Víte, která hardwarová komponenta se v současnosti ve vašem počítači přehřívá nejvíce? Pokud tipujete procesor, pak vězte, že to už nějakou dobu vůbec není pravda. Ve skutečnosti nejvíce tepla produkuje grafická karta.
Testování výkonu grafické karty s adaptérem
A jak se dařilo HG10 A1 a H60? Zatraceně dobře. Zatímco se nám při prvních testech podařilo velmi snadno dosáhnout 94°C a bylo vidět, jak při chlazení vzduchem rychlost grafické karty klesá, při chlazení kapalinou dosáhla při stejném nastavení testu Furmark teplota pouze 56°C. Zaznamenali jsme jednu věc, a to černou obrazovku, pokud jsme při zátěžovém testu nechali, aby si grafická karta řídila otáčky ventilátoru sama. Vzhledem k tomu, že si grafická karta myslí, že po celou dobu se její teplota udržuje na pěkných 56°C, pak nikdy rychlost otáčení větráčku nezvyšuje – a zde je podle nás důvod pádu celého systému. Rychlost větráčku ovšem můžete ručně ovládat pomocí nástroje Afterburner od firmy MSI.
Závěrem
Jediným problémem, který jsme ale nemohli předvídat, byla otázka umístění radiátoru (výměníku). Na výběr je v podstatě pouze umístění na dno nebo na stěnu počítačové skříně. Pokusy o umístění nad grafickou kartu nebyly úspěšné, zejména kvůli délce hadic u H60. Ve většině případů prostě tato spořádání nefungovala. Při svých plánech s tím je třeba počítat, protože se jedná o poměrně omezující faktor.
Pokud se ženete za výkonem, pak chlazení by mohlo být ještě efektivnější, pokud byste se zbavili počítačové skříně. Nicméně při přechodu na chlazení kapalinou jsme sami vždy v řadě případů pozorovali velmi výrazný úbytek tepla i hluku, k čemuž při chlazení vzduchem prostě nedochází. A pokud obětujete 20 minut svého času a přibližně 700 Kč (pokud jste použili starý chladič), domníváme se, že to není vůbec špatné a že to za tu námahu i peníze stojí.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU