S výpočetní kapacitou 130 petaflopů bude plánovaný počítač výrazně rychlejší než současný vůdce skupiny, Sunway TaihuLight z Číny; ten dokáže zpracovat „jen“ 93 petaflopů, tedy 93 biliard operací za sekundu.
Japonský národní institut pokročilé průmyslové vědy a technologií (AIST), který je za nový projekt zodpovědný, však nemíří jen za výstavbou nejrychlejších superpočítačů, ale také nejúspornějších. Míří na laťku spotřeby pod 3 megawatty; velmi ambiciózní, když vezmeme v úvahu, že současný nejrychlejší počítač Japonska, Oakforest-PACS, dodává desetinu výkonu (13,6 petaflopů) za stejnou spotřebu.
TaihuLight spotřebovává přes 15 megawattů.
Cílem AIST je také zvýšit indikátor energetické efektivity (poměr celkové spotřeby ku spotřebě vybavení, včetně třeba chlazení zařízení) na méně než 1,1. Čím vyšší hodnota, tím hůře, přičemž ideální hodnota je 1,0. Dosažení zmíněné efektivity by bylo mimořádným úspěchem, neboť plánované hodnotě 1,1 se blíží, či jsou mírně pod ní, jen ta nejmodernější datacentra.
Institut plánuje pro chlazení obřího stroje využít kapalinu, tedy podobnou techniku, jakou používá Francouzská společnost Atos ve svých návrzích superpočítače pro Francouzskou komisi alternativní a atomové energie. Atos míří na výkon jednoho exaflopu, ale hotov nebude do roku 2020. AIST chce být se svým superpočítačem hotoví do jednoho roku. Ve valné většině se k chlazení počítačů používá voda, ovšem u takto experimentálních strojů nelze vyloučit ani jinou látku.
Kde jiné země optimalizovaly své nejlepší superpočítače pro výpočty atmosférických modelů nebo simulace jaderných zbraní, AIST se odlišuje i zde: chce se soustředit na strojové učení a aplikace deep learningu.
Projekt se zatím nazývá AI Bridging Cloud Infrastructure (ABCI) a mají jej využít startupy, současní uživatelé průmyslových superpočítačů a akademické prostředí, vyplývá z dokumentu zveřejněného AIST na začátku měsíce.
ABCI bude postaven v Kashiwa kampusu Tokijské univerzity, vzdáleného asi 40 kilometrů severovýchodně od Tokia.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU