Co je tedy třeba k tomu, aby si jakákoli společnost mohla vyzkoušet technologii virtuální a rozšířené reality rychle a poměrně velice levně? Prvním krokem je samozřejmě tvorba samotného virtuálního prostředí. Pokud už má zájemce k dispozici 3D modely svých prostor nebo výrobků (které má mnoho firem k jiným účelům dávno zpracované), ušetří tak v podstatě polovinu nákladů. Modelování a texturování je totiž nejzdlouhavější činností z celého procesu.
Další cca pětinu ceny tvoří animace a detaily virtuálního prostředí, které mohou být často druhořadé a zbytné. Je tedy třeba dobře rozvážit, co a zda vůbec animovat. Zbytek ceny projektu pak tvoří framework, ten už je k úspěšnému spuštění aplikace nutný. Klíčovým prvkem je v tomto kroku kvalitní zdokumentování pracovních postupů a procesů, aby je bylo možné efektivně a přesně přenést do virtuální reality.
Dalším předpokladem používání VR/AR je samozřejmě funkční HW platforma, na které modely poběží. Cena základního hardwaru pro mobilní řešení (headset k mobilnímu přístroji) je asi 25 000 Kč, pro desktopové řešení (VR-ready PC) zhruba 50 000 Kč. Uživatelé na druhé straně, tedy ti, kteří se ve virtuální realitě například školí nebo trénují servisní postupy, si vystačí jen s mobilní aplikací, kterou si stáhnou z online obchodů (Google Play Store, Samsung Gear Store, Steam, Microsoft Store...).
Pro začátek tak není ani na jedné straně třeba přemrštěných investic, začít je možné s mobilním headsetem a pokud se technologie osvědčí, je logickým krokem nákup headsetů desktopových, poskytujících větší pohodlí a lepší zážitky.
Pokud vás virtuální realita láká, ale přesto chybějí nápady, není nic jednoduššího, než se podívat na několik ukázkových využití v různých oborech. VR/AR prostředí slaví úspěchy v oblasti tréninku zaměstnanců, designování a online spolupráce, a to v nejrůznějších oborech.
V leteckém průmyslu je využíván například koncept „virtual twin“, tedy propojení fyzického objektu sledovaného přes AR headset s jeho dvojčetem ve VR. Specialista sídlící kdekoli na světě se může pomocí virtuálního modelu letadla, stoprocentně odpovídajícímu vzoru, podívat na jakýkoli postup, aby poradil mechanikům ze servisního stanoviště s výměnou součástek, nebo konkrétní opravou.
Ti pak mohou s pomocí AR headsetu sledovat instrukce na skutečném letadle. Šetří tím peníze za dopravu, ubytování a také čas školitele a náklady na školení tím klesají o celé řády. Společnost Aero Vodochody pak využívá rozšířenou realitu i k ukázkám vyzbrojování svých letadel.
Společnosti farmaceutického průmyslu mohou své zaměstnance pracující ve skladu virtuálně školit v pohybu po prostorách skladů a práci se zbožím. Zaměstnanci se ve VR učí co kam patří, jakou teplotu je třeba dodržovat ve které části budovy a jak se po skladu efektivně pohybovat. Skladovací hala ve 3D je pro aplikaci virtuální reality skvělým vstupem, na který je možné implementovat pracovní procesy a vytvořit tak funkční systém, který pomůže zaměstnancům pochopit celkovou organizaci skladu a jak v něm efektivně pracovat.
Online školení (například pro distributory nebo servisní techniky) ve virtuální realitě je možné rozjet s jedním VR headsetem a aplikací, ve které budou pracovat lidé z celého světa. Tam, kde je třeba interakce a nestačí pustit běžné video, je virtuální realita přelomovým řešením. Stejně dobře funguje ve velkých firmách pořádání meetingů ve virtuálních zasedacích místnostech. Zaměstnanci pracující z domova tak mají přímý kontakt s týmem a vědí, co se děje v práci. Hlavním benefitem je opět ušetřený čas a náklady na cestování.
Autor je Head of Mobile Products & Solutions, VR/AR and IoT, Cleverlance
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU