V budoucnu budou všechna zařízení propojená. Už dnes je možné pozorovat třeba vzájemnou komunikaci chytrých telefonů připojených k Internetu a v blízké budoucnosti nezůstanou zdaleka osamoceny. Přidají se k nim domácí spotřebiče jako mikrovlnná trouba, žárovka u hlavního vchodu nebo dokonce vaše peřina. Tohle všechno je a bude Internet věcí (The Internet of Things, IoT).
Jaká je vůbec základní definice tohoto fenoménu? IoT je síť fyzických objektů opatřených snímači. Ty umožňují těmto zařízením vzájemně komunikovat a analyzovat či sdílet data o svém okolí pomocí síťových prostředků a zejména pomocí nových programových řešení.
Některé z průzkumů předpovídají, že už v roce 2020 bude v našem okolí fungovat více než 38 miliard propojených zařízení. Jiné hovoří pro změnu až o 50 miliardách zařízení. Dohady o budoucích počtech však nejsou podstatné, již nyní je totiž patrné, že dopad této „revoluce“ bude ohromný a dotkne se každého z nás. Mnoho organizací již IoT revoluci odstartovalo a se zájmem sbírají a analyzují data ze své provozní činnosti. Snímače odesílají hodnotné informace v mnoha odvětvích, od zjišťování teploty těžebních nástrojů až po detekci rychlosti větrné turbíny.
Zařízení se díky IoT stávají tzv. „chytrými“. Stále větší procento Čechů vlastní chytrou televizi, chytré mohou být vaše hodinky, osobní váha, kamera, která hlídá váš byt nebo třeba zásuvka, kterou je možno na dálku zapnout či vypnout. Jakkoli u nás zatím k podobným zařízením – alespoň v domácnostech – panuje lehká nedůvěra, objevují se ve stále větším množství bytů nebo třeba osobních automobilů.
Připojit se k řadě těchto zařízení je možné prostřednictvím – jak jinak – chytrého telefonu. Předpokladem pro plné využití IoT je proto právě vlastnictví smartphonu schopného komunikovat přes internet s ostatními přístroji. Jak jsme na tom tedy v Česku s využíváním mobilního internetu?
Podle Českého statistického úřadu u nás v roce 2015 internet v mobilu využívalo 40 % populace starší 16 let. Bylo to sice o téměř 10 % více než o rok dříve a o více než 18 % více v porovnání s rokem 2013, přesto Češi zůstávají v této statistice téměř na chvostu EU. Unijní průměr totiž tvoří 52 %, nejvíce internet v mobilu využívají Dánové a Švédové (75, resp. 74 % populace), nejméně pak možná trochu překvapivě Italové (pouhých 25 %).
Pokud byste takto nízké číslo přisuzovali jižanské mentalitě, možná byste se spletli. V „mentálně“ srovnatelném Španělsku totiž internet v mobilu využívá 65 % lidí, v Portugalsku pak 41 %.
Pokud se týká celkového využívání internetu (nejen toho mobilního), jsou Češi dokonce nad unijním průměrem. Ten činí 79 %, v Česku internet využívá 81 % populace starší 16 let. Oproti roku 2011 jde zhruba o 10% nárůst.
Internet věcí dnes už možná využíváme, aniž bychom si to sami uvědomovali. Například stále populárnější navigace Waze, která řidičům pomáhá najít objížďky právě ucpaných úseků nebo je varuje před silničními kontrolami, je založena na odesílání dat z telefonů jednotlivých řidičů. Na podobném principu funguje i zobrazování aktuální dopravní situace v mapách společnosti Google. Připojení svého nového modelu Kodiaq k internetu pomocí zabudované SIM ohlásila i automobilka Škoda. Zlepšení a zkvalitnění služeb prostřednictvím IoT už využívají značky Volkswagen, Audi, BMW, Volvo či Tesla.
U nového Kodiaqu tak bude možné zjistit, kde je vůz zaparkován, má-li zavřená všechna okýnka a všechny dveře a dokáže online upozornit na spuštění alarmu. Rovněž bude moci při nehodě vyslat nouzové volání nebo svému majiteli na základě dat ze všech aut stejného typu připomenout servisní prohlídku dříve, než by mohlo dojít k závadě. S postupem času budou podobné „vymoženosti“ integrovány díky SIM kartám do většiny automobilů.
Příkladem využití Internetu věcí jako hlavního stavebního kamene mohou být následující projekty ze zahraničí. Jedno z amerických měst implementovalo řešení monitorující vodovodní systém za pomoci chytrých senzorů na více jak 66 000 měřících zařízeních u vodovodních přípojek. Ty musely být dříve odečítány a nahrávány pracovníky manuálně a na konkrétním místě. V tuto chvíli je proces čtení automatizován a data jsou ukládána v jedné centrální databázi.
Tento přístup šetří velké množství peněz na časových výdajích pracovníků a na provozu jejich pracovních nástrojů. V jediném městě dosáhly úspory více než 680 miliónu korun. Další nespornou výhodou měření přímo na vodovodní síti je fakt, že chybová hlášení je možné identifikovat a vyřešit v řádech hodin. Dříve bylo běžné řešení překračující termín několika týdnů. V neposlední řadě je celý systém centralizovaný do hlavního datového střediska, díky kterému je možné rezidentům poskytnout komfort systému jednotného řízení a fakturace, šetřit jim tak jejich drahocenný čas a omezit chyby ve fakturacích.
Americká společnost zabývající se těžbou ropy a zemního plynu optimalizuje produkci na ropných polích. V tomto případě využívá senzorů pro měření frekvence těžby, teploty a také tlaku ve více než 21 000 hloubkových vrtech. Tato měření kontroluje na konci každého dne, což umožnuje identifikovat příležitosti ke zlepšení řízení a plánování (zvýšení produkce) ve vztahu ke sledovaným záměrům společnosti.
Tyto informace slouží také jako podpůrné prostředky pro rozhodnutí pracovníků přímo u vrtných zařízení, kteří provádějí opravy. Výsledkem je snížení doby nečinnosti vrtu i zvýšení dlouhodobé produktivity. Společnost ocenila svou ztrátu z každé hodiny nečinnosti jednoho ropného vrtu na více jak 12 000 korun a včasné doručení vhodných dílů a vlastní opravy jí šetří každý měsíc průměrně 3 480 000 korun.
Mezinárodní výrobce nákladních automobilů vytvořil pro svoje podnikání novou příjmovou finanční oblast, když opatřil kamiony senzory pro predikci vad různých klíčových komponentů a udržování vhodné péče. Systém automaticky naplánuje opravy v optimální dobu a hlavně dříve, než by došlo k vyřazení vozidla z provozu. Také sám při vyhodnocení potřeby objedná požadované komponenty na příslušné servisní středisko.
Více jak 100 000 nákladních automobilů bylo označeno chytrým zařízením a frekvence „čtení“ čidel je více jak 10 000 dotazů na jeden kamion za den. Pro funkčnost celého systému jsou klíčové senzory kombinované s prediktivními modely pro detekci mechanické vady. Chytrý systém sám vyhodnotí optimální dobu pro servisní zastávku na základě plánovaného využití nákladního automobilu a jeho konkrétního územního nasazení.
Některé díly jsou automaticky zasílány na nejbližší servisní středisko, jiné – velmi drahé – jsou předem optimálně rozmístěny dle nejpravděpodobnější potřeby v budoucnu. Když dorazí kamion do střediska, celý opravný proces funguje jako plánovaná zastávka v boxech při závodech F1, kdy má tým mechaniků předem jasné představy a úkoly.
Finské dráhy (VR Group) používají analytické řešení společnosti SAS založené na senzorických datech pro zlepšení dodržování přesně stanoveného jízdního řádu. Pro pověst podobné firmy totiž není nic horšího než neočekávané či dlouhotrvající zpoždění. To je také důvod, proč železniční dopravci po celém světě využívají výhody vyhodnocení dat. V
e Finsku panují velmi tvrdé přírodní podmínky a na strojích se to často projevuje neplánovanými opravami, které vedou ke zpoždění pravidelných vlakových linek. VR Group začala v posledních letech umisťovat senzory do množství systémů a subsystémů k monitorování ukazatelů indikujících chyby z opotřebení. Senzory sbírají pouze syrová data, přidanou hodnotu pak přináší analýza těchto dat, často v reálném čase. To umožňuje společnosti rychlou reakci na vzniklou situaci.
Původně dopravce části vlaků opravoval dvěma způsoby. Tím prvním byla plánovaná oprava, tím druhým oprava vynucena nastalou situací, která často už přicházela pozdě. Proto si dopravce vyvinul matematické modely predikující, kdy nastává u jednotlivých částí soupravy největší pravděpodobnost poruchy. Díky tomu mohou být tyto části vyměněny předem a vlaky jezdí dle předem stanoveného jízdního řádu.
Příklad z maloobchodního prodeje souvisí s optimalizací energie. Každá jedna malá prodejna maloobchodního řetězce spravuje mnoho chladících prodejních boxů na potraviny. Tato zařízení jsou opatřena senzory, a proto mohou prodejny optimalizovat teplotu v boxech podle aktuálních kapacit a zajistit tak nejvhodnější podmínky pro bezpečné uchování čerstvých potravin.
IoT dokáže také ovlivnit život jednotlivců, kteří potřebují každodenní zdravotnickou péči. Paní Mildred je 98 letá dáma a babička, která stále žije doma se svou rodinou v St. Louis. V minulých letech byla bohužel dvakrát hospitalizována pro srdeční selhání. Vždy se rychle zotavila a vrátila zpět ke svojí rodině. To však není úplně běžné u pacientů tohoto věku.
Výhodou Mildred je fakt, že její zdravotní stav monitorují 24 hodin denně 7 dní v týdnu bezdrátové senzory vhodné k běžnému nošení. Analytický software vyhodnocuje data z tohoto senzorického zařízení v reálném čase a vytváří zprávy, které zasílá přímo doktorům, kteří se starají o její zdravotní stav. Doktoři jsou pak schopni volit vhodnou zdravotní péči, která zajišťuje Mildred možnost zůstat na léčení v domácím prostředí, a v případě komplikací včas reagovat.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU