Co považujete za největší změnu v oblasti hostingu v posledních letech?
Co pozorujeme i na poptávce, je jednoznačný trend outsourcingu hostingových služeb. Firmy čím dál více preferují kompletní pronájem technologií včetně správy a případně i softwaru. Dalším výrazným odvětvím je samozřejmě virtualizace a obecně snaha o co nejefektivnější využití hardwarových prostředků. Tyto trendy samozřejmě ovlivnily i nabídku našich služeb.
Jaké chyby nejčastěji firmy dělají při výběru hostingových služeb a podle kterých kritérií se obvykle rozhodují?
Často je to chyba v návrhu hardwarové konfigurace. Management firmy požaduje přesný návrh systému po vlastních IT kapacitách a nevyužije poradenství housingové společnosti, která s tím má mnohem bohatší zkušenosti z praxe. Stává se pak, že firma nakoupí technologie zbytečně předražené nebo naopak problémové z hlediska výkonu, kompatibility, servisu a celkové spolehlivosti.
Které typy služeb v oblasti hostingu jsou mezi firmami v ČR nejoblíbenější?
Pomineme-li webhosting, který stále pokrývá široké spektrum zákazníků, tak je nejžádanější službou housing vlastního hardwaru. Stále častěji se však do popředí zájmu dostává outsourcing služby, tzn. komplexní služba pronájmu serveru včetně softwaru, administrace, zálohování, monitoringu a dalších doplňkových služeb.
Jak se díváte na možnost zvládnutí přechodu na IPv6 a co jej nejvíce brzdí?
Přechod na IPv6 má své specifikum v tom, že k němu prostě musí dojít. Není tu jiná alternativa. Odhaduje se, že adresy IPv4 dojdou někdy koncem roku 2011. Proces přechodu už je delší dobu nastartovaný. Kde mohou nastat problémy, je například oblast ISP pro koncové uživatele, kde běžně používaná zařízení mívají stále firmware s podporou pouze pro IPv4. Co se týče naší sítě, přechod na IPv6 máme prakticky za sebou.
Co jsou podle vás v dnešních datových centrech nejužší hrdla z hlediska jejich výkonu (efektivity)?
Jak již naznačuje často skloňovaná „zelená energie“, spotřeba elektrické energie je tím nejzásadnějším limitem. Lze sledovat, že prakticky všechna datová centra řeší především otázku dostatečného příkonu, od kterého se následně odvíjejí prostorové parametry a chladící výkony datacenter. Dnes jsou již známé technologie pro chlazení vysokozátěžových racků a serverů, stejně tak umíme pracovat s minimem prostoru. Limitem však vždy zůstává elektrická energie, která tvoří významnou nákladovou položku jak provozně, tak investičně.