Internet guru - Vše, co jste chtěli vědět o Internetu... - nebojte se zeptat

Máme tu další, tentokrát již dvanácté pokračování rubriky Internet guru. Během
prvního roku své existence se v návaznosti na vaše ohlasy obsahově proměnila od
téměř ryze technické rubriky až k dnešní podobě široce zaměřeného praktického
rádce a informátora o všestranných možnostech využití sítě. Děkuji všem jejím
více i méně pravidelným čtenářům za přízeň; zejména pak těm z vás, kteří se
svými dotazy a připomínkami spolupodíleli na dotváření její podoby.
Co nás tedy v dnešním jubilejním pokračování čeká? V sekci Jak neuvíznout v
článku "Všechny cesty vedou do Říma" se pokusím shrnout výhody a nevýhody
jednotlivých typů připojení včetně novinky letošního podzimu připojení zdarma.
V části Za babku se kvůli mnohým vašim žádostem a tak trochu "mimo pořadí"
podíváme podrobněji na možnosti získávání WWW stránek elektronickou poštou. V
sekci Vemte na to síť se tentokrát zaměříme na zoubek on-line dostupným
slovníkům a encykloediím a v dalším Kdo hledá se v článku "Nejlepší nabídky"
podíváme na služby a nástroje pro pohodlné vyhledávání nejvýhodnějších nabídek
v Internetových obchodech. Když se řekne... se dnes věnuje pojmům "web" a "com"
a v Internet FAQ opět odpovíme na několik vašich dotazů. Tradičních 10 tipů
tentokrát věnujeme tipům na stránky, které by neměly chybět mezi záložkami
žádného uživatele počítačů.

Příjemné počtení vám přeje Jan Čáp
; .

Jak neuvíznout - Všechny cesty vedou do Říma - Kde je které připojení
výhodnější?
Způsobů jak se k Internetu připojit je mnoho a výsledek je vždy stejný můžete
využívat služby sítě a přistupovat k po síti přístupným zdrojům. Za jakých
okolností je ale ten či onen způsob připojení výhodný, a kdy už ne? Navíc už i
k nám dorazila móda připojení zdarma, což pochopitelně poněkud zamíchalo a do
konce roku ještě zamíchá situací na trhu, zejména v oblasti služeb pro
jednotlivce či malé firmy.

Připojení po telefonu
neboli komutované (dočasně spojované) připojení má dvě základní výhody.
Jednak je v současné době stále nejdostupnějším typem připojení vůbec, takže
zpravidla není problém s jeho zavedením/zřízením a (díky rozšíření místního
telefonního provozu na celé UTO) je vlastně jediným dostupným řešením připojení
mimo větší města.
Druhou, v praxi velmi ceněnou (až přeceňovanou) výhodou je fakt, že v nákladech
na jeho provoz tvoří pevné paušální platby zanedbatelnou část, takže pokud
připojení využíváte méně, méně i zaplatíte. Platíte ale za čas spojení a
nikoliv za skutečně přenesená data, což může být v mnoha případech nevýhodné či
svazující.
Při připojení přes telefon můžete volit mezi tradiční (analogovou) telefonní
linkou a digitální telekomunikační sítí ISDN. Kdy se pro kterou rozhodnout?
Analogový telefon, respektive telefonní stanici již patrně máte a využívání
Internetu je pouze otázkou výběru vhodného modemu a poskytovatele (o obojím se
v této rubrice již psalo). Vzhledem k velmi ostré konkurenci jak mezi
poskytovateli, tak výrobci modemů nejsou (až na výjimky) mezi jednotlivým
nabídkami zásadní rozdíly.
Základní charakteristikou komutovaného připojení je jeho primární určení pro
jednoho uživatele, respektive jeden počítač, a to jak samotnou nabídkou služeb,
tak po stránce kapacity limitované technickými možnostmi telefonní sítě.
Připojení více počítačů v síti přes společný modem je v zásadě možné a pro
menší pracoviště i většinou vhodné, ale vždy se technicky jedná o sdílení
jednoho přístupu s řadou technických omezení.
Vzhledem k minimálním počátečním nákladům a malé až nulové fixní části
provozních nákladů, je připojení přes běžnou telefonní linku vhodnou startovací
variantou pro většinu malých a středních uživatelů. Kvůli využití 56k modemů by
linka pokud možno měla být připojena na digitální ústřednu (ve většině lokalit,
kde se ještě překrývá digitální telefonní síť s klasickou, je možnost nechat
číslo přepojit na manipulační poplatek).
Tarifikace spojení přes telefon je v zásadě stejná jako u běžného telefonního
hovoru za určený čas vám na počítadle naskočí další impuls a na účtu za telefon
dalších 2,60 (prozatím). To je pro internetový provoz poměrně nevýhodné při
běžném používání totiž nebudete bez toho, abyste se tím poměrně intenzivně a na
úkor vlastní práce zabývali, schopni spojení v čase maximálně vytížit stačí
když si spočítáte, jakou dobu trvá třeba natažení středně dlouhého článku ze
zpravodajského serveru a jak dlouho jej budete číst.
Nevýhodná je také poměrně značná délka impulsu a to proto, že cenu časového
intervalu platíte celou předem bez ohledu na to, zda jej celý využijete, a
protože v praxi je téměř nemožné se plně přizpůsobit tarifikaci, nevyčerpáte,
ale zaplatíte zhruba polovinu posledních intervalů každého spojení.
Zejména problematické je to při používání elektronické pošty, kdy se
potřebujete pro odeslání a příjem nových zásilek připojovat často, ale přitom
na poměrně krátkou dobu, což je díky sestavovacímu poplatku v podobě jednoho
impulsu navíc ve 119 vteřině hovoru zvlášť nevýhodné u jinak populárního tarifu
Internet 99.
ISDN přípojka je digitální obdobou klasického telefonu s podstatně širšími
možnostmi využití. Z hlediska připojení do Internetu je důležité především to,
že se jedná o digitální garantované kapacity (64 kb/s na jeden kanál) se
synchronním přenosem dat. To v praxi zpravidla znamená, že špičková propustnost
ISDN linky je až dvojnásobná ve srovnání s 56k modemem, přestože porovnáním
nominální rychlosti hovoří o poměru 1 : 1,15.
A protože jeden kanál ISDN přípojky má stejný tarif jako běžný telefon, je ISDN
z hlediska poměru cena/přenosový výkon mnohem výhodnější, a to zejména pokud
často nárazově přenášíte větší objemy dat.
Nevýhodou jsou naopak pořád značné zřizovací náklady a také poměrně vysoký
měsíční paušál za používání stanice ten se ale bude v budoucnu se zlevňováním
ISDN a hlavně zdražováním klasickým přípojek s nimi stále více sbližovat.
ISDN připojení je proto vhodné všude tam, kde je využívání Internetu každodenní
rutinní záležitostí, ale díky velikosti pracoviště či charakteru provozu se v
celkovém součtu nákladů ještě nevyplatí přechod na pevnou linku.
Připojení zdarma je nejnovějším tuzemským fenomén v komutovaném připojení a na
hodnocení jednotlivých nabídek je v době psaní tohoto článku příliš brzy.
Obecně však platí, že se jedná především o prvek podporující masivní rozšíření
využívání Internetu u domácích uživatelů.
Ve spojení s internetovým tarifem (I99, I2000) za telefon může umožnit přístup
určité vrstvě uživatelů, pro které byl paušál za připojení přílišnou zátěží a
za ušetřených zhruba 500 korun si nyní mohou dovolit čtyři hodiny připojení
každou sobotu a neděli.
Při alespoň poloprofesionálním využití Internetu se však úspora relativně malé
části nákladů může za připojení může snadno rozpustit v delší době připojení
při pochopitelném vyšším zatížení free-sítě, či v komplikacích způsobených
některými úspornými technickými opatřeními na straně poskytovatele (přístup
výlučně přes proxy-cache a podobně).

Trvalé připojení
je pro komfortní a efektivní práci s Internetem velice důležitá věc, protože
znamená možnost využít kterékoliv služby nebo zdroje právě v okamžiku kdy jej
potřebujete a po tak dlouhou bodu, jakou příslušná úloha a styl vaší práce
vyžadují. Při připojení přes telefon "s tarifikátorem za zády" se jen stěží
ubráníte hlídání ubíhajících minut a určitě budete pracovat méně efektivně. A
ani to není nutné, protože během posledního roku se objevilo takové množství
zajímavých nabídek pevného připojení, že si může vybrat i většina "drobných"
uživatelů.

Počítaná pevná linka, aneb "podporujte svého tarifa"
Přívlastek "počítaná" u nabídky levného připojení pevnou linkou znamená, že
zákazník neplatí za teoretickou kapacitu spoje, kterým je připojen (za
teoreticky možnou zátěž), ale za objem skutečně přenesených dat. Ve skutečnosti
se vlastně ani tolik nejedná o způsob připojení, jako spíš o formu jeho
zpoplatnění, která je pro komfort práce opravdovým požehnáním.
Představte si, že byste chtěli být elektronickou poštou či na chatu víceméně
stále k zastižení přes telefon můžete buďto být neustále "na drátě", nebo se
připojovat řekněme každých patnáct minut kvůli synchronizaci zásilek (těžko
říct co je horší viz tabulka Cena za čas spojení po telefonu). Na počítané
pevné lince přitom můžete vybírat poštu nebo si s někým on-line dopisovat téměř
nepřetržitě vzhledem k minimální zátěži doslova za pár korun.
Cena za MB přenesených dat se přitom dnes (začátek září) pohybuje v rozmezí 4
až 5 Kč a platí se za většinou každých započatých 100 MB (na rozdíl od
tarifikačních impulsů si přelezení/vyčerpání limitu můžete hlídat s přesností
na stovky bajtů). Pro běžnou práci, kdy v čase vygenerujete poměrně malou zátěž
(čtvrtinu až polovinu teoretického maxima modemového spoje doprovodná tabulka
ceny za MB je pro 100% vytížení, takže nezapomeňte vynásobit cenu z tabulky 2až
4krát) je přitom připojení v době silného provozu i finančně výhodnější.
Naproti tomu je připojení přes telefon mimo špičku (hlavně díky tarifu I99)
výhodnější pro nárazové stahování větších objemů dat, kdy můžete modem vytížit
téměř nadoraz jak díky režimu komunikace, tak kvůli vyšší propustnosti sítě
jako takové (viz: http:// www.lupa.cz/pocasi/).
Kabelová televize a Internet bez drátů, zajišťovaný pomocí levných bezdrátových
sítí pracujících v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz pak představují hlavní možnosti
řešení posledního problému jak dostat data od poskytovatele domů bez použití
telefonní sítě. V zásadě lze nabídky těchto dvou typů připojení brát jako
netradiční typ počítané pevné linky, protože většina poskytovatelů jej kvůli
větší dostupnosti takto zpoplatňuje.
Celkově lze říci, že počítaná pevná linka je zejména v kombinaci s dávkovým
stahováním větších objemů v noci přes telefon/resp. ISDN ideálním kompromisem
mezi maximálním komfortem práce a vynaloženými prostředky.
Klasická pevná linka, tedy připojení spojem o definované maximální kapacitě
placené pevným paušálem, je tradiční řešení vhodné všude tam, kde lze dosáhnout
dostatečně velkého soustředění (agregace) aktivních uživatelů tak, aby byla
předplacená kapacita spoje maximálně vytížená v čase. Z tohoto důvodu se jedná
o připojení vhodné především pro střední až velké podniky, kde pak cena na
jedno pracovní místo vychází výhodněji než jakákoliv jiná forma připojení. Pro
domácí nebo "malofiremní" použití lze podobného efektu dosáhnout připojením
několika firem nebo domácností ve stejném objektu na společnou linku 33,6 Kb/s.
P.S.: V tomto článku nejsou záměrně uvedeny všechny možné způsoby připojení,
ale v duchu zaměření naší rubriky pouze ty nejrozšířenější a pro domácího
uživatele nejdostupnější. Pokud hledáte vyčerpávající přehled všech
existujících technologií a rozbor jejich vlastností i trendů vývoje, mohu vám
vřele doporučit články z obsáhlého archivu tvorby pana Peterky na adrese
.


Za babku - Nejen WWW přes e-mail
Stahování stránek a souborů prostřednictvím elektronické pošty
Stahování souborů nebo WWW stránek nepřímo prostřednictvím elektronické pošty
je u nás mezi domácími uživatelů Internetu ve značné oblibě. Jestli za to může
víc cenová politika IOL s nočním tarifem pro WWW a celodenním přístupem k
e-mailu, nebo obecně poměrně nízká kupní síla a vysoké náklady na připojení, je
těžko říct. V každém případě patří toto téma k vůbec nejčastějiším ve vašich
dotazech a je víc než na čase splatit narůstající dluh.

Proč stahovat přes e-mail?
Je to mnohdy velmi efektivní! Ač se to na první pohled nezdá a třebaže
prohlížení Webu přes poštu vypadá jako nesmyslná komplikace, má to
nezanedbatelné výhody. Především je přístup k elektronické poště nejmasovější a
nejlevnější variantou připojení a jeho získání nepředstavuje organizační ani
finanční problém (mnozí z nás jej mají v zaměstnání a i soukromá placená služba
se už delší dobu dá pořídit za pakatel).
Větší výhodou je však enormní úspora času potřebného ke stažení příslušného
souboru/ /stránky (pokud nevěříte, že čas jsou peníze, věřte že účet za telefon
vás o tom dokáže velmi rychle přesvědčit). Je to dáno topologií sítě zatímco
server, z něhož chcete stáhnout informace, může být v Austrálii a po
přetížených mezistátních a mezikontentinentálních spojích z něj bude přenos
probíhat rychlostí pár stovek nebo dokonce desítek bajtů za vteřinu, vaše
poštovní schránka je zpravidla na serveru vaší lokální sítě nebo na serveru v
uzlu poskytovatele, k němuž se připojujete přes telefon.
V obou případech je pro vás tím nejdostupnějším síťovým zdrojem, z nějž můžete
kdykoliv stahovat data maximální možnou rychlostí. Ta je zpravidla
mnohonásobkem rychlosti dosahované při přímé komunikaci se vzdáleným serverem,
takže ani eventuální (cca 30%) prodloužení souboru díky případnému zakódování
binárních dat do sedmibitového ASCII není kritickou překážkou. Zkrátka je
propastný rozdíl, jestli budete megabajt stahovat 40 vteřin nebo 80 minut, a to
nejenom na telefonních poplatcích, ale mnohdy i v režimu práce.

Jak to funguje?
Vlastně podobně jako automatický poštovní server (třeba konference typu
listserv), jen s poněkud odlišnými příkazy a funkcemi. Vaše komunikace s
takovou službou probíhá prostřednictvím vyhrazené adresy elektronické pošty
jakéhosi virtuálního automatického správce, který se stará o vyřízení vašich
požadavků.
Dejme tomu, že se v odborném časopisu či reklamně dozvíte, že skvělý softwarový
emulátor běžného pracího prášku je ke stažení na adrese
http://skvely.prasek.kec/emul.exe. Vy ji opíšete do dopisu a pošlete na adresu
(jakoby schránku elektronické pošty) konkrétní služby. Server, který obdrží váš
požadavek, k sobě stáhne požadovaný soubor podle zaslané adresy a odešle jej
zpět na adresu odesílatele jako přílohu odpovědi. Tohle všechno se přitom děje
automaticky a bez toho, abyste museli být připojeni do sítě prostě až se
operace dokončí, objeví se ve vaší poštovní schránce (tentokrát vyžádaný) balík
dat.
Pokud jde o stahování binárních souborů (např. sharewarových programů) z FTP či
WWW serverů, není dál co řešit. Složitější je ale situace v případě, že chcete
stáhnout normální WWW stránku, která se kromě textu zpravidla skládá i z
několika obrázků a odkazů na další stránky. Přitom pokud používáte pouze
e-mail, nemusíte mít vůbec k dispozici prohlížeč, a přesto byste měli mít
možnost všechny základní informace (tedy text stránky a adresy stránek, na
které stáhnutá stránka odkazuje) získat z téměř libovolného poštovního
programu. Většina služeb proto stahuje stránky ve tvaru, kdy v těle odpovědi
následuje po úvodní hlavičce holý text stránky (ve formě ne napodobné tomu, co
znají uživatelé textového prohlížeče Lynx) s očíslovanými místy, odkud vedou
odkazy, a následným výpisem samotných odkazů podle pořadových čísel viz obry.s
(Originál stránky v prohlížeči a stažená kopie v poště.) Jednotlivé (hlavně
novější) systémy však disponují mnoha dalšími možnostmi, mezi něž patří např.
zaslání vzhledu celé stránky/dokumentu ve formátu PDF více se dočtete o dva
odstavce dál.

Jak se s tím pracuje
Popisovat detaily ovládání/používání jednotlivých služeb by zabralo příliš
mnoho místa a bylo by to i zbytečné většina služeb vám na požádání či
automaticky zašle podrobné vysvětlující sdělení. Přesto si dovolím uvést pár
obecnějších pravidel.
Příkazy se až na výjimky uvádějí v těle zprávy, na obsahu položky Předmět
(Subject) zpravidla nezáleží. U jednodušších služeb stačí uvést holou adresu
(URL) požadovaného souboru, každopádně je ale vhodné nechat si předem poslat
nápovědu většinou zasláním příkazu HELP. Pokud by konkrétní služba odmítala na
příkaz HELP reagovat, můžete zkusit některá další podobná klíčová slova (např.
INFO), ale většina systémů vrátí alespoň stručnou nápovědu spolu s hlášením
chyby.
Za posledním (i jediným) příkazem raději vždy ukončete řádek (Enter), a pokud
píšete více příkazů za sebou, pište každý na zvláštní řádek nebo raději ob
řádek. Příkazy (pro vyžádání souboru typicky GET) se píší na začátek řádky,
oddělené od adresy a případných dalších parametrů mezerou.
Služby sloužící ke stahování souborů z FTP serverů zpravidla pracují jako
jednoduchý dávkový FTP klient pomocí sekvence odpovídajících příkazů se musíte
ke konkrétnímu serveru nejdříve (buďto anonymně, nebo na konkrétní účet)
připojit (open), přepnout se do požadovaného adresáře (cd), požádat o soubor
(get) a nakonec odpojit (quit).
Protože příval požadavků by server poskytující tento typ služby mohl poměrně
snadno ochromit, bývá jejich použití v čase nějakým způsobem omezeno např.
počtem souborů či objemem přenesených dat na jednu schránku za jeden den či
týden. Proto si raději předem dobře přečtěte nápovědu, abyste nekladli
nesplnitelné požadavky či službu neprávem podezírali z nečinnosti. Pokud se vám
zdá, že takové omezení můžete snadno obejít založením dalších schránek
(freemailových serverů je přeci na každém rohu několik), zamyslete se, zda to
má smysl takto získané schránky zpravidla nemají tu nejdůležitější vlastnost
nejsou "po drátě" nejblíž k vám!

Konkrétní služby
Jinou, neméně pravdivou odpovědí na otázku z názvu předchozího odstavce, by
mohlo být: "Všelijak". Tento typ služeb má totiž kromě své nesporné užitečnosti
pro koncové uživatele jednu nectnost zatraceně obtížně se hledají cesty pro
financování jejich provozu a z komerčního hlediska jsou v podstatě nezajímavé.
Výsledkem této konstelace je, že konkrétní servery vznikají, pak poměrně rychle
omezují provoz a mnohdy zanikají nebo přerušují činnost kvůli změnám v
koncepci. Např. v době psaní tohoto článku nejsou, údajně z důvodů přestavby,
dostupné dvě poměrně známé a využívané služby KFS web-by-mail a
WebMail ; jiné služby přešly na výhradně placený přístup.
Přesto se pokusím popsat alespoň některé a doufám, že se mi podaří vybrat ty,
které čeká světlá budoucnost.
Začnu trochu netradičně na WWW serveru Video On Line
respektive je již delší dobu k dispozici služba "FTP
downloader", která v nové verzi umí stahovat soubory jak přes FTP, tak HTTP a
vzhledem k uvolnění přístupu do sítě VOL zdarma (včetně 5MB poštovní schránky),
je tak vlastně jednou z nejdostupnějších služeb tohoto druhu u nás.
Poměrně novou, a pokud vím tak jedinou fungující službou pro stahování souborů
financovanou inzercí, je Em@ilFile.com . Umí na
základě jednoduchého požadavku přes formulář na WWW stahovat soubory umístěné
na FTP či WWW serverech až do velikosti 3 MB. Její použití pro stahování
stránek je ale problematické není k tomu totiž primárně určena, a tak např.
musíte znát jméno konkrétního HTML dokumentu (nestačí doména či adresář) a
stejně dostanete jen "surový" kód stránky, v němž se mnohdy budete jen stěží
orientovat.
Zajímavou novinkou mezi službami určenými přímo pro stahování stránek je
italský www4mail na adrese , respektive
. Tato služba, jež je bezplatně ochotna
stáhnout až 5 stránek na jednu zásilku a vyřídit až 300 zásilek týdně, vám
standardně doručí text stránky v jednoduchém HTML, který je upravený tak, aby
se bez obrázků, a odkazů rozvržením/přehledností co nejvíce podobal originální
stránce a doplněný o políčka pro zaškrtnutí odkazů na další stránky. Pokud váš
poštovní program umí zpracovat alespoň ty základní, můžete tak požádat o
stažení dalších stránek pouhým zaškrtnutím odkazů a stiskem tlačítka, které
vygeneruje příslušný požadavek za vás. Kromě toho umí www4mail staženou stránku
převést do obvyklého tvaru pro e-mail (viz výše), nebo ji poslat v PostScriptu,
aby šla věrně vytisknout.
Jedním z prvních systémů pro webmail je stále populární Agora, která umožňuje
přistupovat k informačním zdrojům přes HTTP, Gopher a FTP. Počet a adresy
funkčních Agora serverů se však poměrně často mění a mnohé jsou přístupné pouze
omezené skupině uživatelů; volně přístupné jsou v současné době dva japonské
servery a . Jsou však také
mnohé služby, jež jsou po technické stránce z původní Agory odvozeny a již
delší dobu se vyvíjejí vlastní cestou.
Dalším původním systémem je GetWeb
, který jako jeden z mála podporuje
stahování stránek přístupných přes formuláře. Celá řada služeb pak umožňuje
pouze stahování souborů z FTP serverů patří sem např. ftpmail
, nebo případně bitftp
.

Hledání přes e-mail
Pokud si chcete nechat do pošty stáhnout jakoukoliv stránku, musíte znát její
přesnou adresu, a tu zase snadno najdete pomocí vyhledávacích služeb. Pokud ale
chcete opravdu hledat a ne jen procházet stránkami katalogu (což je přes e-mail
přece jen poněkud zdlouhavé), musíte buďto přesně znát parametry pro spuštění
vyhledávacího skriptu, nebo použít takovou službu, která podporuje práci s
formuláři.
Pokud např. chcete najít stránky věnované našemu velikánovi Járovi Cimrmanů,
musíte ze serveru Lycos požadovat stránku www.lycos.com/cgi-bin/pursuit?&query=Jara+Cimrman> či třeba od AltaVisty
. Přesnou podobu
parametrů přitom stačí "okoukat" z adresového řádku při běžném hledání přes
prohlížeč. Pokud použijte některou ze služeb podporujících práci s formuláři (z
uvedených např. www4mail), můžete vyhledávat téměř bez omezení.
Vlastně existuje ještě jedna cesta nabízejí ji servery systému getweb, které
hlavní vyhledávače přímo podporují. V požadavku na stránku stačí uvést příkaz
SEARCH , kde místo prvního parametru uvedete YAHOO,
ALTAVISTA nebo INFOSEEK a místo druhého seznam hledaných slov oddělených
mezerou (např. SEARCH YAHOO Jara Cimrman).

Další informace
Protože nabídka i dostupnost konkrétních služeb se poměrně rychle mění, jistě
na závěr nepohrdnete několika odkazy na aktuální informace. Z tuzemských zdrojů
mi nezbývá než znovu uvést jediný a již mnohokrát zmiňovaný SESEK (Seznam
E-mailových Služeb a Elektronických Konferencí) .
Ze zahraničních zdrojů je pak nevynechatelnou klasikou "Doctor Bob\s Guide to
Offline Internet Access", jejíž poslední verzi najdete na
pod novým názvem
"Accessing the Internet by Email FAQ". Můžete si ji samozřejmě také vyžádat
e-mailem, pokud zašlete na adresu dopis, v jehož předmětu
(ne těle!) uvedete send accmail.xx, kde xx znamená jazykovou mutaci (česká je
bohužel stará tři roky, starší je už jen polská) a pokud je uvedeno faq, zasílá
se poslední verze anglického originálu.
No, a až se v problematice stahování souborů do pošty trochu "otrkáte", jistě
vám přijde vhod aktuální přehled e-mailových služeb/aktivních serverů, který
pod názvem "List of operational and defunct servers for email only users"
najdete na adrese .


Vemte na to síť - Slovníky a encyklopedie
Také máte radši vždy po ruce několik dobrých slovníků (abyste v případě, že
narazíte na neznámé slovo, nemuseli setrvat v nevědomosti déle než je to
nezbytně nutné), nebo se dokonce shodnete s mladíkem z reklamy na připojení,
jehož vášní jsou encyklopedie? Pokud ano, tak vám Internet může být
neocenitelným pomocníkem, pokud ne, pravděpodobně se díky němu a množství
snadno dostupných informací, které poskytuje (navíc zdaleka ne všechno na
Internetu je v angličtině), do takové závislosti brzy dostanete.
Jak z toho ven? Kupte si dva-tři slovníky které používáte nejčastěji, a ostatní
hledejte na síti! A protože Internet je přímo ideálním prostředím pro úzce
specializované jinak neuskutečnitelné projekty všeho druhu, nepřijdete zkrátka
ani pokud jde o slang, odborný žargon různých povolání či svérázná místní
nářečí.

Jazykové slovníky a překladače
potřebujeme všichni bez rozdílu to už je údělem malých národů, jejichž
mateřština není zrovna světovým jazykem. Pro lepší strávení textů v cizím
jazyce najdeme na Internetu hned dvě kategorie pomocníků:
První z nich jsou překladové slovníky, ať už vytvářené nadšenci nebo fungující
na WWW jako demonstrace komerčních programů. Můžete tak zavítat třeba na
stránky E2C2E (English to Czech dictionary Czech to English dictionary), což je
databáze více než 190 000 ekvivalentů slov a výrazů, do níž můžete i vy sami
přidávat. Najdete ji na . Na stránce
se naopak můžete nechat přesvědčit o
kvalitách slovníků WinGED 2000 při překladu z A, N, R, F, S, I a latiny do
českého jazyka. Toužíte-li po opačném směru, zkuste LangSoft Multilingual
Dictionary na obsahující redukovanou
slovní zásobu starší verze programu PC Translator.
Pro pokročilejší pak jistě dobře poslouží tradiční výkladové slovníky
angličtiny Oxford English Dictionary , Merriam-Webster
OnLine či Roget\s Thesaurus na prestižní adrese
. Máte-li zájem o méně obvyklé slovníky, najde se
třeba Japonsko-anglický slovník na ms.mff.cuni.cz/~jvol7677/jazyky/nihongo/japdict.htm>, Americký slang na adrese
nebo Brněnský
hantec na či , kde najdete
"Brněnský slovník release 1.02".
Druhou kategorií jsou pokročilejší aplikace automatické překladače souvislého
textu, či dokonce přímo překládající textový obsah prohlížených stránek. V
tuzemsku mají pouze jediného zástupce v podobě "Překladače internetových
stránek Eurotran 2000" . Jedná se sice o aplikaci
spolupracující s prohlížečem na vašem počítači, ale předchozí verze překladače
textu (Eurotran 98) je již déle než rok k dispozici on-line na adrese
. Mimo doménu cz existuje několik služeb,
které nabízejí překlad bloku textu nebo celých stránek mezi angličtinou a
dalšími jazyky (zpravidla španělštinou, francouzštinou, němčinou,
portugalštinou a italštinou). Například překladač firmy Systran je on-line coby
součást služeb portálů jako AltaVista
či Go , kdežto produkt konkurenční Transparent
Language vystupuje jako samostatná služba na
adrese.

Encyklopedie
neboli naučné slovníky jsou přesně tou oblastí, kde se počítače staly jediným
možným řešením dalšího rozvoje. Vzhledem k ohromnému nárůstu znalostí v druhé
polovině našeho století se jejich vydávání a aktualizace na papíře stávají jen
stěží realizovatelnou záležitostí a bez vydání na CD či DVD a/nebo přímého
přístupu k databázi hesel přes Internet si je lze jen stěží představit. Jejich
autorsko/redakční zpracování je však také velmi nákladné, takže s těmi opravdu
špičkovými produkty se na síti setkáte pouze ve formě placeného přístupu.
Zdarma můžete používat pouze jejich odlehčené příruční verze např. "concise"
verze encyklopedie "Encarta" s 16 000 hesly je dostupná na
alias , nebo
čtrnáctitisícová "The Concise Columbia Electronic Encyclopedia" bydlí na
prestižní adrese .
Rovněž zadarmo je přístup i k množství děl řádově menšího rozsahu jako je
dětská encyklopedie "Lastfindout" nebo unikátní
hybrid portálu a příruční encyklopedie "EncycloZine" na
či Encyberpedia na .
Zajímavá je také zeměpisná encyklopedie/atlas světa "Atlapedia Online"
.
Za poplatek (roční je zpravidla srovnatelný s cenou jednoho vydání na CD) pak
samozřejmě získáte přístup k většině klasických světových encyklopedií.
Používání plné "DELUXE" verze Encarty přitom přijde na 50 USD ročně nebo 7 USD
měsíčně, "Encyclopaedia Britannica Online" na 5 USD za
měsíc, Comptons Encyclopedia Online 29,95 USD na rok
a World Book 30 USD také na rok.
Naše "Ottova encyklopedie obecných vědomostí", jejíž vydání na CD-ROMech
pravděpodobně znáte, je k on-line dispozici pouze v podobě ukázky ve formátu
PDF a snad jedinou českou encyklopedií,
která je také na webu je "Encyklopedie Energie" na .

Oborové slovníky
ať už překladové, obsahující odbornou slovní zásobu určitého jazyka, či oborové
encyklopedie jsou přesně tou kategorií, pro kterou je Internet vydavatelským
rájem. Díky velmi nízkým nákladům na on-line publikování totiž platí přímá
úměra čím specializovanější slovník, tím větší šance, že ho seženete právě (a
mnohdy jen) on-line.
I na malém českém Internetu tak můžete najít odborný i slangový "Slovník
drogových závislostí"
http://www.cbmi.cvut.cz/slovnik_fetaka/slovnik_fetaka.htm>, pravý "Hasičský
slovník" nebo "Česko-Anglický
Potápěčský slovníček"
.
Staráte-li se pečlivě o své zdraví, asi nepohrdnete možností vyhledávat v
on-line verzi publikace "Praktický slovník medicíny" (obsahuje 11 000 hesel) na
maxdorf.cz/psm/search.html> či dokonce v "Laboratorní encyklopedii" na serveru
Laboratorní průvodce
a léčí-li se u vás někdo v zahraničí, pak
možná také na "The On-line Medical Dictionary" ).
Pro obdivovatele dokonalé americké armády by pak byl přímo od zdroje slovník
"DOD Dictionary of Military and Associated Terms" /doctrine/ jel/doddict/>, pro hrdé potomky Švejka ale spíš "Vojensko-Český
slovník vzor 86" na

Počítače - svět...
Jako časopis o počítačích si samozřejmě nemůžeme nechat ujít slovníky
pokrývající bohatou terminologii oblasti informačních a komunikačních
technologií, takže začneme třeba Internetem:
Skutečně pěkně provedený je výkladový slovník terminologie Internetu "NetLingo"
a dobře vám poslouží i starší Netdictionary!
, opravdu velmi podrobný "whatis. com" nebo i
extrémně specializovaný osmijazyčný přehled terminologie internetových
vyhledávačů, "Search Engine Terms", umístěný na adrese
.
Všeobecný přehled počítačové terminologie nabízí celá řada výkladových slovníků
např. TechEncyclopedia serveruTechWeb ,
což je on-line verze známé "Computer Desktop Encyclopedia", nebo PC Webopediana
adrese . Všem dohromady jim konkuruje známý
sharewarový "FOLDOC" (Free On-Line Dictionary Of Computing), který na počátku
září obsahoval výklad již 12 720 termínů a který si můžete prohlížet i stáhnout
na adrese .
Vyhledávání v populárním Dictionary of PC Hardware and Data Communications
Terms nakladatelství O\Reilly najdete na
, a pokud neuspějete ani tam, zkuste
výkladový slovník počítačového "high-tech" "Computer Currents High-Tech
Dictionary" na adrese .
Trápí-li vás počítačový žargon či chcete-li jen blufovat o počítačích stylem
hacker, nemůžete minout stránku "Jargon File Resources"
, jež shromažďuje odkazy na referenční
materiály o žargonu počítačového podsvětí, nebo "The Microsoft Lexicon"
, což je výkladový slovník dokumentující žargon
zaměstnanců Microsoftu (tzv. Microspeak).
Trápí-li vás jako každého přemíra odborných zkratek, stáhněte si třikrát ročně
aktualizovaný BABEL
, nebo navštivte V.E.R.A. Virtual
Entity of Relevant Acronyms
, SHS Acronym
Guide
či impozantní "Acronym
Finder"
obecnou databázi významů téměř 104 000 akronymů a zkratek s výrazným zaměřením
na počítače, telekomunikace, techniku a vojenství.
Pro opravdové znalce je pak specialitka "The Language List"
obsahující přehled všech známých
programovacích jazyků (jsou jich stovky a kromě C tam najdete i jazyky A, B, Y
a Z).
Když bude nejhůř a budete se potřebovat vyznat v neanglické internetové
terminologii, jistě vám dobře poslouží vícejazyčný výkladový slovník Internetu
NetGlos na adrese , který je
kromě světových jazyků jako němčina, španělština či francouzština překládán i
do italštiny, hebrejštiny nebo maďarštiny a dokonce se možná s jeho pomocí
domluvíte i maorsky, vlámsky, norsky, portugalsky a čínsky.

Počítače - domácí zdroje
Pokud je vám angličtina stále cizí, ale s počítači se kamarádit chcete,
nepřijdete také zkrátka. Např. populární Výkladový slovník výpočetní techniky z
ComputerPressu má svoji (bohužel dočasně nedostupnou stránku starší vydání
funguje na Atlasu) on-line verzi na . Odborné
termíny, které mnohdy nejsou v běžných slovnících, najdete obšírně vysvětlené
na , kde se nacházejí v ohromném archivu
článků pana Peterky dlouholeté seriály "Co (ne)najdete ve slovníku" a "Co to
znamená, když se řekne...".
Aktuální verzi knížky "Slovník počítačových zkratek" od Vladislava Černého,
resp. možnost v ní vyhledávat, najdete na
a můj "Velký
lexikon počítačových zkratek" na .
Do světa sítí a komunikací pak možná snadněji proniknete přes "Slovníček
síťových pojmů a zkratek"
asp> e-znu Svět Sítí nebo "SLOVNÍK POJMŮ ISDN"
ISDN SERVERu.

Přehledy on-line slovníků
Jak vidíte, všech možných slovníků je na síti víc než dost a ani do tohoto
poměrně obsáhlého přehledu se jistě podařilo zahrnout pouze zlomek celkového
množství. Pokud v něm chyběl zrovna ten slovník, který by se hodil právě vám,
zkuste navštívit některý z níže uvedených přehledů.
Jeden z nejstarších tuzemských přehledů slovníků najdete na
. Jsou v něm uvedeny snad všechny slovníky
překládající z jiných jazyků do češtiny a opačně. Téměř všechny klasické
slovníky světového Internetu najdete pochopitelně v katalogu Yahoo
, ale daleko širší nabídku
samozřejmě poskytují jednotlivé specializované přehledy. Mezi ně patří
například "A Web of On-line Dictionaries"
zaměřený na jazykové
slovníky, který funguje jako metahledač ekvivalentů anglic-kých výrazů a
obsahuje přes 400 slovníků pokrývajících na 130 různých jazyků.
Mezi další hodnotné přehledy patří bibliografická databáze on-line slovníků s
možností vyhledávání "Online Dictionary Database"
, stránka "Language Dictionaries
and Translators" , přehled
zdrojů pro každého, kdo pracuje s jazyky a odbornou terminologií "Dictionaries
& Words" na adrese , nebo
sekce DICTIONARIES & ENCYCLOPEDIAS na VIRTUAL LAW LIBRARY
.
Pokud vás trápí jiné než počítačové zkratky (kterým jsem se věnoval poměrně
podrobně), zkuste speciální přehledy "The Opaui Guide to Lists of Acronyms,
Abbreviations, and Initialisms On the World Wide Web" com.mx/~smarin/acro.html>, nebo "Acronym & Abbreviation Links" na serveru SHS
(Secret Hackers Society) .
Kromě toho lze velmi zajímavé přehledy najít na stránkách pro profesionální
novináře, spisovatele či překladatele namátkou třeba "Internet Resources for
Translators" anebo na
stránce "Journalist Tools"
.


Kdo hledá - Nejlepší nabídky na Webu
Když chcete dobře koupit dejme tomu televizi, nezbude vám, než oběhnout většinu
prodejen (v menším městě dejme tomu 6-10) a porovnat užitnou hodnotu a cenu
nabízených všech tipů. Jinak se vám snadno stane, že koupíte horší výrobek za
vyšší cenu, než byste mohli koupit za rohem. Kolečko po obchodech je však věc
časově a v nákupní špičce i psychicky náročná, a mnohdy těch pár desetinebo
stokorun raději oželíte.
S nástupem on-line obchodů je tomu ale konec! Přes Internet je totiž do všech
obchodů zhruba stejně daleko (odpadá čas na přesun od jednoho ke druhému), a
druhou stranu mince větší počet obchodů a šíři jejich sortimentu řeší právě
služby pro vyhledávání konkrétních obchodů a nabídek zboží.

Nákupní portály
jsou asi nejnápadnější skupinou těchto služeb a jsou koncipovány jak se na
takový portál sluší tedy podle hesla "vše pro nakupování a nakupující". Na
jejich stránkách proto najdete jak co nejširší přehled obchodů, tak vyhledávač
v jejich nabídkách včetně on-line aukcí, informace o novinkách či celé
spotřebitelské magazíny atd.
K předním patří např. BottomDollar , E-Compare
Shopping Network , mySimon ,
DealTime .
Méně košaté, ale zase možná pohotovější jsou třeba RoboShopper
či CompareNet .
Elektronické komerci se pochopitelně nevyhýbají ani tradiční portály, a tak se
můžete s důvěrou obrátit i na Yahoo či AltaVistu
, která dokonce cítila potřebu mít vlastní
obchodní dům a koupila si Shopping.com .

Spotřebitelské servery
tvoří další velmi specifickou kategorii. Jejich hlavní funkcí je zprostředkovat
zkušenosti zákazníků s konkrétními výrobky/službami tak, aby vznikla co
nejširší a zároveň velice přehledná databáze.
Jak takový server vypadá, můžete vidět např. na Consumer World
, Consumer Product Reviews
, či Consumer Reports Online
.

Knihy/Audio/Video
Specializované srovnávače cen vznikají především v těch odvětvích, která mají v
on-line obchodě největší tradici (jde především o knihy a nahrávky). Jejich
výhodou zpravidla je obsáhlejší a podrobněji zpracovaná databáze, i funkce šité
více na míru konkrétnímu druhu zboží.
Hledat nejlevnější nákup knih můžete třeba na serveru Acses >, nebo s použitím již před časem zmiňované služby ClickTheButton
, jejíž databáze se za toto půl roku rozrostla
na 23 knihkupectví a sortiment se rozšířil o hudbu, filmy, hry a hračky.
Zajímavá speciální služba na pomezí kategorie "srovnání cen" je BookFinder
, který je zaměřen na vyhledávání nabídek
použitých knih a vyprodaných knižních titulů.

Počítačové zboží
Kategorií, kterou pochopitelně nemůžeme v PC WORLDu vynechat, je vše co souvisí
s výpočetní technikou. Našinec sice přehled zahraničních obchodů využije jen
při hledání těžko dostupných specialit, ale pak přijdou obzvlášť vhod.
Průvodce nákupem hardwaru a softwaru provozuje samozřejmě CNET pod názvem
KillerApp
, ale je i spousta dalších (v abecedním pořadí):
20-20Consumer , BuyBuddy
, Cadabra Comparison Shopping
, Maven nebo Price
Watch .

Přehledy obchodů
oceníte zejména při hledání specialit a zároveň jsou jedinou kategorií, která
již má své zástupce i na domácí on-line scéně. Největšími z nich (stovky
prodejen) jsou katalog obchodů SHOPFINDER.CZ , který
provozuje nakladatelství Verlag DashÖfer, známé především jako nakladatelství
odborné literatury pro podnikatele, a Shopping.cz, jejž po nedávném přidružení
k Atlasu najdete na adrese . Oběma by ale prospělo
podrobnější/přehlednější třídění obchodů do jednotlivých kategorií.
Katalogy/databáze on-line obchodů najdete samozřejmě také po světě, a pokud vás
neuspokojila nabídka na v začátku zmiňovaných portálech, zkuste třeba
PremierStores nebo Shop Search
.
Výše uvedeným výčtem adres svět on-line nákupů rozhodně nekončí, ale spíše
začíná. Pokud toužíte po dalších odkazech, navštivte sekci Shopping na u nás
poměrně málo známém neziskovém katalogu "Open directory" (dříve Newhoo) na
adrese , dozvíte se tam třeba i to, že v USA
existují servery pro porovnávání cen telekomunikačních poplatků o tom si můžeme
zatím nechat zdát:
one_Rate_Comparisons/>.
web

Když se řekne ... - Co je to "web" a "com"?

web
- je předivo či pavučina, prostě označení pro vše, co je tvořeno soustavou
vláken.
- je stručnější verze označení používaného pro síťový hypertext (WWW World Wide
Web) kromě elektronické pošty nejpoužívanější a z hlediska komerčního využití
stěžejní technologii pro zveřejňování informací na síti a provoz internetových
aplikací.
- je bezkonkurenčně nejlevnější a nejuniverzálnější prostředek pro šíření
informací, na němž mohou vycházet i velmi specifické materiály, jejichž vydání
v papírové podobě by nebylo z finančních důvodů vůbec uskutečnitelné.
- je proto soustava několika stovek milionů přímo přístupných dokumentů velmi
různé kvality, kde se pravděpodobně vyskytuje informace na jakékoliv téma, ale
je obrovský problém ji (adresu příslušného dokumentu) najít.
- je téměř magická předložka/předpona, používaná v mnoha různých slovech a
spojeních pro vyjádření/zdůraznění jejich souvislosti se světem konzumního
hypertextového Internetu (web site, web browser, web based, web server,
webmaster, webcrawler, webring, websmith, WebTV...).

com
- je zkratka pro commercial (komerční, obchodní...)
- je název nejznámější všeobecné domény první úrovně ("top level" domény),
původně vyhrazené právě pro jména počítačů komerčních subjektů.
- je povinným zakončením každé internetové adresy s ambicemi na mezinárodní
prestiž.
- je součástí jména většiny internetových "start-up" firem, které jej zpravidla
volí podle doménového jména/adresy své stěžejní služby.
- je dnes, kdy vrcholí horečka investování do internetových firem, zaručeným
receptem na zvýšení kursu akcií na americké burze stačí si příponu .com přidat
do názvu veřejně obchodovatelné společnosti, a zvýšený zájem drobných investorů
je zaručen.
- je také (psáno velkými písmeny) označení pro sériový komunikační port PC.


INTERNET FAQ - Odpovědi na dotazy čtenářů

VOLný háčky
? Na sklonku prázdnin mne překvapila nabídka připojení k Internetu zdarma
nazvaná Volný od společnosti Czech On Line (síť Video On
Line). Protože v životě není nic zadarmo, musí mít tato nabídka také svoje
"háčky". Jaké jsou a můžete ji i přesto doporučit?
- Otevíráte široké téma, které by mohlo vydat skoro na celý článek. Pokusím se
alespoň krátce shrnout vše podstatné, co se týká zmiňovaného tarifu VOLný.
Takže:
První důležitou neznámou je, zda plánované posílení sítě VOL proběhne hladce, a
zejména zda zvládne předpokládaný nápor zátěže od rychle rostoucího počtu
uživatelů. Podle toho, co firma proklamovala, by měl, ale až delší provoz ukáže
skutečný výsledek. Po technické stránce je VOLný asi nejvíce omezen povinným
přístupem do sítě přes centrální proxy-cache, která sice šetří zátěž sítě, ale
z hlediska uživatele brání přístupu k některým méně obvyklým službám a za
určitých okolností může podávat neaktuální stránky. Pro běžnou laickou práci s
Internetem to však většinou není rozhodující. Dalším háčkem je také poměrně
hodně diskutovaná nemožnost přístupu přes tarif Internet 99 v Praze to ale
nemusí, a asi ani nebude trvat věčně.
Kromě technických má služba VOLný i pár smluvních háčků (při registraci
potvrzujete, že přistupujete na smluvní podmínky), z nichž některé stojí za
pozornost a jasně ukazují na další záměry firmy. Kromě naprosto obvyklých frází
smlouva obsahuje i rozsáhlý souhlas s marketingovým využíváním vašich osobních
dat: "COL je oprávněna zasílat na vaši elektronickou adresu maximálně jednu
reklamní zprávu týdně" a dokonce i se sledováním vašeho chování: "COL může vést
evidenci vašeho přístupu ke službám VOLný (soubor LOG). Takto evidované
informace podléhají stejné ochraně jako všechny ostatní vámi poskytnuté
informace a údaje." . Že VOL opravdu vážně pomýšlí na svoji roli
telekomunikačního operátora vám pak potvrdí další bod, který může pro někoho
být už nepřijatelným zásahem do soukromí: "Jste povinni zajistit, aby telefonní
číslo, z něhož se připojujete, bylo identifikovatelné kdykoli se připojujete ke
službám VOLný prostřednictvím telefonní služby CLI (služba, jež umožňuje
volanému zjistit telefonní číslo volajícího). Uživatelům, kteří deaktivují
přenos telefonního čísla, nebude připojení umožněno." Z toho vyplývá, že jednak
ten, jehož linka je připojena na analogovou ústřednu má smůlu, ale především
to, že VOL může poměrně přesně sledovat vaše chování a dokonce částečně i váš
pohyb zjistí totiž, jestli jste právě připojen ze svého domácího telefonu nebo
z některého jiného, třeba v práci, na chatě atd. a to už je napováženou!

Počítač z RedBoxu
? Začátkem září vyvrcholila reklamní kampaň RedBox nabídkou multimediálního
počítače pro domácnost spolu s připojení do Internetu zdarma. Jak je vzhledem k
poměrně ořezané konfiguraci a ceně splátek výhodná, nebo víc platí, že nejsme
tak bohatí, abychom si mohli kupovat levné věci?
- Podobnou nabídku jako RedBox přestavila (dokonce dříve) i firma AutoCont ve
spolupráci s Internet On-Line (SPT Telecom). Při bližším prostudování jedné i
druhé zjistíte, že se nejedná o dotovaný počítač (to konec konců popřeli), ale
o minimální multimediální sestavu s řekněme pečlivě "vyladěnou" cenou a
připojením zdarma jako bonus. Možnost nákupu na spotřebitelský úvěr je také
zcela standardní a přijde vás v obou případech na nějakých 7 tisíc. Pokud
chcete především ušetřit, tak připojení zdarma můžete mít i zvlášť u Video On
Line a minimální konfiguraci vhodnou pro brouzdání na webu pořídíte v bazaru
nebo stylem domo-robo také levněji. Jste-li ale spíše počítačový laik, určitě
oceníte nákup typu "vše v jednom" a přeci jen hodně dobrou cenu.
Pokud bych měl srovnávat počítač z RedBoxu s Alivio od Autocontu, jejichž cena
je více méně stejná, AutoCont mírně vede v kvalitě použitých komponent, RedBox
zase nabízí v ceně více softwaru. Jinými slovy rozdíly v tom, co doma vybalíte,
jsou minimální a hlavní výhody/nevýhody je třeba hledat jinde. Např. v ceně
Alivia je připojení pouze analogovým modemem, kdežto RedBox zahrnuje i ISDN
připojení; IOL má zase proti Contactelu řádově více přípojných bodů. RedBox
nabízí v ceně instalaci u zákazníka kdekoliv v ČR a bezplatnou telefonickou
podporu, ale je otázka, jak bude tento příslib ve skutečnosti naplněn.
Hlavní problém obou nabídek/počítačů je však přesně tam, kam míříte ve vašem
dotazu v zájmu maximálního stlačení ceny je dodávaná konfigurace poměrně slabá.
Některé části (např. výkon procesoru) vám určitě budou pro domácí použití
dlouhodobě vyhovovat, u jiných se jedná spíše o danajské dary. Mezi ně patří
zejména pevný disk, monitor a paměť. 4GB disk patří k těm nejmenším, jaké se
dnes dají koupit a má tudíž nejhorší poměr cena/kapacita. Ta je sice do začátku
vyhovující, ale po roce, roce a půl intenzivního provozu přestane jako každý
disk stačit a vy se stejně budete poohlížet po větším nebo druhém disku.
Monitor je v obou sestavách opět ta vůbc nejlevnější patnácka, jakou si lze
představit. Současné požadavky na ergonomii splňuje s jen velmi odřenýma ušima
a za rok či dva bude určitě naprosto nevyhovující. Velikost operační paměti 32
MB je pro Windows 98 spíše nutné minimum a pro trochu komfortní práci lze
dopoučit alespoň dvojnásobek zde se možná podepsal obrovský prázdninový nárůst
ceny pamětí.
Shrnuto jako domácí počítač občas využívaný pro čtení pošty nebo hraní méně
náročných her postačí, jakékoliv vyšší nároky však znamenají rozšíření či
modernizaci.

Instalace MSIE z disku
? Poraďte mi, kde lze stáhnou kompletní instalační soubor MS Internet
Exploreru, abych to nemusel pořád znovu instalovat standardním instalačním
programem z Internetu?
- Instalační program (cca 500 kb), který nabízí ke stažení všechna oficiální
distribuční místa, sice sám od sebe instaluje Explorer rovnou po síti, ale při
spouštění instalace se lze pomocí příslušného tlačítka (v anglické verzi tuším
"Advanced Options") dostat do dialogu, kde si lze zvolit kromě detailního
výběru instalovaných komponent i variantu "Pouze stáhnou na disk instalaci
spustím později". Instalátor vám pak nakopíruje zbytek kompletní instalace do
zvoleného adresáře (nesmí to být root-kořen disku) a při dalším spuštění z
tohoto adresáře již nic nestahuje.
Kromě toho můžete kompletní instalaci stáhnout např. z EMWAC
nebo použít CD přílohu našeho časopisu číslo 7/99).

Padající 56k modem
? Mám modem SUPRA EXPRESS 56i Pro (čipová sada Rockwell) a k ISP se většinou
připojím na rychlosti 49 333 b/s (protokol V.90) . Docela často mi ale spojení
během práce spadne. Čím to může být?
- Radit bez znalosti konkrétní situace je vždy ošidné, ale snad alespoň pár
tipů:
Zkuste v denní době, kdy se spojení nejvíce rozpadá, mít zapnutý příposlech
přes modem pokud předchází rozpadu spojení výrazné slyšitelné ruchy na lince
(vrabec na drátě:), pravděpodobně to neustojí žádný modem.
Pokud má modem občas problémy i při spojování, mohl by pomoci upgrade firmware
modemu na nejnovější verzi (možná chyba v implementaci V.90). Zkuste to ověřit
jeho vypnutím (např. příkazem AT+MS=V34 je třeba ověřit, jestli platí i pro váš
modem. Liší se podle konkrétní verze čipové sady) při provozu na V.34/33,6 kb/s
by nemělo spojení padat.
Další možnou příčinou je, že se modem snaží za provozu dynamicky zvyšovat
rychlost připojení (např. přes MNP10) a podaří se mu pravý opak ztratí spojení.
Většina modemů má k podobnému chování tendenci a nejlepším lékem je nastavit
neměnnou rychlost přenosu, nejlépe tu, na kterou se vám modemy spolehlivě spojí
nebo o stupínek menší příkaz pro takové nastavení záleží opět na konkrétním
modemu a měl byste jej najít v manuálu.

Platby za domény pod .cz
? Od 1. 9. prý začne fakturace dlouho ohlašovaných poplatků za doménová jména.
Jaká je jejich konkrétní výše a kdo odpovídá za jejich úhradu pokud vím,
někteří ISP na ně vybírali zálohy?
- Poplatky za domény (rozuměno za zřízení a existenci samotného jména, nikoliv
WWW serveru) budou vybírány v původně deklarované výši tedy 800 Kč jednorázově
za zřízení a 800 Kč ročně udržovací poplatek tedy první rok 1 600 a každý další
800.
Oproti původním předpokladům nebude zřízení (těch prvních 800) účtováno pro
domény zaregistrované před 1. 9. 1999 a rovněž udržovací poplatky se vybírají
počínaje tímto datem (za 800 tam máte svoji stávající doménu zaplacenou až do
31. 8. 2000).
Poskytovatelé připojení, hostingu a registračních služeb by v případě, že od
svých zákazníků vybrali zálohy na uvedené poplatky, měli uhradit za klienty
oněch 800 pro první rok a případný přeplatek jim vrátit (některé větší
společnosti již učinily v tomto smyslu prohlášení pro tisk).
Po stránce vztahu NIC majitel domény je však za uhrazení poplatků zodpovědný
majitel a v případě, že poplatek uhradil zprostředkovateli a ten jej NICu
nezaplatí, bude doména zrušena stejně, jako když majitel zaplatit odmítne.
Pokud je navíc jako kontakt pro fakturaci u vaší domény uveden zprostředkovatel
(lze ověřit třeba na http://www.lupa.cz/domeny/), nemusíte se o vystavení
faktury, které budou vzhledem k velkému počtu domén jistě rozesílány postupně,
dozvědět a popř. dostanete až upomínku pro neplatiče.

Automatické vytváření náhledů obrázků
? Potřeboval bych nějaký program pro Windows, který umí vzít obrázek v JPEG a
vytvořit z něj GIF náhled (thumbnail) o daných rozměrech, přičemž to musí umět
dávkově zpracovat větší počet souborů. Ideální by bylo ovládání přímo z
příkazové řádky a dalo se to použít ve skriptu.
- Vytváření náhledů podporuje celá řada utilit pro konverzi obrazových formátů
a stačí projít pár archivů (viz seznam v minulém pokračování této rubriky).
Požadavek na dávkové zpracování pod Windows se moc nenosí a je docela tvrdým
oříškem. Řešením by snad mohl být unixový GIMP ve verzi pro Windows, který lze
spouštět z příkazové řádky a programovat v Lispu, či program ImageMagick
.

Tarif Internet 2000
? Již od dubna tohoto roku používám ke své plné spokojenosti výhodné víkendové
připojení s tarifem Internet 99. V nějakém článku jsem však četl, že I99
přestane na silvestra platit a nikdo neví, co bude dál. Jak to bude s poplatky
za telefon vypadat po Novém roce?
- Máte pravdu tarif Internet 99 povolil ČTÚ jako výjimku pouze pro rok 1999 a
pro nový rok musí SPT nabídnout jinou, systémovější variantu internetového
tarifu. Na kvalifikovanou odpověď je ale