Je třeba bát se navigace v mobilech?

21. 1. 2010

Sdílet

Zlaté časy specializovaných navigačních přístrojů by mohly v následujících letech významně narušit mobilní telefony. Řada z nich totiž disponuje vestavěným GPS přijímačem a GPS se začíná stávat také integrální součástí některých čipsetů pro mobilní telefony.

Je ale třeba se navigace v mobilu skutečně bát?

Nejprodávanějšími telefony na našem trhu jsou telefony Nokia. Právě ty začínají mít stále častěji ve výčtu funkcí také podporu pro GPS. Navíc mapová aplikace Ovi či Nokia Maps je k dispozici zdarma. Uživatel zde má k dispozici dokonce zdarma také mapy, a to rovnou celého světa a s doživotní aktualizací. Nicméně navigace od Nokie trpí dvěma základními nedostatky – za navigační funkce se totiž platí, a není to málo. Roční licenci lze sehnat v akci nejlevněji za 1099 Kč včetně DPH, přičemž běžná cena je téměř dvojnásobná. U Nokie má však velký význam kratší denní či měsíční licence, přičemž všechny typy licencí jde koupit přímo z mobilu. Drtivá většina uživatelů totiž navigaci používá spíše nárazově, což ještě více nahrává faktu, že pro příležitostnou navigaci plně postačí mobilní telefon.

Je tu ale ještě druhý, a u Nokie bohužel zcela zbytečný, nedostatek – pro správné fungování navigace vyžaduje přístup k internetu, což je obrovský problém v roamingu. Nokia totiž přístup k internetu využívá pro stahování informací potřebných k rychlé prvotní lokalizaci. Ta je ale pak skutečně rychlá a proběhne obvykle do 30 sekund, podobně jako u specializovaného zařízení. Mapy si ale můžete stáhnout z webu přes počítač a uložit je na paměťovou kartu. Podtrženo a sečteno – pro člověka s balíčkem mobilních dat a v ČR plně dostatečné a pro krátkodobou a pěší navigaci ideální.

Dalším významným hráčem na poli navigací je Apple. Ten toho zdarma sice moc nenabízí, ale za to umožňuje koupit navigační software od společností důvěrně známých z navigačního průmyslu jednoduše přímo z telefonu. Navigační aplikace je pak v podstatě identická s tou, kterou uživatel nalezne ve specializovaném zařízení. Nicméně některé navigační aplikace jsou závislé na datových přenosech a dokonce stahují mapy z internetu, což je v ČR pomalé a v zahraničí extrémně drahé. Apple iPhone se také bohužel řadí mezi telefony závislé na přístupu k internetu. Nicméně v menu, podobně jako Nokia, nabízí možnost datové přenosy v zahraničí vypnout (respektive je nezapínat, protože je tato funkce standardně vypnutá). Dotykový iPhone je tak pro navigaci velkou konkurencí.

HTC a další

Telefony HTC jsou u nás také velmi populární. I pro ně je k dispozici široké spektrum aplikací, které se chovají stejně jako na iPhone. Jejich pořízení je ale poněkud problematičtější než u iPhone a musí se pro ně do obchodu. Mapy jsou uloženy na paměťové kartě a telefon tak nepotřebuje stahovat žádná data z internetu. Škoda jen, že tato data vyžaduje vestavěná aplikace počasí, která je součástí pohotovostní obrazovky. Většina telefonů od HTC je tak v roamingu díky potřebě datového spojení problematicky použitelná.

Pak tu máme široké spektrum telefonů s operačním systémem Google Android, přičemž mnohem zajímavější je jeho verze 2.0, která se objeví v průběhu příštího roku a nabídne navigaci prostřednictvím Google Maps zdarma. Jenže ono „zdarma“ znamená „za cenu datových přenosů.“ Pokud tak Google nenabídne možnost offline přístupu k mapám, budou tato zařízení opět reálně použitelná jen v rámci ČR a jen pro majitele datových balíčků.

bitcoin_skoleni

Soumrak samostatných navigací?

Pokud bychom to tedy měli shrnout, v tuto chvíli je pro drtivou většinu uživatelů navigace v mobilním telefonu podstatně hůře použitelná než samostatná navigace. Hlavní bariérou ale není ani tak příliš malý displej a nutnost pořídit si držák a nabíječku do auta. Problémem pro velkou část telefonů (Nokia, HTC, některé aplikace pro iPhone a některé telefony s OS Android) je hlavně potřeba datových přenosů, pro které je v ČR více než žádoucí využít datový balíček za 150 a více korun měsíčně a které činí v roamingu navigaci nerentabilní. V následujících letech lze nicméně očekávat odstranění obou bariér, což z telefonů učiní plnohodnotné navigační přístroje, které navíc ještě budou umět využít možnosti nepřetržitého přístupu k internetu. Dlouhodobě je tak koncept samostatných „offline“ navigačních přístrojů a jejich většinový podíl na trhu neudržitelný. V letošním, příštím a dost možná i přespříštím roce se však ještě není čeho bát. Chleba se totiž začne lámat patrně až s příchodem LTE.


Autor je nezávislým konzultantem a publicistou. Zajímá se především o moderní (nano)technologie a management.