Navzdory zvyšující se proočkovanosti západního světa boj s covidem-19 nekončí a většina velkých společností hromadný návrat svých zaměstnanců do kanceláří stále jen plánuje. Pro mnohé tak je přinejlepším realitou příštího roku, byť většina z nich si uvědomuje, že novým pracovním normálem se stane hybridní režim, kdy část zaměstnanců zůstane pracovat z domova. Jsou však i takové, které jej odmítají přijmout a trvají na předpandemickém nastavení. V zámoří vzbudila mediální pozornost například kauza vydavatelství Hearst, které si návrat do kanceláří začalo vynucovat, přičemž jeho zaměstnanci na to konto podali stížnost k Národnímu úřadu pro pracovně právní vztahy.
Jestliže však někteří zaměstnavatelé odmítají přistoupit ke změně pracovních trendů ze strachu o svůj byznys, nová data ukazují, že návrat do starého režimu je riskantnější než proměna kancelářské kultury. Jak ukazuje průzkum společnosti Gartner, nadbytek pracovních příležitostí a nedostatek pracovní síly zapříčinil, že zaměstnavatelé momentálně jednoduše nejsou v pozici, kdy si mohou klást požadavky ohledně místa výkonu práce. Zaměstnanci totiž víc než kdy dřív touží po zdravém nastavení vztahů mezi životem pracovním a tím osobním, a podmínky na trhu práce jim poskytují dostatečnou vyjednávací páku.
Jen asi 15 % zaměstnanců chce dle Gartneru svou pracovní dobu trávit výhradně v kanceláři. A pokud se firma hodlá vrátit k čistě kancelářskému režimu, riskuje, že může přijít až o 39 % svých lidí. „Obecně lze říci, že zaměstnanci přehodnotili své životní priority a způsob uvažování o práci, zdraví i rodině,“ říká Graham Waller z Gartneru. „Dejte si to do souvislosti s přebytkem příležitostí a je zřejmé, proč některé firmy, jako třeba Google, dnes nabízejí možnost pracovat odkudkoliv.“ Zejména v technických oborech tak zaměstnavatelé krom vyšších platů a podpisových bonusů neváhají nabízet i vyšší flexibilitu.
Victor Janulaitis z konzultantské společnosti Janco Associates dodává: „Zdá se, že nejvyšší míra fluktuace je mezi zaměstnanci, jejichž zaměstnavatelé trvají na návratu do kanceláří a také na očkování.“
Využíváte už ve firmě autonomní agenty postavené na bázi umělé inteligence?
Janulaitis si také všímá zajímavého paradoxu. Zatímco obecně zaměstnanecká produktivita během pandemie významně vzrostla, nucený přechod k práci na dálku některé typy aktivit přece jen zbrzdil. Řada IT pracovníků si stěžuje zejména na nedostatky v naplňování KPI či SLA, na prodloužení čekacích lhůt nebo omezení výkonu servisních pracovníků, respektive těch na help desku.
„Štěkání psa či jiný hluk v pozadí negativně ovlivnil profesní image podobných služeb,“ konstatuje Janulaitis. „Při práci z domova také řadě zaměstnanců unikají příležitosti ke školení. Před pandemií je přitom kancelářské prostředí k absolvování nejrůznějších školení vybízelo.“
V hybridním pracovním režimu dnes operuje až 85 % firem, menšinu tvoří provozy typu kamenných prodejen či výrobní oddělení. Jak však upozorňuje Waller i ty firmy, které k hybridnímu režimu přistoupily, by měly být co možná nejflexibilnější.
„Vidíme firmy, které po zaměstnancích požadovaly chodit do kanceláře jen tři dny v týdnu, ale i to se setkalo s odporem a tak své záměry musely zase přehodnotit.“ Jak ukazuje průzkum Gartneru, zhruba 65 % firem je nakloněno digitální transformaci a investicím do technologií, které hybridní pracovní režim podpoří. Dle odborníků je však základem změna samotného myšlení vedoucí v ideálním případě až k autonomii zaměstnanců, jež si budou moct sami rozhodnout, zda chtějí chodit na pracoviště či pracovat z domova.
Podle Wallera jde o výjimečnou příležitost proměnit pracovní model z místně-centrického na lidsko-centrický, který bude více odpovídat digitální éře a v důsledku zaručí lepší výsledky.
„Nejde jen o přemýšlení na tím, kolik času lidé stráví v kanceláři nebo doma, ale o celkové proměně přístupu k práci založené na lidech. Místo, kde ji budou vykonávat, je sekundární,“ říká Waller.
Z průzkumu Gartneru vyplynulo mimo jiné to, že 44 % vědomostních pracovníků nevázaných místem výkonu zaznamenalo sníženou únavu, 45 % vyjádřilo vyšší vůli zůstat u daného zaměstnavatele a 28 % jich vyjádřilo vyšší pracovní výkon. Zčásti může jít též o důsledek upozadění tradiční manažerské role, k němuž v hybridním pracovním režimu dochází, a přenesení rozhodovacích kompetencí mezi kolegy na stejné úrovni.
Odhady Gartneru v této souvislosti zmiňují, že v roce 2024 bude 30 % pracovních týmů v korporacích bez šéfa, právě z důvodu hybridního přístupu práci vedoucího k vyšší autonomii. Fungování takových týmů si žádá naučení se novým návykům a také porci experimentování, přinést však může vyšší výkonnost, inovace a rovnost.
Neplatí to však pro všechny obory a některé o své výdobytky získané digitální transformací po odeznění pandemie zase přijdou. Podle průzkumu společnosti McKinsey & Company vzrostlo až 38násobně množství kontaktů mezi pacienty a zdravotníky na dálku. Lze však očekávat, že tento trend s pandemií opadne, jelikož pojišťovny budou vyžadovat více osobních kontaktů.
Dle Amy Loomisové ze společnosti IDC však lze obecně říct, že o post-pandemické podobě pracovních podmínek bude rozhodovat širší firemní kultura a ochota firem nové návyky podpořit. Bez ohledu na to, jak moc současná situace napovídá tomu, že určujícím trendem bude právě probíhající digitální transformace.
„Pokušení vrátit se ke starým zvyklostem bude silné,“ je přesvědčená Loomisová. „Jde o příležitost, která si však žádá komplexní změny celého ekosystému.“ Čili nejen změny na úrovni vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ale také zákazníky, úřady, legislativci či partnerskými společnostmi. „Obecně mám za to, že míru flexibility firem ovlivní dva hlavní faktory. Zaprvé, jejich digitální vyspělost, s níž budou schopné udržet hybridní pracovní režimy, a zadruhé, míra, s jakou odvětví či konkrétní organizace budou ochotny tuto změnu přístupu akceptovat kulturně.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU