známí uvažují o koupi nového počítače a právě na takovou chvíli vás může
připravit tento článek. Nebude pojednávat o typu grafické karty či monitoru,
ale spíše o výběru prodejce a možných požadavcích.
1. Najděte si dobrého prodejce
Základem jakéhokoliv úspěšného nákupu počítače je kvalitní, schopný a solidní
prodejce počítačů. Nemusí to být třeba značková firma s mnohaletou tradicí,
leckdy vám podobné služby nabídne místní dealer na malém městě. Volba dobrého
prodejce je však v celém procesu naprosto klíčová, a tak přestože budete mít
zvládnuté všechny ostatní níže popsané podmínky úspěšného nákupu, bez dobrého
prodejce nemůžete dobře nakoupit.
Už od prvního okamžiku kontaktu s ním, ať už je to na prodejně nebo jakoukoliv
jinou formou, z něj musí vyzařovat nepřehlédnutelná touha vás zcela bez výjimky
kvalitně obsloužit. Musí být zřejmé, že třebaže kupujete jen podložku pod myš,
jste jeho prioritním zákazníkem, a bude-li to vaše přání, klidně vám podložek
ukáže postupně dvacet a ještě se u toho bude příjemně usmívat.
Druhým parametrem prodejce je odbornost měl by toho vždy o svém sortimentu
vědět vždy více než vy (pokud zrovna nepracujete ve výzkumných laboratořích). V
případě, že v nějakém místě jeho znalosti končí, měl by buď rychle sehnat
někoho, kdo daný obor zvládá lépe než on, nebo alespoň mít na blízku informační
materiály, ze kterých bude schopen odpověď na váš dotaz získat. Samozřejmě je
zcela nepřijatelné, když se po každé vaší otázce zahledí do prospektu, a po
několika vteřinách vždy vítězoslavně prohlásí: "Ano umí!".
2. Základem jsou reference
Naštěstí nemusíte obcházet každého obchodníka s počítači ve vašem okolí a
vyptávat se ho třeba na rychlost otáčení diskety v mechanice. Existuje totiž
institut reference, který je zrovna v tomto oboru velmi spolehlivým vodítkem.
Před volbou prodejce zkuste sehnat veškeré špatné i dobré zážitky s konkrétními
obchodníky s počítači od lidí ve svém okolí. Nezáleží na tom, zda si firma
objednala dvě desítky grafických pracovních stanic, nebo tetička sháněla toner
do tiskárny. Cokoliv se počítá.
Pokud se vám podaří sehnat více pozitivních odkazů na jednoho prodejce, máte
téměř vyhráno. Pak už nezbývá, než jej podrobit testu podle předchozí rady
kupte si u něj cokoliv, od myši přes kabel k tiskárně až po balíček disket,
prostě cokoliv. Vždy pečlivě sledujte jak se prodejce chová, jak odpovídá na
vaše všetečné dotazy a co vám nabízí za výrobek. Velmi zajímavý dotaz zní: Proč
je tento výrobek dražší než tamten? Jestliže vám poté bude jasné, proč je třeba
jedna tiskárna dražší než jiná, znamená to, že prodejce má dostatek znalostí, a
že je také umí dobře podat.
3. Musíte rámcově vědět, co chcete
Pro obchodníka, a ve své podstatě i pro vaši peněženku je dobré, když přijdete
do obchodu už s jakousi představou počítače, který si chcete pořídit. Není
nutné, abyste znali technické detaily vaší poptávky, ale měli byste vědět, k
čemu budete nový počítač používat. Tato informace je velmi cenná také pro
obchodníka, protože on zná současnou nabídku techniky a je schopen (samozřejmě
za předpokladu, že je to onen dobrý prodejce) kvalifikovaně poradit. V naprosté
většině obchodů s výpočetní technikou je konzultace před nákupem zdarma, a
dokonce vám ji nebude nikdo účtovat, ani když si nakonec žádný počítač
nekoupíte.
Musíte si být vědomi toho, že v této oblasti je obrovská konkurence a tak se
prodejci snaží poskytovat i služby, které nedostávají přímo zaplaceny. A proto
je konzultace u obchodníka tak využívaná. Na druhou stranu dealer se snaží svůj
produkt prodat, a proto byste aspoň částečně měli mít možnost zkontrolovat, zda
konzultujete, nebo se jen podrobujete reklamnímu monologu. Když vám někdo bude
na kancelářské práce doporučovat nejnovější model herního 3D akcelerátoru, je
zřejmě něco v nepořádku.
4. V detailech nechejte prodejci volnou ruku
Velmi svazující a do jisté míry pro zákazníka také kontraproduktivní je
situace, když se prodejce od vás dozvídá kompletní a přesnou konfiguraci
sestavy, o kterou máte zájem. Obchodník se může dostat do problematické situace
se sháněním příslušných komponent, a vám může snadno uniknout nějaká cenná
novinka. Další pravidlo proto tedy zní: V detailech nechejte prodejci volnou
ruku. On (a opět se vracíme k nutné podmínce dobrého obchodníka) ví, jaké jsou
aktuální nabídky na
trhu, on má buď sám k dispozici nějakou testovací laboratoř kompatibility a
výkonu, případně používá tabulek třeba z TOPů PC WORLDu. Zároveň vám může
nabídnout nějaké fi-nančně zajímavější řešení sestavy.
Tato podmínka v žádném případě neomezuje vaše právo na volbu specifických
komponent, které jsou pro vás z jakéhokoliv důvodu důležité. Ať už je to přesný
model grafické karty, výrobce základní desky nebo třeba typ záložního zdroje
(UPS), vy můžete mít zvláštní přání, vzešlé třeba z recenze v odborném
časopise, a na obchodníkovi je, aby pro vás připravil sestavu se zaručenou
kompatibilitou.
5. Využívejte s rozumem akčních nabídek
Trochu podlou, ale morálně zcela bezchybnou záležitostí je využívání akčních
nabídek. Ty jsou totiž většinou buď přímo dotované, nebo alespoň mají zcela
minimální rabat na straně prodejce. Akční ceny a vůbec akce pro podporu prodeje
se organizují zpravidla nečekaně za účelem zvýšení prodeje. Obchodníkovi je
milejší oželet nějaký zisk, a místo něj raději získá nové zákazníky.
Akční nabídky je ale třeba pečlivě studovat. Nezřídka se totiž jedná o buď
zcela základní sestavy, nebo sestavy tvořené z velké části výběhovými
součástmi. Nicméně i tady lze občas narazit na kvalitní počítače za velmi
přijatelnou cenu.
6. Nešetřete za každou cenu
S cenou velmi úzce souvisí právě tato rada. Typickým případem, kdy je šetření
na nepravém místě příčinou následujících problému, bývá operační paměť. U
nejlevnějších sestav se ještě dnes setkáme s 16 MB paměti, na kterých jsou však
Windows 98 třeba s kancelářským softwa-rem či internetovým prohlížečem téměř
nepoužitelná. Ale přibližně za 500 Kč rozdílu lze nainstalovat 32 MB paměti,
jež už na solidní provoz operačního systému a základních programů stačí. Přesto
může být právě těch 500 Kč často jednou z položek zeštíhlující kúry, které
budete podrobovat váš plán investic do počítače.
Podobný problém nastává při použití nekvalitní grafické karty na celkově rychlé
sestavě. Výkonový potenciál procesoru pak bude zcela zanedbán a celý počítač
bude v podstatě "čekat" na grafickou kartu. Právě v tomto momentě by měl pomoci
prodejce, který by mohl doporučit alternativy, jež budou dostatečně vyvážené.
Další problematickou součástkou jsou jednotky CD-ROM. Opět se zde jedná v
ušetřených nákladech přibližně o částku 500 Kč, ale potíže mohou být mnohem
citelnějšího rázu. Počínaje pomalým načítáním vložených disků, které výrazně
snižuje komfort a ergonomii práce, až po problémy s kompatibilitou s různými
formáty CD disků.
7. Využívejte komplexních nabídek služeb
Jestliže nemáte příliš zkušeností se servisem osobních počítačů, snažte se od
prodejce získat montáž na místě spolu s předvedením. Velké množství problémů
totiž nastává poté, co nový počítač přinesete poprvé domů či do kanceláře. A
právě profesionální instalace může mnohé potíže ušetřit. Většinou bude tato
služba dodatečně hrazená hodinovou či paušální sazbou, někteří solidní prodejci
mohou službu nabízet i zdarma, jako součást služeb spojených s novým PC.
Zároveň uvažujte o možnosti hrazené profylaxe počítačů, která, je-li dobře
provedená, může v podstatě eliminovat drtivou většinu problémů s provozem.
8. Cena je smluvní
Tato rada je trochu nefér vůči prodejcům, ale přesto ji musím nabídnout. Tak
tedy: konkurence v oboru je obrovská. Každý prodaný počítač je úspěch, a proto
je leckdy možné částečně upravit cenu udávanou v katalogu, případně získat
nějaké další služby (obvykle hrazené) bezplatně. Samozřejmě že ne každý
zákazník je ve své podstatě také obchodník, a zase ne všichni prodejci tento
systém přijímají, ale někdy se dá s trochou diplomacie cena docela zajímavě
snížit. V tomto systému jsou většinou "oběťmi" malé firmy, kdy je šance na
usmlouvání platby za počítač, případně dodávku jiných služeb zadarmo poměrně
vysoká.
9. Při problémech využijte svých práv
Ještě předtím, než zaplatíte fakturu za počítač, byste se měli informovat na
svá práva. Jednak jsou to obecně známá pravidla vycházející buď z Občanského či
Obchodního zákoníku, případně také ze Zákona na ochranu spotřebitele, pak ale
též práva (či jejich omezení) dle reklamačního řádu konkrétního prodejce. Měli
byste vědět, jak dlouhá je záruční doba, případně jak dlouho se provádí čistě
bezplatný servis.
Klasická záruční doba, tedy doba, po kterou odpovídá prodejce za vady výrobku,
by měla být uvedena přímo na faktuře či dodacím listu. Snadno se tak vyhnete
pozdějším sporům o to, zda byla v době nákupu v aktuálním ceníku jako veřejný
příslib uvedena dvouletá záruka na počítače, nebo nebyla. Záruční doba se nedá
brát tak, že čím delší, tím lepší. Záruka kratší než jeden rok je podezřelá a
většinou se týká spotřebního materiálu. Na počítače by se záruka měla pohybovat
okolo dvou, nebo ještě lépe tří let. Delší záruka, deklarovaná třeba jako
pětiletá není od obchodníka příliš seriózní, protože nejpozději za 3 až 4 roky
bude i dnes nový počítač téměř nepoužitelný střep. A navíc, kdo může zaručit,
že za pět let bude firma ještě existovat...
Když už ale nastanou potíže, klidně kontaktujte telefonickou podporu výrobce.
Vaším právem je ptát se "Co dál?", a povinností prodejce je vám pomoci.
10. Referujte dál
Poslední rada už příliš nesouvisí s vaším konkrétním počítačem, ale její
aplikací se kruh prodejců a spokojených zákazníků uzavírá. Nebojte se proto
komukoliv, kdo se na to zeptá, říci, zda jste byli s dodavatelem vašeho
počítače spokojeni, nebo ne. Umožníte tak, aby kvalitní a dobří obchodníci
prosperovali a ti špatní zkrachovali. Ve své podstatě si zajistíte to, aby váš
další počítač byl opět kvalitní a funkční.
Autor se dříve zabýval obchodováním výpočetní technikou.
9 0548/DĚD
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU