Představte si, že byste museli kontrolovat, zda jsou všechny vaše odkazy pouze na legální obsah. I to se může přihodit. Nejvyšší instance evropského práva nyní projednává, jestli se bude muset kontrolovat každý hyperlink, zda neporušuje autorská práva. To by mělo za následek značnou proměnu internetu jako takového.
V nedávné GS Media kauze „Svensson“ se Evropský soud rozhodl následovně: Odkazovat na obsah na internetu je legální v případě, že souhlas k tomu již byl dán dříve majitelem autorských práv.
To byla dobrá zpráva pro online svět; otevřela se tím však související otázka. Jak by byla posouzena situace, kdyby obsah, na který se odkazuje, nebyl uveřejněn se souhlasem autora? Bylo by legální pod evropským právem odkazovat na pirátskou kopii? A to se projednává právě nyní – s platností pro všech 28 členských států.
Případný výsledek může být ničivý pro svět internetu. Jestliže by každý uživatel musel kontrolovat obsah odkazované stránky před samotným uveřejněním hyperlinku, mělo by to spousty zatím netušených následků. Např. museli bychom kontrolovat obsah odkazovaných webových stránek, zda-li se na nich náhodou neobjevil nelegální obsah? Musel by odkazující uživatel kontrolovat, jestli mají stránky zaplacené všechny licence? Nebo by musel dokonce kontrolovat i legálnost dalších odkazů na dané stránce?
Když vynecháme už jen to, že běžný uživatel může jen těžko s jistotou říci, že zrovna tento obsah je na webu legálně a licencovaně, nejdůležitější položenou otázkou zůstává ta poslední.
Pokud by odpověď na ni zněla ano, znamenalo by to, že by uživatel musel kontrolovat všechny hyperlinky na dané stránce, hyperlinky na odkazovaných stránkách, hyperlinky na stránkách, na něž odkazovaly tyto stránky až do doby, než by se dostal na konec.
Nemožnost takové kontroly snad přesvědčí Evropský soudní dvůr o tom, že rozhodnutí o nutnosti kontrolovat autorská práva na odkazované stránky, by nevyřešilo vůbec nic. Nahrávat obsah bez svolení autora je jednoznačně trestným činem. Odkazovat na něj by však být nemělo.