Jaká biometrická data sbírají a co s nimi dělají? Česko je v evropském průměru

Průzkum serveru Comparitech porovnal množství sbíraných dat a poté jejich způsob využití. Následně ohodnotil každou zemi skóre mezi 1 a 31; čím nižší skóre, tím hůř.

Výsledky průzkum ukazují nehezký obrázek o stavu biometrického „čmuchání“ od jednotlivých zemí světa. Nejdůležitější poznatky lze shrnout takto:

• Mnoho zemí sbírá biometrická data cestovatelů, často skrze vízum nebo po příletu na letiště.
• Naprostá většina zemí využívá biometrii pro internetové bankovnictví.
• Biometrická data jsou vnímána jako citlivá informace ve většině zemí, jejich sběr je ale často jen málo regulovaný.
• Rozpoznávání obličeje skrze CCTV je postupně implementováno v celé řadě zemí, nebo je alespoň testováno.
• Země EU se obecně na žebříčku umístily lépe, tedy s vyšším skóre; klíčovým faktorem je ochrana zaměstnanců na pracovištích vlivem GDPR.
• Některé ze zemí se zdánlivě nejlepším skóre si nevedou dobře díky dobře zvoleným regulacím, ale protože jde o technologicky málo vyspělé země.

A teď už na výsledky. Které země si vedly nejhůře?

Suverénním poraženým, nepříliš překvapivě, je Čína. Skóre 2 znamená, že biometrické informace a jejich zneužívání ke státním účelům je v zemi všudypřítomné a nevyhnutelné. Jediné dva body má země za to, že nemá biometrický volební systém (který Čína zrovna moc nepotřebuje) a že držitelé pasu ze Singapuru, Bruneje a Japonska mohou zemi navštívit bez víza až na 15 dní.

Na druhém místě je Kostarika. Banánová republika má rozšířený a výrazný sběr biometrických informací a nijak nechrání své obyvatele a ani cizince, tudíž má pouhé 3 body. Jeden za to, že implementace rozpoznávání obličeje se v zemi teprve rozjíždí (bude na tom tudíž ještě hůř) a malý počet návštěvníků z cizích zemí může vstoupit bez potřeby vlastnit vízum. Kostarika spravuje dvě rozsáhlé biometrické databáze, policie k nim má plný přístup.

Na třetím místě je Írán. Islámská republika s 5 body trpí rozšířenými, invazivními biometrickými opatřeními bez patřičné ochrany pro vlastní obyvatelstvo a pro cizí cestovatele.

Čtvrté místo už je zajímavé a obsahuje hned několik zemí, které biometrii využívají až přespříliš bez patřičných ochranných prvků. Mezi nimi najdeme Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Bangladéš, Filipíny, Ugandu a, což je skutečně varovné, Spojené státy americké.

USA má nevyspělé zákony, které patřičně nechrání obyvatele USA, přičemž využívání rozpoznávání obličeje na kamerách je rozšířené a oblíbené, stejně tak biometrie na pracovištích a otisky prstů v rámci víz. Podobný obrázek vidíme u všech ostatních zemí se stejným počtem 6 bodů.

A které nejlépe?

Na druhé straně spektra vidíme země nevyspělé a země s propracovanými zákony. Na první místě s 25 se nachází Turkmenistán, primárně však proto, protože využívání technologií v zemí není tak technologicky vyspělá. Je ovšem nepopiratelné a možná trochu překvapivá, že země disponuje propracovanými zákony na ochranu biometrických dat obyvatel, cizinců a zaměstnanců.

Na druhém místě je Etiopie, jejíž výsledek 22 bodů je důsledkem téhož, co zapříčinilo vítězství Turkmenistánu. Legislativa v zemi navíc, na rozdíl od Turkmenistánu, není dostačující. Po Etiopii následuje Ázerbájdžán a Bahrajn s 20 body. Ázerbájdžán neimplementuje rozpoznávání obličeje v rámci CCTV kamer a má potřebnou legislativu, ovšem sbírá biometrická data skrze zájemce o vízum. Bahrajn využívá kamery na rozpoznávání obličeje, avšak má dostačující legislativu.

Na čtvrtém místě pak nalezneme země evropské, konkrétně Portugalsko a Irsko s 21 body. Země sbírají biometrii omezeně, s potřebnou zákonnou ochranou a Portugalsko navíc sesbíraná data následně maže. Sběr biometrie je v zemích rozšířen v podstatě pouze pro cizince, kteří mají zájem o vízum – což je díky Schengenu dále omezeno.

Česká republika si celkově vedla vlastně dobře, se 16 body se nachází na blízku zemím jako Portugalsko a Irsko s 20 body, nebo dále Polsko či Velká Británie s body 17. Stržené body má ČR primárně za biometrii na vízu, neregulovanost bank, poměrně značný přístup policie do biometrických databází (ty alespoň mají dostatečné zabezpečení) a mezery v legislativě. Naopak pozitivně je hodnocena nízká míra CCTV kamer s rozpoznáváním obličeje, dobrá ochrana zaměstnanců a malá, zabezpečená biometrická databáze.

V porovnání přímém je na tom Česko lépe než většina vyspělých zemí světa, Německo, Rakousko, Francie, Itálie či Španělsko se umístily hůře. Překvapivě nejsou zrovna na výši země severské – Finsko a Švédsko dosáhly 15, respektive 14 bodů a Norsko 17. V podobných průzkumech si technologicky zaměření seveřani vedou dobře, ale svět biometrie nepřeje ani jim. V porovnání se zbytkem světa na tom však jsou, jako celá Evropa, relativně dobře.