

Katalog CZ
Adresa: http://www.search.cz/KatalogCZ/ Default.asp
Provozuje: SPT TELECOM IOL
Umístění: IOL

Služba Katalog CZ vznikla podobně jako katalog Atlasu coby rozšíření
fulltextového vyhledávacího serveru Search CZ, provozovaného divizí SPT TELECOM
Internet OnLine. Přes svoji poměrně dlouhou historii však zůstává ve stínu
zájmu jak uživatelů, tak patrně i provozovatele. Katalog CZ, i když slušně
strukturovaný, je tak zdaleka nejmenším a nejméně aktualizovaným katalogem v
tomto přehledu.
Mezi zajímavosti serveru patří především vyhledávání, které jako jediné aktivně
podporuje češtinu a umožňuje v dotazu automaticky doplnit diakritiku a
rozgenerovat všechny mluvnické tvary hledaných slov. Vzhledem k velmi malé
databázi odkazů je však spíše volbou pro ty, kdo již při marném hledání zkusili
všechno ostatní (co kdyby přece:)

Seznam
Adresa: http://www.seznam.cz/
Provozuje: Seznam
Umístění: Global One

Seznam asi není třeba nikomu z vás (alespoň pokud mohu soudit z údajů o
návštěvnosti) dlouze představovat. Je první českou komerční vyhledávací
službou, v provozu od května 1996. Jeho vzhled i základní koncepce byly do
značné míry inspirovány podobou největšího světového katalogu internetových
zdrojů Yahoo. Přestože Seznam nebyl úplně prvním katalogem v Čechách (první byl
server U zdroje, jehož více než dva roky stará mumie je k vidění stále na
http://www.uzdroje.cz/), stal se záhy nejnavštěvovanější českou službou svého
druhu a tuto pozici si drží dodnes.
Způsob třídění odkazů do kategorií s křížovými odkazy, převzatý z Yahoo a
upravený pro místní podmínky, je dnes jakýmsi faktickým standardem. Samotná
databáze odkazů Seznamu patří samozřejmě k největším u nás. Přes určitou
porozjezdovou stagnaci aktualizace a údržby se ji během posledních přibližně 18
měsíců podařilo dát velmi slušně dohromady. Hledání na Seznamu, které konečně
nabízí i operátor AND a hledání frází, je díky velmi přehlednému výpisu
výsledků se zvýrazněnými výskyty solidní a pohodlné. Přidávání stránek a další
nutné funkce Seznamu jsou rovněž na solidní úrovni, prosté vážnějších
nedostatků.
Kromě občasných drobných úprav vzhledu, se v samotném katalogu příliš
neprojevují zásadnější inovace a dalo by se říci, že Seznam je až příliš
konzervativní. To ale není zcela pravda jednak se mnohé změny a novinky
projevují v dalších doplňkových službách (Seznam Dnes, Novinky.cz), a jednak se
jistá míra konzervativismu u samotného katalogu patrně vyplácí, protože v
návštěvnosti Seznam stále bez potíží válcuje veškerou konkurenci.
Celkově je Seznam velmi dobře nastartovaným projektem svého druhu. Protože se
jedná o zdaleka nejnavštěvovanější katalog a jeho popularita mu tak
pravděpodobně přináší i největší přísun nově zařazených stránek (kdo by se
dělal s Webem a pak jej nezařadil do Seznamu), patří bezesporu k základním
orientačním bodům domácího Internetu.

Zmije
Adresa: http://www.zmije.cz/
Provozuje: M.I.A., a. s.
Umístění: PVT

Server Zmije vznikl původně jako projekt, který si klade za cíl informovat o
nejaktuálnějších přírůstcích a změnách v českém WWW prostoru. Protože během
prvních let provozu se kromě výhod ukázaly i slabiny této koncepce (čelná místa
na Zmiji neustále obsazovala hrstka největších zpravodajských serverů), doznala
Zmije na počátku letošního roku zásadních změn, a stal se z ní klasický
katalogový server.
Jako katalogová vyhledávací služba si Zmije kromě klasických atributů katalogu
ponechala orientaci na monitorování a komentování změn. Nová Zmije má vcelku
solidně propracovanou nomenklaturu, a kromě základního popisu obsahuje záznam o
stránce ještě popis aktuálního stavu/posledních změn a hodnocení známkou (jako
ve škole od 1 do 5). To z ní dělá asi nejaktuálnějších vyhledávací službu
českého Internetu, kde uspějí zejména návštěvníci pasoucí po "ještě teplých"
novinkách. Na druhou stranu jako by snaha o splnění tohoto náročného
předsevzetí tvůrce Zmije až přespříliš vyčerpávala. Databáze odkazů sice
nepatří k nejmenším, ale roste velmi pomalu a mnohé stránky zařazené v Seznamu
či na Atlasu na ní nenajdete. Možná je to i tím, že samotný formulář pro
přidávání odkazů vám tento akt znepříjemňuje nutností vybrat kategorii z
předlouhého seznamu (dobrým zvykem je zařazovat odkaz do aktuální kategorie,
kterou jste si právě prohlíželi).
Dokud "fáráte" dolů po hierarchii jednotlivých kategorií, je orientace na Zmiji
vcelku dobrá, při podrobnějším procházení vám však znepříjemní život některé
zbytečné nedostatky v navigaci (např. odkazy na všechny nadřízené kategorie) a
malá přehlednost samotného výpisu odkazů. Z části vám to možná vynahradí
vyhledávání v katalogu, kde Zmije jako jediná z popisovaných služeb umožňuje
použít celou standardní škálu "fulltextových" operátorů (AND, OR, NOT, NEAR).
Mezi zajímavosti Zmije patří bezesporu již zmiňovaný monitoring změn
(automaticky
detekované změny podléhají korektuře a komentáři redaktorů) a slovní i
"číselné" hodnocení kvality stránek, jež je však místy až příliš poplatné
konkrétní osobě a náladě redaktora, který odkaz zařazoval.

HTML
Podpora databází
Co je a co není podpora databází na virtuálním WWW serveru

Když se vrhnete do realizace jakéhokoliv rozsáhlejšího projektu na WWW, kde se
Web neskládá z desítek, ale mnoha stovek či tisíců stránek, které všechny musí
mít jednotnou úpravu, bezchybné vzájemné vazby, musí v nich jít vyhledávat a
navíc je za provozu třeba dělat někdy i ne zcela triviální úpravy a změny vždy
si vás to nasměruje do stejných kolejí: je třeba ukládat data do databáze a z
ní automaticky generovat obsah jednotlivých stránek.
Na první pohled není realizace tak vážný problém: aplikaci si umíte a stejně na
míru musíte naprogramovat sami, a podporu databází dneska nabízejí téměř
všechny servery zabývající se provozem virtuálních Webů. Jenže právě tady
mnohdy nastávají největší problémy pod všeslibující a zároveň nic neříkající
nálepkou "podpora databází" se totiž může skrývat mnoho různých věcí, z nichž
zdaleka ne každá vám umožní provozovat plnohodnotnou aplikaci vzhledem ke
spornosti názorů na tuto problematiku a stále měnícímu se stavu na konkrétních
serverech mi dovolte nejmenovat poskytovatele, ale popsat jednotlivé typické
příznaky problémového stavu:

Klima databázím nepřálo
Jak si asi všichni dobře pamatujeme, boom českého Webu nastal v listopadu 1997,
kdy byla zcela uvolněna politika registrace domén druhé úrovně a ve svém
důsledku znamenala expanzi hostingových služeb u nás. Za necelé dva roky
vzrostl počet registrovaných domén z pouhých několika na úctyhodných třiadvacet
tisíc; naprostá většina z těchto registrací však jsou "mrtvé duše", tedy domény
neobsahující žádný, či pouze prozatímní Web.
Je to logické, protože poslední dva měsíce roku 1977 a celý rok 1998 hořel boj
o doménová jména mezi spekulanty a těmi, kdo měli alespoň výhledově záměr
rozjet vlastní internetové projekty a firemní prezentace. Zároveň, pod vlivem
masivní mediální kampaně, si začala většina podniků všech velikostí uvědomovat,
že prezentovat se na Internetu je již nedílnou součástí propagace firmy a
nutnou podmínkou dalšího úspěchu. Naneštěstí, a také díky nezanedbatelnému
úsilí některých zlatokopů, bouchajících firemní stránky na "běžícím páse", ji
mnozí pojali pouze jako jakousi vizitku či billboard, který je třeba postavit a
on už "pracuje" sám. Pokud někdo dělal rozsáhlejší projekt, pak se zpravidla
jednalo o projekty velkých podniků s odpovídajícím vlastním zázemím nebo o
zpravodajské a informační servery, jejichž autoři měli k počítačům blízko a
projekt rozjeli na vlastnoručně vyladěném PC serveru.
Výsledkem tohoto klimatu byl i nepatrný zájem o vytváření kvalitních a opravdu
aktivních Webů, takže mnohdy jen formální či neúplná nabídka jejich podpory
stačila k relativnímu úspěchu 99 % zákazníků stejně vytvářelo pouze chudé
statické Weby a v začátcích se potýkali s velmi elementárními problémy jako je
správa vlastní pošty či kopírování souborů přes FTP. Dobrým příkladem tohoto
trendu, zejména faktu, že dosud šlo více o jména než o projekty, nalezneme
např. u firmy Globe Internet (provozovatel největší domácí registrační služby
www.domeny.cz), která rozšířila svoji nabídku o webhosting až zhruba rok po
změně registračních pravidel.

Microsoft Access
je uživatelům MS Office dobře známá databáze, určená především pro použití na
jednotlivých počítačích a v sítích LAN (Local Area Network). Na rozdíl od
databází typu xBase se jedná o plnohodnotnou relační databázi, která je
postavena na firemním enginu MS JDE (MicroSoft Jet Database Engine), a stejně
jako databázové servery se stará o vazby mezi tabulkami, udržení referenční
integrity dat, plně podporuje SQL dotazování atd.
Jeho podporu vám zpravidla nabídnou všude tam (a takových služeb je v tuzemsku
většina), kde provozují servery na platformě Windows NT/MS IIS není divu: ODBC
(Open DataBase Connectivity) ovladač pro accessovské databáze je v ceně systému
a nic jiného není potřeba. Mnoho poskytovatelů chápe svoji podporu databází
právě takhle instalovaný ODBC ovladač pro Access.
Pokud ale bude vaše aplikace opravdu aktivní, tj. váš Web nebude pouze
prohlížet obsah databáze, ale budou přes něj do ní přímo přidávána data jeho
návštěvníky, nemusí vám to stačit. Především v této situaci není možné
aktualizovat databázi pouhou kopií souboru mdb, ale k synchronizaci je nutné
použít mechanismus pro replikaci databází (kterou naštěstí Access 97 již
podporuje). Má to dvě základní příčiny. Jednak, protože aplikace na Webu
pracuje 24 hodin (i když všichni v ČR spí, může do databáze zapisovat data
návštěvník krajan z Austrálie), nelze bez omezení provozu dost dobře zajistit
stav, kdy je databáze zavřená. Druhou příčinou je rozdíl mezi vaší zálohou a
databází na serveru. Vaše kopie obsahuje vámi zanesené změny, kdežto kopie na
serveru obsahuje změny od návštěvníků (např. externích redaktorů) a finální
stav by měl pochopitelně být sjednocením obou verzí.
Access 97 jednak podporuje replikaci databáze přímo přes Internet na serveru
musí být nainastlován Access (alespoň RunTime verze) a tzv. Replication
Manager. Při replikaci lze pak místo specifikace zdroje v lokální síti použít
URL, odkazující na kopii databáze na serveru.
Univerzálnější je však druhé možné řešení replikace/synchronizace různých verzí
databáze podporuje MS Access standardně na jednom počítači nebo v rámci LAN.
Abyste mohli tyto funkce bez problémů využívat, potřebujete, aby byl adresář s
daty vašeho Webu, umístěný na počítači poskytovatele, přístupný v rámci vaší
lokální sítě. To je možné pomocí služby VPN (Virtual Private Networking), jejíž
podpora je součástí Windows NT 4 (server) a Windows 98 (klient lze jej získat i
pro Windows 95) viz vložený článek. Pokud vám váš poskytovatel umožní kromě
přístupu přes FTP i sdílení vašeho diskového prostoru přes VPN (podle mých
informací to zatím umožňuje pouze CZECHIA), můžete nejen pohodlně
synchronizovat, ale databázi na serveru i rovnou vaším Accessem otevřít a přímo
za provozu v ní udělat drobný zásah, což bývá někdy k nezaplacení. Pro běžné
kopírování souborů je však výhodnější i nadále používat protokol FTP, protože
má podstatně menší režii.
Pokud budete něco z výše popsaných služeb chtít po vašem správci, nedejte se
odradit! Bude-li vám tvrdit, že cokoliv s databází si můžete dělat přes
ASP/ADO, žeňte ho to byste totiž museli v ASP napsat celý Access! Vždyť je-li
jednou v ceně podpora accessovských databází, neměla by v žádném případě
vylučovat použití standardních nástrojů.

Jiné desktopové databáze
Dost povídání o Accessu, jsou i jiné databáze. Jak již bylo řečeno, další
rozšířené desktop databáze pro Windows např. FoxPro zpravidla nejsou
plnokrevnými relačními databázemi, a jsou určené spíše pro psaní aplikací.
Většinou nepodporují replikace, takže pro použití na straně serveru jsou v
podstatě nevhodné. Pokud je přesto potřebujete používat, informujte se, zda
jsou na serveru k dispozici příslušné ovladače (ne všechny budou zdarma),
respektive zda vám je tam správce bez komplikací a zdržení nainstaluje.
Pokud opustíme platformu Microsoftu a poohlédneme se ve světě jeho
nejzdatnějšího konkurenta Linuxu, ocitáme se rázem ve velmi rozmanitém světě,
kde je možné takřka vše, ale mnohdy za cenu rozsáhlejší programátorské práce.
Mnohé databáze lze používat pouze ve formě knihoven, ale existuje i pár
implementací rozhraní ODBC. Každopádně, pokud máte na Linuxu možnost překládat
spouštět vlastní CGI skripty, můžete za pomoci Céčka a freewarových
databázových knihoven realizovat téměř cokoliv.
Použijete-li např. kombinaci PHP s MySQL/MyODBC, nebudete na tom s komfortem
pro vývoj aplikace o nic hůř než s ASP/ADO/ ODBC pod Windows NT.

SQL servery
jsou samozřejmě nejlepším profesionálním řešením pro správu vašich dat.
Většinou podporují vše, na co si jen jako návrhář relační databáze vzpomenete;
jsou velmi výkonné takže odezva aplikace bude rychlá, jsou rovněž vybaveny
nástroji pro dálkovou správu databází atd. Mají jen jednu velkou nectnost
nejsou za hubičku (a je to při jejich vlastnostech pochopitelné).
V použití SQL serveru na Internetu je oproti jeho nasazení v podnikové aplikaci
jeden zásadní rozdíl. Zatímco u aplikace provozované v lokální síti můžeme vždy
poměrně přesně odhadnout potřebný počet licencí podle maximálního možného počtu
současných přístupů do databáze, u internetové aplikace je to prakticky
nemožné. Pokud návštěvnost (vy nebo provozovatel serveru s vaším Webem)
podceníte, budou návštěvníci vašeho Webu odrazováni hláškami o přetížení s
žádostí o opakovanou návštěvu za pár minut pokud ji přeceníte, mrháte
prostředky na zbytečně nakoupené licence.
Jedním z nejrozšířenějších SQL serverů na Internetu je díky rozšíření Windows
NT serverů MS SQL Server (zpravidla verze 6.5 nebo 7.0 zejména v poslední verzi
se jedná o výkonný a spolehlivý SQL server, který již může bez obav konkurovat
zavedeným produktům firem Oracle nebo Sybase jak výkonem, tak cenou).
Pro poskytovatele služeb se však rozhodně nejedná o levnou záležitost cena
licence se pohybuje okolo 1 400 USD za SQL 7.0 + 3 000 USD za licenci Internet
Connection (licence na neomezený počet připojení na jeden procesor). To
představuje, spolu s výkonným PC serverem a provozním správcem, značné náklady.
Používání SQL serveru v rámci webhostingu proto nemůže být z nejlevnějších. Za
rozumnou cenovou nabídku lze považovat např. příplatek 888 Kč k základní
variantě na serveru www.webservery.cz pokud vám někde nabízejí SQL za stovku,
pravděpodobně provozují pirátskou kopii, což může případně ohrozit celý váš
projekt či jeho pověst. Seriózní čistě české hostingové servery zatím SQL
Server právě z důvodů rentability (malé procento zájemců) nenabízí.
Jestliže se rozhlížíte po levnější variantě než je MS SQL Server, můžete zvážit
použití tuzemského WinBase SQL Serveru od Softwaru 602, čímž získáte solidní
produkt za méně než poloviční peníze, avšak bez možnosti podpory neomezeného
počtu připojení na databázi.
Pokud chcete provozovat svůj Web na Linuxu, máte jednu velice zajímavou možnost
použít výkonný SQL server Adaptive Server Enterprise od Sybase zcela zdarma
(viz http:// www.sybase.cz/prod/asel_index.htm).

Související internetové zdroje

- Microsoft Office Developer Forum Microsoft Access Database Replication
http://www.microsoft.com/AccessDev/Articles/repjet2.htm

- Synchronize Over the Internet with Access 97
http://www.berksnet.com/Programmer/msaccess/syncinternet.htm

- VPN server enhancements pro Windows NT 4.0 jsou součásti Service packu 4
http://support.microsoft.com/support/ntserver/content/servicepacks/sp4_central_4
0.asp?FR=0

- WWW.HELMIG.COM Virtual Private Networks (VPN/PPTP) FAQ
Skvělý popis funkceVPN a postup instalace serveru do NT.
http://www.helmig.com/j_helmig/vpn.htm

- Update VPN klienta pro Windows
98http://support.microsoft.com/download/support/mslfiles/Dun40.ex e

- VPN klient pro Windows 95
http://support.microsoft.com/download/support/mslfiles/Msdun13. exe

iFAQ
Internet FAQ
Odpovědi na otázky čtenářů ohledně užívání Internetu

Jak si uložit WWW stránku?
Chtěl bych uložit WWW stránku na disk tak, aby vypadala stejně jako když je
natažená ze serveru. Při použití funkce Uložit jako (Save as) se uloží jen
samotný text bez obrázků, a u stránek využívajících rámce se uloží prázdný
soubor.
Pro stažení/uložení kompletní stránky na disk máte dvě možnosti:
Buďto uložíte text a pak ručně poukládáte jednotlivé obrázky (je třeba si při
tom dávat pozor a najít opravdu všechny některé grafické prvky, nejen tlačítka,
ale i například kulaté rohy tabulek jsou realizovány jednotlivými malými
obrázky). Obrázek uložíte tak, že na něj v prohlížeči kliknete pravým tlačítkem
myši a z menu vyberete "Uložit obrázek jako" (v anglických verzích "Save image
as" nebo "Save picture as"). Obrázky uložte do adresáře, kam jste uložil
samotný text stránky (soubor s příponou htm), a zkuste uloženou stránku otevřít
prohlížečem. Pokud nejsou obrázky vidět, je třeba zkontrolovat odkazy na
obrázky v HTML tag (ty zpravidla vedou do adresáře, v němž byly obrázky
uloženy na serveru, ale mohou to být i odkazy na jiný server například pro
výměnu inzerce) a buďto upravit odkazy v textu, nebo, což je mnohdy jednodušší,
vytvořit na disku odpovídající adresář a uložené obrázky do něj přesunout.
Každopádně ve výsledku musí odpovídat umístění obrázků odkazům na ně v HTML.
Druhou možností je použití některého z programů pro stahování obsahu WWW pro
lokální prohlížení. Existuje jich celá řada a umí na disk zkopírovat jak
jednotlivé stránky, tak celé Weby. A co je hlavní postarají se o to, aby se
odkazy na obrázky a vzájemně provázané dokumenty uložily v podobě upravené pro
prohlížení vaší lokální kopie. Já jsem si oblíbil program Teleport, který navíc
stahuje stránky v několika paralelních proudech, čímž umožňuje dosáhnout
maximálního vytížení linky a zkrátit tím celkový čas stahování. Mnohé další
programy této kategorie najdete například na TUCOWS (http://www.tucows.cz) v
sekci Offline Browsers.
Co se týče stránek s rámci, je situace obdobná stránka rozdělená například na
dva rámce se chová podobně jako dva současně běžící prohlížeče, z nichž každý
zobrazuje jiný obsah. V hlavním HTML pak jsou pouze definice rozměrů
jednotlivých rámců s odkazy, jaké stránky se mají do každého z nich natáhnout
proto se takový dokument jeví po uložení jako prázdný. Při stahování některou z
výše zmíněných utilit by jejich lokální prohlížení nemělo být problémem.

HTM vs. ASP
V některých adresách/odkazech se kromě tradičních souborů s příponou HTM/HTML
objevují také soubory s příponou ASP. Jaký je mezi nimi rozdíl, když oba
obsahují normální HTML-kód?
Dokumenty s příponou html nebo htm jsou statické a server je posílá browseru v
nezměněné podobě (tedy přesně tak, jak jsou na jeho disku). Dokumenty s
příponou .asp jsou stránky, které server s podporou technologie ASP (Active
Server Pages produkt Microsoftu, dodávaný s webseverem IIS) generuje podle
skriptu. Stránky tak mohou být aktivní/dynamické, aniž by na straně prohlížeče
vyžadovaly jakoukoliv podporu nad rámec zobrazení standardního HTML kódu. Když
otevřete ASP stránku, nevidíte její skutečný obsah, ale směs statického HTML a
obsahu vygenerovaného skripty, obsaženými v souboru asp např. výpis položek z
databáze.
Obecně lze říct, že v podstatě všechny WWW dokumenty, jejichž přípona se liší
od html/htm, jsou soubory, jejichž obsah WWW server před odesláním nějakým
způsobem prochází a modifikuje (třeba stránky generované PHP skripty mívají
příponu phtml nebo php3). Rozlišení pomocí přípon se při tom používá především
proto, aby server při provozu hledal skripty pouze v dokumentech, kde opravdu
nějaké jsou, ne zbytečně ve všech.

Do IRC přes WWW
Jsem připojený za firewallem, který mi povolí přístup ven pouze na WWW
(port:80h), ale chtěl bych používat chat pres IRC. Existuje u nás nějaká IRC
brána přístupná přes WWW?
Ano, taková brána opravdu existuje. Najdete ji na adrese:
http://irc.felk.cvut.cz/ cgi-bin/ircgw.

Jak zjistit jméno počítače?
Existuje možnost, jak se dozvědět jméno serveru, pokud znám jeho číselnou IP
adresu např. znám adresu 192.168.1.2? Poraďte mi, jak nebo kde zjistím, že jde
o www. metrostav.cz?
Možností je více. Můžete se třeba přímo (stejně jako váš browser) zeptat
systému DNS (v tomto případě se uplatní tzv. reversní DNS), a to příkazem host
192.168.1.2 nebo nslookup 192.168.1.2 pokud používáte UNIX, nebo jen nslookup
pod Windows NT. Jméno počítače také vypisuje většina verzí utility pro výpis
cesty ke konkrétnímu počítači traceroute, a také příkaz ping, pro ověření
spojení. Používáte-li Windows 9x, použijte ping nebo příkaz tracert
(windowsovská zkomolenina pro traceroute).

Na čem jedou?
Jak mohu snadno zjistit, pod jakým operačním systémem, případně WWW serverem
běží stránky, které si prohlížím?
Pokud se jedná o ne zcela nový server, je pravděpodobně obsažen v databázi
britského Netcraftu poradenské služby, zabývající se sledováním rozvoje WWW
prostoru a procentuálního zastoupení jednotlivých serverů a operačních systémů,
kterou asi znáte z jejích měsíčně vydávaných a téměř všude citovaných přehledů.
Na adrese můžete zadat část názvu nebo jméno
konkrétního serveru a dostanete právě vámi požadované informace.

Jak sehnat levnou pevnou linku?
Velmi mě zaujal článek v únorovém čísle PC WORLDu "Vyplatí se pevná linka?". V
něm uváděné ceny se zdají poměrně příznivé. Hledal jsem proto poskytovatele
této služby v regionu Prahy, a bohužel jsem u poskytovatelů našel úplně jiné
cenové relace. Nehledě na zřizovací poplatek (okolo 15 000 Kč) se měsíční
paušál pohyboval u pomalejších linek od 4 000 do 18 000 Kč plus měsíční paušál
Telecomu 3 000 Kč. Prosím proto o informaci, u kterého poskytovatele platí
udávané ceny a zda je výhodné zavádět i nejpomalejší pevnou linku 9,6 Kb/s.
Situace na trhu připojení do Internetu je poněkud složitější a tak nelze
očekávat, že nejvýhodnější připojení lze koupit kdykoliv a kdekoliv.
Poskytovatelé nejlevnější ceny zpravidla veřejně nenabízejí, aby nepodkopali
trh cenovou sebevražednou válkou víc než je zdrávo. Dobrou cenu si je většinou
nutné vyjednat individuálně, ale lze to při oboustranně rozumných návrzích
téměř vždy. V článku uváděné ceny 1 500 až 2 500 tvoří spodní hranici u těch
nejlevnějších (namátkou nalezených) poskytovatelů.
V Praze mají poskytovatelé přeci jen relativní dostatek solventních zákazníků.
Na venkově (mimopražské UTO) je v případě, že tam působí více poskytovatelů,
konkurence ostřejší a i oficiální nabídky místních ISP výhodnější. Bohužel
podrobné zmapování této situace je velmi pracná věc a nenajdete ho ani na
serveru jako je Lupa. V oficiálním ceníku můžete nalézt ceny v mnou uváděných
relacích, příkladně u některých uzlů CZECH-NETu (např. Třebíč), Bohemia.Net či
u některých lokálních sekundárních ISP (např. Mikroservis).
Cena 3 000 měsíčně za okruh pro asynchronní linku od SPT je maximum s DPH (přes
více než dvě MU místní ústředny). V Praze je to díky velikosti aglomerace asi
typický případ, ale v okresním městě výjimka. Ceny bez DPH podle oficiálního
ceníku SPT platí, jak byly uvedeny 1 050 Kč přes 1 MU a 2 100 Kč 2 MU. V mnoha
případech je nejvýhodnější pořídit neomezenou pevnou linku 33,6 a sdílet ji
mezi 2-4 účastníky. Provozně to lze zvládnout a platíte pouze jeden poplatek za
okruh.
Linky pomalejší než 19,2 Kb/s bych považoval za přežité, mnozí ISP je také ve
standardní nabídce už vůbec nenabízejí.

Virtuální doména
V PC WORLDu č. 2 jsem si v rubrice Internet Guru přečetl článek "Zřiďte si
virtuální doménu". Zajímalo by mne, jak je to s její registrací. Je nutné
provést stejné kroky, jako pro registraci "normální" domény?
Název virtuální doména, který jsem použil jako analogii k nabídce mnohých
hostingových služeb typu "Zřídíme vám doménu", je technicky poněkud nepřesný a
možná i zavádějící. Nejedná se o virtuální doménové jméno, ale virtuální WWW
server, jenž nemá přidělenu vlastní jedinečnou IP adresu. Technicky správnější
označení by bylo asi "virtual hosting".
Pokud provozujete více domén na jediné IP adrese technikou virtuálního
hostingu, pak se po stránce registrace v systému DNS (Domain Name System) jedná
o plnohodnotné domény, jen jejich záznamy odkazují na stejnou adresu z pohledu
DNS se tedy jedná o aliasy (synonyma názvů pro stejný server), ale za provozu
server vrací pro každou doménu jiné stránky, takže navenek celý systém působí
podobným dojmem jako více nezávislých WWW serverů.

Vyberte si z katalogu
10 tipů
pro uživatele katalogů
internetových zdrojů

Co může být na hledání v katalogu záludného? Na první pohled téměř nic v
prohlížeči vyťukáte www.seznam.cz nebo www.yahoo.com, kliknete na požadovanou
oblast a dostanete vše co hrdlo ráčí. Jenže i na hledání v "obyčejném" katalogu
lze najít několik záludností tady jsou:

Vyberte ten pravý katalog
1 Člověk je od přírody tvor konzervativní, a pokud si nějaký katalog oblíbí,
většinou už nepoužívá žádný jiný. To se mnohdy může ukázat jako velká chyba i
největší katalogy obsahují pouze zlomek všech existujících stránek. Často je
proto vhodné nejprve najít menší, regionálně nebo oborově specializovaný
katalog, jenž přes svůj celkově menší rozsah může obsahovat mnohé stránky,
které v univerzálních katalozích vůbec nenajdete!
Pokud váháte kde takové katalogy hledat, zkuste některý z následujících odkazů:
Beaucoup Search Engines , Directory Guide
, Search Engine Colossus
nebo 101 Super Seek
.

Odhadněte velikost
2 Když budete vybírat ten pravý katalog, můžete narazit na nemálo služeb, které
krátce po startu začnou z různých důvodů stagnovat (ať už proto, že autoři
přecenily síly, nebo že investor snížil rozpočet). Kandidáty na oblíbené
katalogy je proto vhodné porovnat co do velikosti jejich databáze odkazů,
případně dynamiky jejího růstu.
Protože oficiální údaje o počtech odkazů jsou u komerčních projektů považovány
za strategické informace, zpravidla vám musí postačit vlastní odhad. Ten můžete
udělat buďto čistě subjektivně, nebo o něco lépe tak, že se pomocí hledacího
aparátu pokusíte najít nějaké poměrně frekventované slovo a porovnáte počty
nalezených odkazů. To můžete dělat i periodicky a zjistit tak, jak si kdo za
třeba 6 měsíců polepšil. Pokud některý z na první pohled sympatických katalogů
výrazně zaostává za průměrem ve své oblasti, patrně vám příliš k užitku nebude.

Kdy raději hledat
3 Jakýkoliv způsob zařazování položek do kategorií katalogu je vždy poplatný
účelu svého vzniku a invenci svých tvůrců. Pokud chcete něco najít, musíte
buďto dobře znát příslušný systém, nebo se jeho tvůrci musí dobře strefit do
způsobu, jakým byste položky třídili vy. Přestože katalogy internetových zdrojů
jsou ten druhý případ (jejich nomenklatura je většinou zaměřena na maximální
praktičnost hledání a doplněna o mnoho křížových odkazů), může se vám kdykoliv
stát, že blouděním v katalogu ztratíte více času než je zdrávo.
Proto pokud hledáte cokoliv konkrétního, co lze charakterizovat určitým slovem
nebo frází (výrobek, organizaci, vědní disciplínu...), použijte rovnou aparát
pro hledání v katalogu nebo jeho určité části! Katalogům, které hledání vůbec
nepodporují (nebo neumožňují hledat jen v určité větvi nomenklatury), je
zpravidla lepší se rovnou vyhnout.

Najděte si kategorii
4 Když jsem u toho hledání, jeho výsledkem je obvykle kromě seznamu konkrétních
odkazů i přehled kategorií, v jejichž názvu se vyskytuje hledané slovo. Pokud
nehledáte zcela konkrétní odkaz, ale pouze se chcete porozhlédnout po určité
oblasti, může vám hledání pomoci k rychlému nalezení příslušné či příbuzné
kategorie i v případě, že ji autoři katalogu zařadili tam, kde byste ji vy
nikdy nehledali!

Využívejte metahledače
5 Nezapomeňte, že metahledače (tedy servery, které váš dotaz rozešlou více
vyhledávacím službám a vrátí vám sloučené výsledky od všech nebo jen vámi
vybraných) často vyhledávají jak v indexech hledačů jako AltaVista, tak v
nejpopulárnějších katalozích. Při hledání konkrétních odkazů vám mohou ušetřit
nemálo času potřebného k postupnému prohledání vašich nejoblíbenějších serverů.
U mnohých z nich si můžete zvolit, které vyhledávací služby použijí.
Vyzkoušejte např. Infoseek Express , jenž je
zároveň databází informačních zdrojů, nebo Internet Sleuth isleuth. com/>.

Sledujte navigační prvky
6 Pokud podrobněji procházíte určitou část katalogu, patrně se zcela nevyhnete
procházení přes již jednou navštívené stránky. Protože vás to určitě nemálo
zdržuje, nezapomeňte si dobře prostudovat a na jednotlivých úrovních sledovat
odkazy umožňující snazší procházení stromem nomenklatury především přímé odkazy
na všechny nadřízené úrovně, odkazy na hlavní podřízené kategorie, či případně
odkazy na související části katalogu. Katalog, který podobnými navigačními
prvky šetří a nutí vás vždy lézt po jednotlivých úrovních stromu, vám dává
jasně najevo, že u jeho autorů zřetelně převažuje snaha o maximální počet
zobrazení inzerátů nad zájmem o poskytnutí kvalitní služby návštěvníkům.

Odkazy na související stránky
7 Pokud najdete odkaz na kvalitní stránky, týkající se předmětu vašeho zájmu,
nezapomeňte se porozhlédnout, jestli pro vás jejich autoři nepřipravili stránku
s odkazy na související internetové zdroje.
Takový přehled, sestavený lidmi, kteří se příslušným tématem intenzivně
zabývají, bývá často k nezaplacení a zpravidla (pokud je pravidelně
aktualizovaný) obsahuje všechny hlavní zdroje, jež stojí za pozornost!

Váš katalog - záložky
8 Internet je největší síť a podle odhadů dnes obsahuje téměř miliardu
webstránek. Mnohé kvalitní stránky, připravované nadšenci pro určitou oblast,
přitom bývají umístěny na nejrůznějších krkolomných adresách, podle toho, kde
se jejich autorovi podařilo sehnat nejlepší podmínky pro své snažení. Navíc i
stránky světoznámé firmy mnohdy nenajdete na obligátní adrese www.firma.com
adresa je jedna, a firem stejného jména z různých oborů mnoho.
Proto nelitujte času a každý zajímavý odkaz poctivě přidejte mezi své záložky
či oblíbené odkazy (bookmarks/favorities) ve svém prohlížeči!

Co je doma, to se počítá
9 Pokud pro vás mají nalezené informace obzvlášť velký význam, je nejlepší si
konkrétní stránku uložit na disk vašeho počítače (viz dotaz ohledně postupu
ukládání v dnešních iFAQ). Odtud vám totiž do druhého dne určitě nezmizí,
kdežto na Internetu už zítra nemusí být k nalezení. Příčiny zmizení stránek
mohou být různé: nemusí fungovat server, na němž byly umístěny, jejich autor je
mohl přestěhovat na jinou adresu, nebo dávno zapomenuté stránky bývalého
studenta zrušil v rámci úklidu správce univerzitní sítě.

Podělte se o odkazy
10 Kromě nalezení hledaného je často výsledkem hledání i informace, že ten či
onen skvělý server v určitém katalogu chybí. Pokud máte ve svých záložkách
odkaz, kterým by určitě vaši kolegové návštěvníci stejného katalogu nepohrdli,
podělte se s nimi a zařaďte jej sami. (Věšina katalogů má na svých stránkách
odkaz na formulář pro přidání odkazu do aktuální kategorie.) Vás to mnoho času
stát nebude, a můžete jej ušetřit ostatním!

9 0203/OK