Asi nikoho nepřekvapí, že většina programátorů nejčastěji používá programovací jazyky JavaScript (65 %), HTML (60 %) a Java (47 %). V první desítce nechybí ani další oblíbené jazyky jako Python, PHP nebo C#. Jako hlavní a primární programovací jazyk nejvíce programátorů (26 %) označilo Javu, na druhém místě skončil JavaScript (16 %), následován PHP (12 %) a Pythonem (10 %). Jazyk Kotlin, který je poměrně novým jazykem pocházejícím z dílny JetBrains, zatím pravidelně využívají 2 % developerů.
Softwaroví inženýři si svou práci ulehčují mnohými nástroji, z nichž jsou nejpopulárnější a nejvyužívanější vývojová prostředí IDE, mezi něž se řadí například Eclipse nebo IntelliJ IDEA. Celých 64 % programátorů je využívá v průběhu celé pracovní doby. Nejvíce pak ti, kteří pracují s Javou a C# (70 %), naopak 9 % je nevyužívá vůbec. Poměrně velké a stálé oblibě se těší i nástroje pro spolupráci zdrojových kódů (například GitHub nebo Bitbucket), jež celodenně využívá 44 % vývojářů.
Většina programátorů pracuje na backendových aplikacích (67 %) a 64 % na frontendových. Průzkum ale odhalil, že přesně polovina všech programátorů se zaměřuje na oba druhy aplikací. Třetí nejpočetnější skupinou programátorů (34 %) jsou ti, kteří vytvářejí aplikace určené pro mobilní zařízení. Drtivá většina oslovených pak vyvíjí aplikace pro zařízení s operačním systémem Android (84 %), přičemž na iOS se zaměřuje 58 % a na Windows 21 %.
Zajímavé je také zjištění, v jakém operačním systému respondenti pracují. Nadpoloviční většina (57 %) jich pracuje v OS Windows. Na systém macOS jich je zvyklých 49 % a 40 % na Unix/Linux. Výjimkou (21 %) ale nejsou ani programátoři, kteří pro svoji práci využívají jak Unix/Linux tak i Windows.
Průzkum se zaměřil i na přispívání programátorů do open-source projektů. Výsledky ukázaly, že více než polovina z nich, konkrétně 53 %, už alespoň jednou na takovém projektu pracovala. 11 % z nich na open-source projektech navíc pracuje pravidelně.
V osobněji zaměřené části průzkumu se dotazník zajímal o spánkové a herní zvyklosti programátorů nebo o subjektivní přístup k práci. Bezmála polovina programátorů (49 %) nemá se spánkem žádný problém, protože denně naspí sedm až osm hodin. Šest procent jich dokonce spí i delší dobu. Velmi dobré spaní mají především developeři orientovaní na jazyk Swift, z nichž 72 % spí alespoň 7 hodin denně. Méně než 6 hodin stráví spánkem 44 % ajťáků.
Jedním z důvodů nespavosti může být vášeň programátorů pro virtuální počítačový svět. V jejich případě se jedná jak o programování jako takové, tak ale i další činnosti spojené s počítači – především hraní her. Data totiž poukazují na to, že programátoři-hráči spí podstatně méně, než ti, které virtuální světy počítačových her nezajímají. Bezmála dvě třetiny (65 %) programátorů jsou nadšení počítačoví hráči. Za nejoblíbenější žánr jich nejvíce označilo RPG hry (21 %), které v žebříčku oblíbenosti v těsném závěsu následovaly strategie (20 %) a akční adventury (20 %).
Typický C programátor ve volných chvílích nejraději usedne za počítač k hardcore hrám. Simulace a strategie patří k nejpopulárnějším hrám mezi programátory na plný úvazek. Jejich kolegové s polovičním úvazkem pro změnu rádi unikají do akčních a RPG her, přičemž programátoři na volné noze si oblíbili hry na hrdiny.
Otázky zaměřené na množství času stráveného kódováním poodhalily, kolik zbývá programátorům volného času. Největší část softwarových developerů (35 %) tráví kódováním v práci více než 32 hodin týdně. Mezi 17 a 32 hodinami týdně se kódu pracovně věnuje 27 % dotázaných. Svým soukromým projektům nejčastěji developeři věnují 3 až 8 hodin kódování týdně. Drtivá většina oslovených profesionálů navíc přiznává, že se aktivnímu kódování věnuje i o víkendech – celých 84 %.
Nejspíš nebude velkým překvapením, že 86 % programátorů je praváků. Leváci, kterých je 7 %, dávají mnohem častěji v porovnání s praváky přednost práci na klávesnici než s myší. Jedním z možných důvodů pro to je možnost individuálního nastavení klávesových zkratek v IDE programech, které jim notně ulehčují práci. Myš je všeobecně podstatně méně oblíbeným pracovním pomocníkem – upřednostňuje ji pouze 17 % programátorů v porovnání s 80 % u klávesnice.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU