Historie a současnost
Již několik let u nás mohou pracovat těžce zrakově postižení s
počítačem, který je nutno přizpůsobit jejich potřebám. Zraková
vada vyřazuje z činnosti oči zcela nebo jejich použití značně
omezuje. Nezastupitelnou roli v rozšiřování výpočetní techniky
mezi těžce zrakově postižené v ČR má, a tím i přispívá ke
zmírnění informační bariéry, nezisková nevládní organizace s
celorepublikovou působností Sjednocená organizace nevidomých a
slabozrakých ČR. Byla založena 16.6.1996 na základě dohody o
sjednocení dvou organizací, České unie nevidomých a
slabozrakých, nezávislé organizace, založené v době sametové
revoluce dne 3.12.1989, a Společnosti nevidomých a slabozrakých,
založené v roce 1990 jako jedné ze čtyř nástupnických organizací
bývalého Svazu invalidů a sdružující se do zastřešující
organizace Sdružení zdravotně postižených.
Těžce slabozrací lidé používají k práci na počítači programy pro
zvětšení obrazu . Tyto programy umožňují zcela běžnou obsluhu
počítače, ale práce, zejména díky ztížené orientaci na
obrazovce, je mnohem pomalejší.
Nevidomí, prakticky nevidomí nebo lidé se zbytky zraku, kteří
vidí tak špatně, že rychlejším způsobem práce je použití
alternativního výstupu, používají hlasový nebo hmatový výstup .
Jejich neschopnost číst zrakem informace z obrazovky je dříve
činila neschopnými pracovat s počítačem. Vývoj hlasových nebo
hmatových výstupů, které nahrazují výstup na obrazovku, tento
handicap odstranil.
Vnímání informace hmatem pro většinu nevidomých, zejména
nevidomých od narození nebo od útlého mládí, je daleko
přirozenější, než vnímání informací hlasem . Většina později
osleplých se však bodovému (slepeckému) písmu již učí obtížně, a
tak dávají přednost hlasovému vnímání informací. Práce
nevidomého s počítačem je mnohem pomalejší než u běžného
uživatele. Není to způsobeno jen tím, že nevidomý je odkázán na
ovládání z klávesnice, ale hmatový a zejména hlasový vjem je
daleko pomalejší než zrakový.
Jednou z nejdůležitějších funkcí počítače pro těžce zrakově
postižené je zpřístupnění tištěných textů . Pomocí skeneru
nasnímaný text může být pro těžce slabozraké "zvětšen", případně
barevně přizpůsoben, pro nevidomé pak "rozpoznán" a hlasovým
výstupem "přečten". Rozpoznávací programy se však při zpracování
textu dopouštějí určité chybovosti, která je v¦případě učebnic na
závadu. Pro potřeby nevidomých studentů je nutné text "opravit",
což ovšem může pouze osoba vidomá, která přečte originální text
v¦knize.
Práce s textem zůstane pro nevidomého jednou z klíčových.
Většina z¦nich se k počítači dostala jen díky svému postižení a
kvůli tomu, že počítač může být "čtečkou" tištěných textů. Těžce
zrakově postižení jsou tak ve čtení tištěných textů soběstační,
nejsou odkázáni na to, co jim kdo z okolí přečte. Knihy jsou
obvykle tímto způsobem velmi dobře "čitelné". S novinami a
časopisy nebo s odbornou literaturou je to horší. Barevné
podklady, sloupečky nejrozmanitěji poskládané, cizí názvy a
termíny nebo speciální znaky mohou být pro rozpoznávací program
oříškem. Jednou z náhrad může být digitalizace textů nebo
získání jejich digitalizované podoby, příjem teletextových
informací a jejich zpřístupnění hlasovým výstupem či Internet.
V roce 1992 v Praze a v letech následujících i v dalších
regionech Česká unie nevidomých a slabozrakých vytvořila
digitalizační střediska , která měla za úkol připravovat
digitalizované texty a upravovat je k použití na poněkud
nestandardním zařízení pro nevidomé - Eurece A4, které v té době
bylo mezi nevidomými velmi rozšířeno (přibližně 400 uživatelů,
což je na tuto skupinu poměrně vysoký počet). Počítač Eureka A4
způsobil ve společnosti našich nevidomých malou revoluci, proto
jí věnujme následující pozornost.
Eureka A4 byl 8bitový přenosný osobní počítač s hlasovým
výstupem a se speciální klávesnicí, umožňující zápis znaků
pomocí Braillova písma (L. Braille - tvůrce současného
slepeckého písma - poznámka autora). Použitý operační systém byl
podobný systému CMP. Eureka A4 nabízel v základním menu 16
programů, které se volily 8 funkčními tlačítky a tlačítkem
zvaným přeřaďovač (obdobná funkce jako Alt nebo Ctrl na běžné
klávesnici). Umožňovala uživateli práci s běžnými každodenními
informacemi jako např. hodiny, kalendář, diář, telefonní seznam,
záznamník zpráv a krátkých textů, ale také poměrně náročné
aplikace - textový procesor svými funkcemi podobný T602, práci s
databázemi, které umožňovaly vytvářet jednoduché kartotéky,
programování v jazyku Basic (podobný jako GW Basis operačního
systému MS-DOS v. 3.3), a také možnost dokoupit si překladač
jazyka Pascal, který umožňoval i práci se soubory. Nechyběl
jakýsi správce souborů. Eureka měl vnitřní paměť se speciální
správou (každé aplikaci byl vymezen určitý prostor, náročnější
aplikace se o větší vymezený prostor dělily), používala 3,5"
diskety, ale se specifickým formátováním. Dále Eureka obsahoval
hudební editor, měl vestavěný modem, který byl však na tehdejší
dobu a na stav našich telekomunikací obtížně použitelný. Eureka
k nám byl dovezena z Austrálie a jejím tvůrcem je Čechoaustralan
ing. Milan Hudeček.
Nestandardnost Eureky a její nekompatibilita s výpočetní
technikou typu IBM PC si vynutila vývoj českých hlasových
výstupů, použitelných na běžných osobních počítačích. Eurece
také chyběla jedna z velmi vyhledávaných funkcí - čtení
tištěných textů.
Přehled a popis jednotlivých produktů, které těžce zrakově
postižené činí schopnými používat výpočetní techniku, přineseme
v dalším pokračování.
Nárůst počtu digitalizovaných textů a nutnost tyto texty
uchovávat a poskytovat zájemcům vedly ke zřízení modemové
centrály BBS BraillNet, kde kromě knihovny digitalizovaných
textů knih, časopisů, periodik a jiných textů bylo možné
využívat elektronickou poštu a další standardní služby BBS
stanic. Do dnešního dne evidujeme něco málo přes 100 uživatelů,
kterým je k¦dispozici téměř 500 MB informací uložených
v¦archivované podobě. Dnes většina z nich odložila Eureky,
případně jim slouží jako elektronický diář a záznamník, a
pracuje s osobním počítačem se speciální výbavou.
Získat nemalé finanční prostředky na osobní počítač se speciální
úpravou pro nevidomé nebo těžce slabozraké pomáhá těžce zrakově
postiženým vyhláška 182/1991 Sb., ve znění pozdějších úprav
vyhl. 206/1995 Sb. MPSV, která umožňuje až 100% příspěvek -
sociální dávku na náročnou kompenzační pomůcku. Osobní počítač
se speciální úpravou pro těžce zrakově postižené je základem
náročných kompenzačních pomůcek jmenovaných v příloze č. 4 výše
zmíněné vyhlášky : digitální čtecí přístroj pro nevidomé,
digitální zvětšovací lupa pro slabozraké, elektronický zápisník
pro nevidomé . Sestavováním těchto náročných pomůcek a
programováním speciálního softwaru pro těžce zrakově postižené
se u nás zabývá několik firem.
Po vzniku Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých
dochází i k diferenciaci jednotlivých úkolů v této oblasti.
Předváděním, poradenstvím, testováním, doporučováním a
konzultacemi v oblasti těchto náročných kompenzačních pomůcek se
zabývají centra tyflotechnických pomůcek a služeb SONS. Rozvoj
těchto pomůcek vyžaduje stálou spolupráci s firmami, které
vyvíjejí speciální software pro nevidomé a slabozraké. A o tom,
že tuto skupinu uživatelů vzaly na vědomí i přední softwarové
firmy, svědčí jejich zájem o náš stánek na veletrhu INVEX Brno.
Digitalizací tištěných textů a získáváním a úpravou textů již v
digitální podobě pro potřeby těžce zrakově postižených,
provozováním modemové centrály BBS BraillNet a především
knihovny digitalizovaných textů a možností jejich získání, jakož
i provozováním internetového serveru BraillNet plus pro zrakově
i všechny zdravotně postižené ( www.braillnet.cz ) se zabývá
Metodické centrum informatiky SONS. Spolupracujeme s několika
významnými nakladateli na poskytování digitalizovaných knih.
Postupujeme tak, aby při poskytování digitální podoby knihy byla
zajištěna ochrana autorských práv. Navazujeme spolupráci i s
vysokými školami technického a univerzitního směru, aby
seznámení s tímto okruhem možných uživatelů proběhlo již při
studiích, poskytujeme zajímavé náměty na studentské práce.
Obě oddělení mají svou náplní práce k¦sobě velmi blízko a je
pochopitelné, že velmi úzce spolupracují a doplňují se.
Příkladem je naše každoroční účast na mezinárodním veletrhu
informačních technologií INVEX v¦Brně. Jako exponáty předvádíme
osobní počítače se speciální úpravou pro těžce zrakově postižené
- náročné kompenzační pomůcky, jež sami obsluhují a předvádějí
naši zrakově postižení spolupracovníci, včetně práce s¦BBS
BraillNet a práce s¦Internetem. Na posledním ročníku v loňském
roce to už byla naše pátá účast, kterou bychom si nemohli
dovolit, nebýt podpory a výrazných úlev samotného pořadatele.
Ve srovnání s ostatními středo- a východoevropskými zeměmi
bývalého východního bloku máme systém poskytovaných služeb a
možností pro nevidomé a slabozraké v oblasti výpočetní techniky
velmi dobře rozvinut a legislativně podpořen. Záleží jen na
klientovi s¦těžkým zrakovým postižením, jak těchto nabízených
možností využije ke svému studiu, uplatnění a seberealizaci.
RNDr. Hana Bubeníčková je vedoucí Metodického centra informatiky
SONS ČR
E-mail: bubenickova@braillnet.cz
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU