Jak jsou na tom dnešní automobily?
Schopnosti automobilů pohybovat se na vozovce, aniž by je někdo musel fyzicky ovládat, se kategorizují do pěti úrovní. Přičemž pátá úroveň značí automobily, které jsou schopny se v silničním provozu pohybovat za jakýchkoli podmínek zcela samostatně.
Ať už se jednotlivé automobilky ve svých reklamách snaží propagovat cokoliv, i ty nejmodernější sériově prodávané vozy dosahují maximálně třetí úrovně autonomního řízení. V praxi to znamená, že automobil se dokáže držet v jízdním pruhu, dodržovat bezpečnou vzdálenost za vozy vpředu, včas zabrzdit v případě nebezpečí.
Zkrátka systémy v autě se dokážou držet okolního provozu a často na něj i dokážou reagovat lépe (rychleji a přesněji) než lidský řidič. Ve své podstatě jde ale jen o velmi sofistikované bezpečnostní systémy, které mají zakročit v případě nenadálých situací. Stále je nezbytné, aby osoba na sedadle řidiče držela volant a dávala dobrý pozor na cestu.
Jaký bude vývoj v nejbližších letech?
Zatímco některé automobilky vzdaly snahu o vývoj autonomních vozidel – náklady na vývoj takových systémů jsou astronomické – další předpokládají prodej vozidel se systémy čtvrté úrovně autonomie již za několik let.
Čekají nás ale ulice plné samořídících vozidel? Pravděpodobně si ještě počkáme minimálně několik desítek let. Mezi jednotlivými úrovněmi autonomie je totiž nutné vyřešit téměř nekonečné množství problémů.
Dnešní systémy, které se soustředí především na jízdu v pruzích, například vůbec neumí řešit situaci na křižovatkách – ať se semafory, nebo dokonce bez nich. Problémy mohou mít i s dočasnou úpravou značení při stavebních úpravách apod.
Aby tyto systémy mohly dobře fungovat, muselo by dopravní značení být dokonalé a bez chyb. A to bohužel není realitou dnešního dne nejen v České republice.
Jaké další problémy bude nutné vyřešit?
Kromě samotného faktu, že se musí systémy ještě hodně učit, je nutné připravit legislativu na situaci, kdy část vozů v provozu nebude mít lidského řidiče. Zatímco dnes nese odpovědnost za svůj vůz řidič, jak tomu bude v případě, kdy vůz řidiče nemá a tento vůz havaruje? Ponese odpovědnost majitel vozu, nebo třeba výrobce? Takové otázky jsou podstatné nejen pro povinné ručení a havarijní pojištění a nejen pojišťovny budou provoz autonomních vozidel blokovat, dokud legislativa nebude hovořit zcela jasně.
Dalším problémem může být kombinace autonomních vozů s „klasickými“. Zatímco lidé se mezi sebou dokážou v nouzi třeba na křižovatce přes okno domluvit gesty a bez problémů spolu mohou komunikovat i autonomní vozy, interakce mezi vozy s klasickou posádkou a vozy bez řidiče může přinášet značné problémy.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU