Jednotlivci v ČR používající sociální sítě v roce 2018, tak celá statistika zní a na to se také zaměřuje; zaobírá se celou populací ve věku 16 a více let. Pro lepší představu užijeme primárně data, která se vztahují k lidem, již internet využili v posledních třech měsících; tj. je možné statistiku brát tak, že se týká pouze těch, kteří internet aktivně využívají, nikoliv úplně celé populace.
Celkem využívá sociální sítě v Česku 64 % s přístupem k internetu, respektive 51,6 %, pokud bereme i ty, co internet aktivně nevyužívají.
Pro soukromé účely sociální sítě využívá 63,3 % osob – tedy naprostá většina uživatelů – a pro pracovní účely (pravidelně, tj. alespoň 1x týdně) pouze 9,2 %.
Obecně více sociální sítě využívají ženy (67,6 % oproti 60,5 %), zajímavé jsou statistiky ve věkových kategoriích, byť překvapivé nikoli. 16–24 let vykazuje 97,9 %, 25–34 let 91 %, pak již procento uživatelů sociální sítí rapidně klesá: 72,2 % u demografie 35–44 let, 49,9 procent pro 45–54 let, 36,2 % u 55-64letých a pouze 20,7 % u seniorů nad 65 let. Nezapomeňte, že uvádíme data pro ty osoby, které internet aktivně využívají; mezi celkovou populací osob starších 65 let by při zahrnutí úplně všech by šlo pouze o 7,9 procent.
Data týkající se vzdělání nejsou vypovídající vhodným způsobem – není totiž v datech zahrnuto u všech. Klíčové je spíše to, že občané se základním vzděláním nebo se střední školou bez maturity prakticky nevyužívají sociální sítě pro pracovní účely (1,4, resp. 2,8 %), zatímco vysokoškolsky vzdělání lidé, kteří sociální sítě rovněž nejčastěji využívají, se na ně pro své pracovní potřeby uchylují ve 20,8 % případů.
Ekonomická aktivita představuje výrazně relevantnější statistiku. Suverénně nejpočetnější skupinou jsou zaměstnané osoby, z nichž sociální sítě využívá 65,1 %. Studenti jsou dle očekávání nejaktivnější demografickou skupinou: sociální sítě jich využívá celých 98,5 % (avšak pouze 0,9 % pracovně). Samostatnou položku si vysloužily ještě ženy na rodičovské dovolené, které jsou na sociálních sítích aktivní v 91,3 % případů (což rovněž není překvapením) a starobní důchodci, kteří však sociální sítě využívají jen ve 22,9 % případů.