Jak (a proč) používat betaverze internetových prohlížečů

Pokud se bojíte problémů se stabilitou či nepředvídatelného chování internetového prohlížeče, pak vězte, že navzdory označení „beta“ bývají tyto rané testovací verze často až podivuhodně stabilní, takže můžete ochutnat špičkové inovace bez většího rizika.

Důvod pro používání beta verzí internetových prohlížečů k procházení Internetu

Možná si kladete otázku, zda je vůbec vhodné používat pro seriózní práci něco jako betaverzi vlastně jakéhokoliv softwaru. Ano, vstupujete zde skutečně na tenký led, protože možná oceníte nové funkce, ale zato na druhou stranu vám používání nedostatečně otestované betaverze může velmi snadno způsobit více problémů než je skutečný přínos nových funkcí.

Například sázka na veřejně dostupné betaverze operačních systémů iOS a Android se vůbec nemusí vyplatit, protože tyto betaverze často obsahují celou řadu chyb nehledě na problémy s výdrží baterie. Každodenní používání takového zařízení je pak velmi obtížné, ne-li nemožné. Pokud se navíc později rozhodnete přejít zpět na stabilní verzi, neobejde se to bez resetování telefonu o továrního nastavení.

Relativně riskantní je i používání betaverzí operačního systému Windows, protože když už nic jiného, tak tato sestavení programu Insider nelze odebrat, dokud nebude k dispozici nová stabilní verze operačního systému Windows.

Co se týče betaverzí internetových prohlížečů, pak zde je naštěstí situace ve srovnání s operačními systémy daleko lepší. Jde o to, že internetové prohlížeče ještě předtím, než se dostanou do fáze betaverze, vydají vývojáři internetových prohlížečů experimentální verze „Nightly“ nebo „Canary“, po nichž následují poněkud strohé verze „Developer“, takže si můžete být jisti, že ještě předtím, než se první verze internetových prohlížečů dostanou do fáze betaverze, už prošly poměrně přísným testováním.

Nemusíte mi věřit, ale já osobně jsem téměř rok používal betaverzi internetového prohlížeče Microsoft Edge a nevzpomínám si, že bych narazil na nějaké větší problémy. Na co si ale vzpomínám určitě, pak to je jednoznačně daleko lepší zážitek z prohlížení Internetu způsobený včasným přístupem k novým funkcím, jako je například možnost synchronizovat „Kolekce“ internetového prohlížeče Edge napříč zařízeními, nebo "Záznam webu " pro pořizování celostránkových snímků obrazovky (vyvolává se prostřednictvím klávesové zkratky Ctrl-Shift-S) a samozřejmě možnost používat svislé karty.

Přečtěte si také:

Microsoft předstihl Google. Nová verze vyhledávače Bing má v sobě chatbota využívajícího umělou inteligenci

A pokud se později rozhodnete vrátit zpět ke starší a stabilnější verzi internetového prohlížeče, je tento proces obvykle bezproblémový. Většina internetových prohlížečů dokáže přenést všechny vaše záložky a rozšíření napříč jednotlivými verzemi. Pokud tedy budete chtít provést downgrade, není třeba čekat na novou stabilní verzi.

Přechod na betaverze a možná ještě dále

Pokud vás výše uvedené řádky přesvědčily o výhodách používání betaverzí, pak vás určitě budou inspirovat následující odstavce, v nichž se dozvíte, jak přejít na betaverzi internetového prohlížeče:

Google Chrome

Betaverzi je možné si nainstalovat přímo z internetových stránek firmy Google. Tímto způsobem na svém počítači nahradíte stabilní verzi tohoto internetového prohlížeče betaverzí. Na druhou stranu je pravda, že betaverzi můžete instalovat i samostatně vedle stávající instalace stabilní verze.

Microsoft Edge

Betaverzi si můžete nainstalovat z internetových stránek firmy Microsoft. Ta se pak bude spouštět odděleně od stabilní verze, proto zvažte, zda nebude od věci nastavit si spouštění betaverze jako výchozí.

Mozilla Firefox

Betaverzi si můžete nainstalovat z internetových stránek konsorcia Mozilla. Při instalaci dojde k nahrazení stávající stabilní verze aplikace betaverzí, nicméně pokud budete chtít, můžete si k instalaci vybrat vývojářskou verzi a nainstalovat ji samostatně vedle stávající instalace stabilní verze internetového prohlížeče. (Na rozdíl od vývojářských kanálů jiných internetových prohlížečů je tato verze funkčně stejná jako beta verze, ale navíc obsahuje některé další nástroje určené zejména pro programátory).

Brave

Betaverzi si můžete nainstalovat z internetových stránek Brave. Tato betaverze pak běží odděleně od stabilní verze.

Opera

Betaverzi si můžete nainstalovat z internetových stránek internetového prohlížeče Opera. I tato betaverze běží odděleně od stabilní verze.

Nebojíte se zajít ještě dále?

Jakmile se s betaverzemi internetových prohlížečů sžijete, třeba vás bude lákat zajít ještě trochu dále. Relativně zábavnou možností jsou v tomto směru například sestavení Nightly a Canary, která vám umožní takříkajíc žít na hraně – není to ale všechno. Kolikrát postačí, pokud se odvážíte hlouběji ponořit do skrytých nabídek nastavení internetového prohlížeče a odtud doslova vydolovat nějaké další dosud nepublikované funkce.

V internetovém prohlížeči Chrome najdete takovou nabídku pod řetězcem chrome://flags. Pokud používáte betaverzi internetového prohlížeče Google Chromu, pak vězte, že firma Google nedávno začala některé z experimentálních funkcí zobrazovat na panelu nástrojů v podobě ikonky kádinky. Díky tomu si poměrně můžete rychle prohlédnout nejnovější a zejména nejslibnější nápady. (Mou osobně velmi oblíbenou funkcí z doby psaní tohoto článku je funkce pro nerušené čtení. Stačí do políčka pro vyhledávání zadat řetězec „enable-reader-mode“ a pak toto nastavení povolit. V panelu Adresa se následně objeví drobná ikonka, která umožňuje zobrazovat články v zobrazení naprosto ideálním pro čtení, tj. bez jakýchkoliv rušivých prvků).

Přečtěte si také:

Pět nových funkcí ve Windows 11, které stojí za to vyzkoušet

Podobné funkce najdete ve i většině ostatních internetových prohlížečů, a to tak, že nahradíte slovo „chrome“ názvem příslušného internetového prohlížeče. Konkrétně tedy v internetovém prohlížeči Edge nebo Brave stačí zadat řetězec edge://flags/, popřípadě řetězec brave://flags. (V internetovém prohlížeči Mozilla Firefox tyto experimentální funkce najdete pod položkou about:config.)

Pokud by používání betaverzí internetových prohlížečů a nedodělaných funkcí mělo představovat nějaké riziko, pak se jedná o takové to riziko, kdy může bez jakéhokoliv varování dojít ke změně u něčeho, na co jste zvyklí, a to bez jakéhokoliv srozumitelného vysvětlení, které byste logicky očekávali od finálního produktu. Například internetový prohlížeč Microsoft Edge jednou potichu změnil fungování funkce kopírování a vkládání u odkazů a já jsem musel hledat způsob, jak to změnit zpět.

Když to vezmete pozitivně, může být do jisté míry takové riziko samo o sobě vlastně i odměnou. Ono schopnost udržet si přehled a vyrovnat se s neočekávanými změnami patří mezi nedoceněné technické dovednosti a betaverze internetových prohlížečů jsou v tomto směru relativně bezpečným a snadným způsobem, jak se na neočekávané změny připravit (až tedy tyto změny jednoho dne najednou přijdou).