Jak si vedou nové procesory Intel s 1 333 MHz FSB

12. 9. 2007

Sdílet

Příchod inovovaných procesorů společnosti Intel byl jasně dán uvedením nové generace čipových sad a bylo pouze otázkou času, kdy se dostanou na trh. Ten čas právě nadešel a my si mohli vyzkoušet dvoujádrové E6850, E6750, E6550 a čtyřjádrový model QX6850.

Všechny nově uvedené CPU patří do rodiny procesorů postavených na mikroarchitektuře Intel Core a pracují v patici LGA775. Ve stručnosti si krátce shrňme, co to znamená a co to pro uživatele přináší.


Nová mikroarchitektura obsahuje pět nových klíčových vlastností, které ji mají pomoci zvýšit výkon při zachování minimálních energetických nároků. Jsou to Wide Dynamic Execution, Advanced Digital Media Boost, Smart Memory Access, Advanced Smart Cache a nakonec Intelligent Power Capability. Nyní podrobně: rozebereme jednotlivé funkce a popíšeme si, jak budou sloužit uživateli.



První funkcí, o níž si řekneme více, je Wide Dynamic Execution. Díky této technologii je možné zpracovat čtyři nebo více instrukcí během jednoho pracovního cyklu, což je oproti třem zpracovaným instrukcím v procesorech postavených na architektuře NetBurst nárůst minimálně o 33 procent. Wide Dynamic Execution se uplatňuje na začátku procesu zpracování instrukcí, tedy v jednotkách Instruction Fetch a PreDecode, Instruction Queue, Decode, Rename/Alocc, Retirement Unit a Schedulers. Aby byl výsledek co nejefektivnější, rozhodli se inženýři společnosti Intel integrovat a vylepšit technologii Micro-Fusion, známou z procesorů Pentium M. Jedná se o funkci shromažďující mikroinstrukce takovým způsobem, aby jich díky hardwarové podpoře mohlo být vykonáno za jeden pracovní cyklus více, než pokud by tato funkce přítomna nebyla. Protože se využití Micro-Fusion v praxi osvědčilo, byla přidána do nové generace procesorů i zcela nová funkce Macro-Fusion, pracující na odobném principu jako její předchůdkyně. Macro-Fusion má za úkol zvyšovat efektivnost zpracování díky slučování často používaných instrukcí CMP – Compare (porovnání) a TEST (procedura testující zadané parametry) ve spojení s podmíněným větvení.

Druhou klíčovou technologií je u nových procesorů, postavených na mikroarchitektuře Intel Core, Advanced Digital Media Boost. Tato technologie má za úkol zvýšit až dvojnásobně výkon při zpracování multimediálního obsahu, jímž může být hudba, video, počítačové hry nebo obecně všechny aplikace, využívající pro svůj běh instrukčních sad SSE, SSE2 a SSE3. Až dvojnásobného výkonu je dosaženo rozšířením datové šířky zpracovávaných instrukcí ze současných 64 na 128 bitů, a to na všech zpracovávacích jednotkách ALU (aritmeticko-logický jednotkách) a jednotkách Load a Store. Díky rozšíření tak budou nové procesory schopné zpracovat za předpokladu plné optimalizace softwaru až dvakrát více dat než současné procesory. Na obrázku velmi názorně vidíte, jaké množství dat je možné takovýmto způsobem zpracovat, navíc v porovnání se současnými procesory.

ICTS24

Třetí klíčovou technologií je Smart Memory Access. Základem této technologie je těsná spolupráce jednotlivých jader procesoru s vyhrazenou L1 cache, sdílenou L2 cache a operační pamětí. Tato technologie využívá dvě zcela nové funkce – Memory Disambiguation a Prefetchers. První z nich, Memory Disambiguation, má na starosti operace s instrukční řadou. Druhou funkcí, obsaženou v Smart Memory Access, je funkce Prefetchers, která má snížit prodlevy procesoru při komunikaci s pamětí díky využití a zapojení obou dvou vyrovnávacích pamětí L1 a L2 cache.


Čtvrtá technologie pomáhající novým procesorům ve výkonu je AdvancedSmart Cache a týká se optimalizace práce s rychlou vyrovnávací pamětí L2 cache. Ta bude mít velikost 2 MB nebo 4 MB a bude sdílená pro obě dvě jádra procesoru. Tak velikou cache již obsahují současné dvoujádrové procesory Pentium D řady 9x0, ale neumožňují ji použít jako sdílenou z toho důvodu, že Pentium D se skládá ze dvou jednotlivých procesorů, spojených pouze systémovou sběrnicí Front Side Bus. Naproti tomu nové procesory budou vyrobeny z jednoho kusu křemíku a jako celek bude poté procesor spojen sběrnicí FSB se severním můstkem a operační pamětí. Nastívých něné uspořádání je podobné řešení konkurenční společnosti AMD u dvoujádrových CPU Athlon 64 X2 a umožní novým procesorům Intel sdílet L2 cache a vyhnout se tak několika problémům, mezi které patří duplikování dat, zatěžování sběrnice FSB při přesouvání dat z jedné L2 cache do druhé, omezená kapacita L2 cache a v neposlední řadě také delší přístup do paměti cache. Další velmi zajímavou funkcí je dynamické přiřazování velikosti cache podle potřeby jednotlivých jader. V praxi by to mělo fungovat následovně: pokud bude vytížení obou jader procesoru nerovnoměrné, tzn. jedno bude zatížené více než druhé, bude moci vnitřní logika přiřadit více vytíženému jádru také úměrně více vyrovnávací paměti L2 cache.

Poslední klíčovou technologií je Intelligent Power Capability. Jako jediná nemá za úkol zvýšení výkonu nových procesorů, nýbrž má pomáhat k jejich nízkému příkonu a minimalizaci odpadního tepla. Základ této funkce tvoří již známé technologie použité při výrobě mobilních procesorů Pentium M a později i dvoujádrových modelů Intel Core Duo. Navíc se objevují tři zcela nové funkce, Ultra Fine-grained Power Control, Splitt Busses a tzv. Platformization of Power Management Architecture. Ultra Fine-grained Power Control je funkce, jež průběžně vyhodnocuje zatížení jednotlivých částí procesoru a v případě jejich dlouhodobého nevyužití umí jednotlivé části vypnout a tím snížit spotřebu procesoru. Druhou funkcí je Splitt Busses, která snižuje u FPU datovou šířku z 128 bitů na polovinu, čímž opět uspoří trochu příkonu. Třetí funkce je určena především pro mobilní a serverové procesory a skládá se ze tří součástí.

Podle označení procesorů lze celkem snadno odvodit jejich parametry, neboť systém, který společnost Intel zavedla při uvedení prvních modelů Core 2 Duo, je dostatečně dimenzovaný a dokáže pokrýt všechny současné varianty dostupných procesorů. Písmenko E v názvu značí dvoujádrový model, Q čtyřjádrový a X Extrémní verzi – vždy to nejvýkonnější, co si můžete v danou chvíli pořídit.


Čtyřmístné číslo následující po písmenu symbolizuje jak výkon, tak se dají vyčíst z tohoto označení i některé parametry. První číslice značí plnohodnotnou řadu Intel Core 2. Pomocí druhé číslice v názvu lze odhadnout pracovní frekvenci procesoru (x3xx znamená, že procesor pracuje na frekvenci 1,8 GHz – např. E6300, E6320, E4300). Předposlední písmeno označuje nějaký rozdíl oproti stávajícímu modelu. E6320 má stejnou pracovní frekvenci CPU a sběrnice jako E6300, rozdíl je tvořen pouze velikostí vyrovnávací paměti L2 cache, která je u E6300 2 MB a E6320 4 MB. A nyní se dostáváme k rozdílu, který nás zajímá v dnešním článku asi nejvíce – pokud je na třetím místě čtyřmístného číselného kódu 5, značí to rychlost systémové sběrnice 1 333 MHz oproti „klasické“ 1 066 MHz.

Nově uvedené modely tedy mají následující parametry:

Intel Core 2 Duo E6550 – 2 jádra, 4 MB L2 cache sdílené, frekvence 2 330 MHz, FSB 1 333 MHz, TDP 65 W, výrobní technologie 65 nm

Intel Core 2 Duo E6750 – 2 jádra, 4 MB L2 cache sdílené, frekvence 2 660 MHz, FSB 1 333 MHz, TDP 65 W, výrobní technologie 65 nm

Intel Core 2 Duo E6850 – 2 jádra, 4 MB L2 cache sdílené, frekvence 3 000 MHz, FSB 1 333 MHz, TDP 89 W, výrobní technologie 65 nm

Intel Core 2 Extreme QX6850 – 4 jádra, 2x 4 MB L2 cache sdílené, frekvence 3 000 MHz, FSB 1 333 MHz, TDP 135 W, výrobní technologie 65 nm

Testovací sestava Intel:

  • Základní deska: Gigabyte GA-P35-DQ6, BIOS F5L (2007/07/24)
  • Operační paměť: Kingston Hyper X 2048 GB, DDR2, 800 MHz, 4-4-4-13
  • Grafická karta: Sapphire Radeon X1900 XTX, GPU: ATI Radeon X1900 XTX, 512 MB GDDR3
  • Pevný disk: WD Raptor 150 GB SATA WD1500ADFD, kapacita 150 GB, 10 000 ot/min, 16 MB, NCQ
  • Chladič CPU: Arctic Cooling Freezer 7 Pro
  • Ovladače: INF Update Utility 8.3.0.1013, ATI Catalyst Software Suite 7.8
  • Operační systém: Microsoft Windows XP Professional ENG, Microsoft Windows XP Professional 64 bit Edition ENG (pro SYSmark 2004 SE)
  • Software: Autodesk 3D Studio Max 9, BAPco SYSmark 2004 SE, DVD Shrink 3.2, EVEREST Ultimate Edition 4.0, Futuremark 3DMark05 Build 1.3.0, Futuremark 3DMark06 Build 1.1.0, Futuremark PCMark05 Build 1.2.0, Half-Life 2: Episode One, HD Tach 3.0.1.0, LAME 3.97, Quake 4 1.3, Super PI, WinRAR 3.70

Everest – propustnost operační paměti – čím více, tím lépe


SuperPI – hrubý výkon CPU – čím menší, tím lepší


FutureMark PCMark 2005 – výkon CPU – čím více, tím lépe


DVD Shrink 3.2 – komprimace videa – čím méně, tím lépe


Kombinace DVD Shrink a Lame– čím méně, tím lépe


Lame 3.97 – komprimace WAV- > MP3 – čím méně, tím lépe


WinRAR – komrimace souborů – čím méně, tím lépe


3DMark05 a 06 – test grafického subsystému – čím více, tím lépe


Half-Life 2: E.O. a Quake 4 - herní testy - čím více, tím lépe


FutureMark PCMark 2005 – komplexní test systému - čím více, tím lépe


SYSMark 2004 SE – komplexní test systému - čím více, tím lépe

Ještě před finálním verdiktem musíme vyzdvihnout jeden nezanedbatelný přínos příchodu nových procesorů – a to razantní snížení cenové hladiny stolních procesorů jako takových. Společnost Intel dokonce nasadila takovou laťku u nových CPU, že ty nové jsou o několik stokorun levnější než stávající modely se systémovou sběrnicí FSB 1 066 MHz. Důvod je zcela jasný a prostý – Intel se snaží vyprázdnit sklady, aby měli distributoři volné ruce při nakupování nových modelů vyrobených 45 nm výrobní technologií (kódové označení Penryn), které přijdou na trh na přelomu roku.


Nyní ale zpět k testovaným procesorům: z výkonnostního hlediska jsou na tom modely založené na revizi G0 výborně. Během testů jsme porovnali „starý“ Extreme Edition procesor X6800 s aktuálním E6850 (nastavili jsme shodný násobitel a systémovou sběrnici) a revize G0 ukázala, že neproběhly jen běžné opravy, ale společnost Intel zapracovala i na vnitřním vyladění mikroprocesoru, což se potvrdilo nárůstem výkonu v řádu 5%. Další zrychlení má na svědomí již zmíněná rychlejší systémová sběrnice FSB pracující na 1 333 MHz oproti 1 066 MHz, nicméně větších rozdílů jsme se dočkali pouze u čtyřjádrového modelu, kde se sběrnice využívá intenzivněji.



Stranou nesmí zůstat ani cenové porovnání, ve kterém vycházejí opět vítězně nové modely – například uživatel toužící po rychlém dvoujádrovém CPU si nyní může pořídit model E6850 (3 GHz, 4 MB L2 cache, 1 333 MHz FSB) za cenu nepřesahující 7 500 Kč včetně DPH, kdežto obdobný model v „Extreme edici“ X6800 je k sehnání za necelých 26 000 Kč včetně DPH. Myslíme si, že chybějící odemknutý násobitel, který je u X6800, nikomu chybět za uvedenou cenu nebude.



Není však všechno tak dokonalé, jak by se na první pohled mohlo zdát – pokud přemýšlíte o pořízení si nových procesorů Intel, nejprve si zkontrolujte podporu základní desky pro tyto CPU, neboť drtivá většina motherboardů s čipsetem P/G965 nepodporuje FSB 1 333 MHz, pro nové procesory budete potřebovat nějaký „klon“ třicítkové řady čipsetů od Intelu – optimálně P35, popřípadě ještě neuvedený X38. To znamená, že pro upgrade budete muset pořídit i zcela novou základní desku a to už stojí za pořádné přemýšlení, zda se oněch několik (desítek) procent nárůstu vyplatí. Pro nové uživatele je však volba základní desky osazené P35 čipsetem téměř automatická, zde problém rozhodně nebude.



Ocenění si ani jeden testovaný procesor z našeho testu neodnáší, pokrok není zas až tak velký, nicméně je zde.Otázku přetaktování jsme si nechali až na úplný závěr a spojíme ji s naším doporučením – jsme si téměř jisti, že u každého modelu z revize G0 lze po jemném a pečlivém ladění dostat frekvence nad hranicí 3 GHz, tudíž pro uživatele holdující přetaktování nepřichází v úvahu žádný jiný procesor než model E6550, což je nejlevnější model disponující FSB 1 333 MHz a ze kterého se nám během testů podařilo dostat frekvenci vyšší než 3,2 GHz. A za cenu 4 500 Kč včetně DPH to není jistě špatné.

Shrnutí:
Pokud přemýšlíte o nákupu zcela nového počítače, popřípadě základní desky a procesoru, rozhodně se podívejte na nabídku 1 333 MHz FSB modelů spolu s základní deskou P35 nebo dopobně. Pokud však již máte systém s Core 2 Duo/Quad a nedisponujete podporou pro 1 333 MHz systémovou sběrnici, přechod se vám nevyplatí a raději si počkejte na příchod aktualizované generace v čele s jádrem Penryn (dle našich odhadů to bude na přelomu roku, což jsou 2-3 měsíce).

Za zapůjčení procesorů děkujeme společnosti T.S. Bohemia, která dodala k testům kompletní počítačovou sestavu Barbone Striker osazenou modelem Intel Core 2 Duo E6750, a společnosti Intel, která zajistila zbývající procesory.

Ceny procesorů ke dni vydání článku (12.9.2007):
Intel Core 2 Duo E6550: 4 521 Kč včetně DPH
Intel Core 2 Duo E6750: 5 044 Kč včetně DPH
Intel Core 2 Duo E6850: 7 211 Kč včetně DPH
Intel Core 2 Duo QX6850: 25 907 Kč včetně DPH