Výpočetní zařízení biologického původu by se v budoucnu mohlo stát stejně běžným jako dnešní mikroprocesory. Alespoň v to věří britští vědci, kteří mají za to, že DNA, nositelka genetické informace a stavební kámen chromozomů, by mohla přenášet taky výpočetní data.
V aktuální studii dokonce popisují komunikační síť vytvořenou mikroby komunikujícími na nano úrovni. Její potenciál je obzvlášť atraktivní pro internet věcí, pro jehož rozšíření může být zásadní jeho nenápadnost a nerušivost.
Výhody bio verze internetu věcí však zahrnují nejen jeho neviditelné rozměry, ale také bakteriální propulzi, tedy zjednodušeně řečeno vrozenou pohyblivost bakterií. Výzkum v oblasti toho, co vědci z londýnské Queen Mary University pojmenovali jako „internet bio-nano věcí“ je sice stále v zárodku, jejich studie ale budí pozornost.
„Mikrobi vykazují podobnosti s běžnými zařízeními internetu věcí,“ konstatují Raphael Kim a Stefan Poland ve svém výzkumu. „Je to silný argument pro to, abychom bakterie mohli považovat za živoucí formu jeho součástí.“
Jednou z oblastí, která by z výzkumu mohla těžit, je environmentální IoT. V chytrých městech by tak například mohly fungovat bakterie naprogramované na detekci znečisťujících látek. Díky své chemické citlivosti by mohly být dokonce efektivnější než elektronické senzory.
Obdobně by mohly detekovat nejen chemikálie, ale také elektromagnetické pole, světlo či teplotu a podle svého naprogramování na ně reagovat, například produkcí zabarvených proteinů. DNA vpravená do bakterie za účelem jejího naprogramování by tak fungovala jako jakási kontrolní jednotka pro zpracování, ale i úschovu dat.
Vědci přitom pomýšlejí i na síťové sdílení informací a v jejich konceptu bakteriálního IoT nechybí ani transceivery. Přenos molekul prý slouží jako svého druhu „značení cesty“ a docházet tak může k tomu, že si dvě buňky budou DNA předávat.
Tuhle „molekulární komunikaci“ vědci popisují jako bakteriální nanosíť. Dle nich by se bakterie měla stát „substrátem, na kterém bude postavena organická verze internetu věcí“, který ani nemusí rozjet velké vědecké týmy s obřími rozpočty.
Tak jako tradiční IoT pomohli rozjet nadšenci experimentující s minipočítači Raspberry Pi či Arduino, mohli by pomoci nastartovat i organickou verzi IoT. Možností pro drobné experimenty v dané oblasti prý na trhu existuje dostatek...
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU