Jak se připravit na přesun firemních aplikací do cloudu?

Ne náhodou analytici Gartneru řadí cloud computing na první místo ve svém žebříčku top 10 strategických technologií pro letošní rok. K dosažení maximální efektivity je ovšem potřeba hodnotit nejen možné přínosy, ale přichystat se na nástup tohoto fenoménu z co nejvíce úhlů. Připravit na něj tedy jak svoje zaměstnance, tak prozkoumat klíčové oblasti, kterých se tento fenomén dotkne.

Cloudy porostou
I přes současné obavy řady firem ohledně kontroly a bezpečnosti dat v cloudech (zejména v těch veřejných) tento segment trhu úspěšně roste. Podle údajů z reportu Cloud Services Overview od společnosti IDC prodeje cloudových technologií porostou ročně o zhruba 26 %, což je šestinásobek proti růstu celkových výdajů na IT. Výdaje firem za tyto technologie by měly vyrůst ze 17,5 miliardy dolarů v roce 2009 na celkových 44,2 miliardy v roce 2013. Hlavní zájem bude o interní a hybridní cloudy a i v roce 2013 mají výdaje do veřejných cloudů podle IDC činit jen 10 % z této celkové sumy.

Chris Wolf, analytik společnosti Burton Group, je přesvědčen, že hybridní cloudová infrastruktura není až tak radikálně odlišná od praktik v dosavadních datových centrech, ale hlavní rozdíl je důraz na interoperabilitu a standardizované vzájemné propojení všech částí proti „podomácku“ vytvořeným rozhraním.

Budování vlastní infrastruktury
Pokud vaše firma chystá plány na budování privátních cloudů, je vhodné zvážit zejména následující čtyři oblasti:

1. Integrace aplikací
Bernard Golden, konzultant pro oblast cloud computingu ve společnosti HyperStratus, říká, že právě softwarová integrace není při budování cloudu pro většinu firem hlavní starostí, i když je paradoxně jednou z nejdůležitějších oblastí, kterou je potřeba řešit. Integrace znamená více než jen dávkové zpracování dat, které putují mezi aplikacemi jednou nebo dvakrát denně. Tom Fisher, vice prezident pro cloud computing ve společnosti SuccessFactors.com, je pak přesvědčen, že kritickou je hlavně možnost správy uživatelských identit napříč různými aplikacemi, a to zejména pro firmy, pro něž není IT jejich primárním byznysem a nemají dřívější zkušenosti s nákupem softwaru jako služby. Prvním krokem proto má být podle Fishera důkladné zmapování schématu vzájemné komunikace jednotlivých aplikací a vytvoření systému pro detekci chyb, který umožní být více pružný v případných reakcích. I když skutečná integrace jde většinou ještě dále, ve většině případů stačí udělat alespoň toto. Paradoxně však uvedené problémy firmy začínají řešit až v pozdějších fázích.

2. Nepodceňujte bezpečnost
Druhým kritickým faktorem při budování cloudů je schopnost bezpečně propojit dvě sítě, aniž  dojde k jejich úplnému sloučení, říká Bernard Golden. Podle Nica Poppa, viceprezidenta pro vývoj produktů ve společnosti Verisign, to vyžaduje  bezpečnostní řešení, jako jsou vícefaktorová autentizace, správa přístupů, identity brokery a v některých případech i spolupráce s externím poskytovatelem, který zaručí vysokou úroveň správy, pokud si ji firma nedokáže zajistit sama. Trendem by se měly stát v dohledné době i bezpečnostní služby založené na principu cloudu.

Chris Wolf k tomu dodává, že pro zabezpečení bude potřeba vyvinout nové technologie, které ještě nejsou běžně k dispozici. Tou má být autorita, která může jednat jako centrální repozitář pro bezpečnost dat a mít pod kontrolou aplikace, data i celé platformy uvnitř cloudu. Dnes je možné tyto funkce poskládat z různých jednotlivých systémů, ale podle Wolfa neexistuje jednotná technologie, která by pokryla všechny platformy pro reálnou kontrolu celého cloudového prostředí.

3. Virtuální I/O
Jedním z dalších významných úkolů bude naplánovat, jak „protlačit“ data pro řadu virtuálních strojů přes několik síťových karet, dodává Bill Welty, manažer pro IT enterprise architekturu a unixové operace ve firmě zabývající se prací s digitálními mapami. Přechod k virtuálnímu I/O znamená zlepšení alokace přenosového pásma, a tím pádem i lepší spojení s dalšími komponentami a umožňuje podle Weltyho i lepší škálování bez nutnosti přepojovat manuálně kabely v datovém centru. Virtuální konektivita je přidělována jednotlivým strojům podle momentální potřeby, a když je jeden virtuální I/O server připojen přes jediný kabel rychlostí 20 Gb/s a těchto kabelů do něj vede 64, dostáváme se tak na celkovou datovou propustnost 1 280 Gb/s. Koncentrace co největší datové propustnosti do jednoho zařízení pak šetří místo, energii a kabeláž, dodává Welty s tím, že jemu se s virtuálním I/O podařilo dosáhnout čtyřnásobné rychlosti při čtvrtinové ceně.

4. Nezanedbávejte storage
Úložné systémy zůstávají dlouhodobě slabým článkem virtualizovaného a cloudového světa a také místem, kde zbytečně mizí peníze. I když na tuto skutečnost experti opakovaně upozorňují, příliš se situace nezlepšuje. Podle Goldena se právě úložné systémy stávají nejdražší součástí virtualizované infrastruktury, neboť i v případě, že se rozhodnete všechny svoje servery změnit v image, je potřeba je stále někde skladovat a zálohovat a tyto požadavky na úložný prostor stále rostou.

Využívání externích služeb
Velké části problémů s naplánováním, vyladěním a zabezpečením svojí infrastruktury se pak firmy vyhnou tím, že začnou využívat služby z veřejných cloudů, i když zde se objevují naopak jiná rizika. Zcela klíčová je tu role poskytovatele, který musí být dostatečně důvěryhodný, silný a musí mít již s poskytováním externích služeb zkušenosti, a nenechat se tedy zlákat např. atraktivní cenovou nabídkou a sliby od zcela neznámé firmy.

Při výběru se poskytovatel cloudových služeb  neomezujte jen na ty, kteří mají zastoupení přímo v Česku, ale stojí za to  seznámit se i s nabídkou zahraničních providerů. To se sice někdy může zdát pracnější, ale výsledek může stát za to – jak z hlediska dostupných služeb, tak i jejich cen.

Informujte IT zaměstnance
O čem se ovšem již tak často nehovoří, je vliv využívání externě dodávaných aplikací a služeb na IT zaměstnance, kteří se tímto modelem cítí často bytostně ohroženi. Pokud se firma rozhodne odpojit svoje interní servery a přejít na aplikace hostované u poskytovatele, stávají se často pracovníci IT oddělení nervózní, neboť se začnou bát o svoje pracovní pozice. Vedoucí IT se obvykle přeorientují na strategické a plánovací procesy v rozvoji využívání cloudových služeb, ale běžní zaměstnanci přestávají často vidět svoji budoucnost růžově. Důležité je proto komunikovat s nimi a ukázat jim jejich novou pozici, která též není zanedbatelná a spočívá např. v trénování a podpoře koncových uživatelů ve firmě při používání cloudových aplikací, dále v budování spojnic mezi novými a existujícími systémy, ve tvorbě kustomizovaných aplikací a nástrojů či v monitorování výkonu a dostupnosti cloudových služeb i aktivit jejich uživatelů. Důkladné informování IT zaměstnanců o změnách, které je spolu s novým modelem čekají, tak může odstranit jejich averzi ke cloud computingu a vrátit jim motivaci k práci.

Rebecca Wettemannová, analytička společnosti Nucleus Research, v této souvislosti upozorňuje, že vedení firem by nemělo předpokládat, že přijetí cloudových technologií zaměstnanci bude jiné (hladší), než jak tomu bylo při dřívějších technologických zlomech, a není to poprvé, co můžeme pozorovat ohrožení dosud atraktivních IT dovedností pracovníků. Wettermannová ovšem nepodceňuje nutnost změny, která podle ní bude spočívat v tom, že zaměstnanci IT oddělení budou muset mnohem aktivněji komunikovat s dalšími pracovníky, a  zejména s těmi v obchodních, marketingových či finančních odděleních, aby pomohli zlepšit celkovou produktivitu firmy. S trochou nadsázky tak dodává, že důsledkem nového modelu doručování aplikací a služeb pak na úrovni IT zaměstnanců bude fakt, že se budou muset přátelit ve firmě i s někým dalším než jen s kolegy ze stejného oddělení.