Internetová kriminalita

Od samotných počátků lidské civilizace využívají pachatelé protispolečenských
či protiprávních činů nové a nové prostředky, které jim poskytuje daná doba.
Nejinak je tomu dnes, kdy internet a informační technologie poskytují velké
množství moderních prostředků pro nelegální aktivity nebo se samy stávají
předmětem útoku, nikoli jen jeho prostředkem. Internetová kriminalita, ještě
nedávno nový pojem, v kriminalistice pomalu zdomácněl.
Odjakživa také platí, že pachatelé nelegálních činů mají před těmi, kdo je
vyšetřují, náskok - nejsou totiž svázáni žádnou hierarchií, administrativními
postupy nebo nedostatkem potřebného technického vybavení. V oblasti internetové
kriminality to platí dvojnásob. Ti, kdo chtějí internet využít jako prostředek
páchání trestného činu, mají v ruce nepřeberné množství možností.

Terminologie
Na internetu se můžeme setkat zpravidla se čtyřmi okruhy zločinů:
1.zločiny narušující soukromí (nezákonný sběr údajů a jejich šíření),
2.nelegální obsah (pornografie, vyzývání k násilí, rasismus apod.),
3.ekonomické zločiny (napadení systémů, podvody, šíření virů atd.),
4.porušování duševního vlastnictví (zejména v souvislosti s distribucí
nelegálního softwaru a audio- či videosouborů).
Současná praxe internetové kriminality v ČR je poměrně rozvinutá, ať už se týká
kriminálních činů, v nichž hraje internet hlavní a jedinou roli, nebo
rozsáhlejších deliktů, ve kterých je internet součástí komplexnější trestné
činnosti. V největší míře se jedná o mravnostní trestné činy, tedy zločiny
související se zveřejňováním nelegálního obsahu, projevy extremismu, útoky na
data, finanční podvody, výhrůžky a pomluvy a porušování autorského práva.

Zločiny slovem a obrazem
Mravnostní a verbální kriminalita, neboli nelegální obsah zveřejňovaný na
internetu, je logickým důsledkem prakticky neomezených možností této sítě.
Zatímco ostatní typy médií umožňují naplnění svobody slova jen velmi obtížně
(většinou je to dáno ekonomickými omezeními - ne každý si může zřídit vlastní
televizní stanici), internet byl ke komunikační otevřenosti přímo stvořen a
dává prostor každému, aby se vyjádřil bez nutnosti masivních investic. Kromě
velmi diskutované dětské pornografie představuje velké riziko zveřejňování
návodů k násilné trestné činnosti (např. na výrobu výbušnin) a verbální
kriminalita (projevy extremismu). Do této oblasti spadají výhrůžky, které
anonymita internetu umožňuje, a také vydírání. Zatím k nejznámějšímu případu
verbální kriminality došlo v ČR loni, kdy anonym adresoval státu výhrůžku, že
pokud nedostane 840 000 Kč, zaútočí bombou v Praze a v Brně. Za tři dny tentýž
člověk zvýšil svůj požadavek na 50 milionů, záhy byl však dopaden.

Ekonomické zločiny
Mediálně atraktivními činy bývají útoky na data, a tak se o nich dozvídáme
často, přestože pravděpodobně nebudou mezi ostatními zastoupeny tak výrazně -
taková kriminalita vyžaduje přece jenom vyšší znalost technologií než například
zveřejňování nežádoucího obsahu. Zajímavé jsou zejména proto, že se cílem útoků
stávají velké a renomované společnosti a jde při nich nejen o jejich
důvěryhodnost, ale také o velké peníze, stejně jako tomu bylo v případě
pachatele, který nejprve prostřednictvím internetu získal data velké
společnosti, aby jí je vzápětí stejným způsobem nabídl s výhrůžkou, že jinak je
poskytne třetí osobě. Velké starosti dělá kriminalistům využívání informačních
technologií k praní špinavých peněz a dalším formám finanční kriminality.
Internet umožňuje provést během okamžiku velké množství transakcí, které
dokonale zamlží původ peněz, jež je potřeba skrýt před zraky vyšetřovatelů.
Technicky velmi vyspělé skupiny organizovaného zločinu tak mohou značně snížit
riziko svého odhalení. O peníze jde ale také v případě drobnějších finančních
podvodů, které se na internetu vyskytují poměrně často. Někdy může jít o
nabídku kradeného zboží, jindy o snahu vylákat z důvěřivého adresáta e-mailu
peníze na nejrůznější účely (už nějakou dobu jsou aktuálním tématem internetu
důvěrné dopisy bývalých členů vlád afrických zemí, kteří slibují provizi za
pomoc při převodu ukrytých peněz).

Hacking
Zatímco někdy je narušení dat motivováno ekonomickým zájmem, jindy jde o "hru"
s cílem exhibovat se, byť i takový útok a neoprávněné pozměnění dat může pro
vlastníka znamenat velkou finanční újmu. V této věci u nás proslula zejména
hackerská skupina CzERT, které se podařilo pozměnit internetové stránky
Ministerstva zdravotnictví, KSČM, Union banky či Seznamu.cz.
Mezi tyto činy zahrňme také snahu (rovněž ne ojedinělou) nejrůznějších lidí o
získání osobních údajů prostřednictvím veřejně přístupných internetových
služeb. Čas od času dostanou uživatelé freemailů nebo jiných služeb
vyžadujících registraci e-mail z adresy, která má záměrně vyvolat pocit, že
dopis byl odeslán poskytovatelem služby. Odesílatel požaduje od uživatele
zaslání přístupových údajů, většinou pod záminkou vývoje služby či přidání
dalších funkcí. Ač se zkušenějším uživatelům internetu může zdát tato věc
úsměvná, pisatelům se daří uvedená data v mnoha případech získat.

Proti autorům
Freehostingové služby, neveřejné sítě či počítače jednotlivců se v rámci
internetu stávají úložišti softwaru nebo dalších datových souborů, které jsou
prostřednictvím internetu šířeny nelegálně. Ať už nabízejí správci těchto
prostorů software, MP3 nahrávky nebo videosoubory za úplatu nebo zcela zdarma,
páchají trestný čin, protože porušují autorský zákon. Ve věci distribuce a
používání nelegálního softwaru je u nás aktivní zejména Business Software
Aliance, na nezákonné sdílení a zveřejňování hudebních nahrávek aktivně dohlíží
vedle policie např. Mezinárodní federace fonografického průmyslu.

Statistiky
Přestože se v případě internetové kriminality jedná o oblast rozsáhlou,
podrobnější statistiky jednotlivých typů trestných činů spadajících do této
oblasti naše policie zatím nevede. Možná bude vstup do EU znamenat
zrovnoprávnění internetové kriminality s ostatními formami trestné činnosti jak
z hlediska oddělené práce s konkrétními daty, tak kvalitnějšího vybavení a
lepšího personálního pokrytí nelegálních aktivit souvisejících s internetem.
Policie sice nechce sdělit počet lidí, kteří mají internetovou kriminalitu na
starosti, ani popsat jejich vybavení, závěry nedávno zpracované analýzy nicméně
dávají tušit, že za mnohem lépe vybavenými pachateli zatím zaostává.