Jurassic Park: Operation Genesis

Když vám u babičky na venkově utečou králíci, nic hrozného se neděje. Když vám uteče rotvajler, není to nic příjemného, ale stále se to nedá srovnávat s tím, co se stane, pokud vám uteče šest metrů vysoká rozzuřená obluda lačnící po krvi. Má to ale i určité výhody – pokud souseda pokouše místo flekatého ořecha tyrannosaurus, nelze předpokládat, že by vás ještě někdy otravoval s veterinární prohlídkou.

Aby prehistoričtí ještěři nezlobili, bude se o ně muset hráč dobře starat – a právě stavba a správa zábavního parku jsou hlavní náplní velmi slibně vypadající strategické hry Jurassic Park vytvořené na motivy stejnojmenného filmu. A jelikož dinosauři dnes již nerostou jen tak na stromech, bude třeba postupovat tak, jak to bylo popsáno ve filmové, potažmo knižní předloze.

Zkamenělé šroubovice

Z počátečního balíku financí, které dostane hráč do vínku, je vhodné okamžitě investovat do archeologických týmů a na jednom z devíti dostupných nalezišť (většina ostatních zpočátku zůstává uzamčena) začít s vykopávkami. Za to se vám zaprášení intouši se štětečky a lopatičkami v ruce bohatě odmění různými fosiliemi, vyskytujícími se v různě kvalitních formách, takže z nich lze získat různé množství dinosauří DNA.

A protože kosti nehledáme kvůli kulinářským zážitkům s druhohorním vývarem, je na čase z nich vydolovat alespoň nějaký ten fragment DNA. V okamžik, kdy se vědcům podaří vyextrahovat polovinu genetické mapy daného druhu, je možné jej začít chovat. Bohužel dokud není kód kompletní, mají jedinci výrazně zkrácenou délku života a také jsou náchylnější k různým chorobám. A zatímco se archeologové vrtají v zemi a genetičtí inženýři v ribonukleových kyselinách, je třeba se postarat i o hlavní zdroj příjmů, jímž jsou senzacechtiví turisté.

Domečky pro obry

Jakmile je postavena vstupní brána, je možné park otevřít pro veřejnost. V tu dobu by ale již měl stát i výběh s líhní, nějaký stánek s občerstvením a nesmějí chybět ani běžné, leč absolutně nezbytné veřejné záchodky. Kromě ládování se a vyměšování vyžadují návštěvníci také různá odpočívadla a náladu jim zvedne třeba i stánek se suvenýry.

Ovšem hlavní je přece spatřit dinosaury. K tomu slouží pozorovací plošiny a vyhlídkové věže. Pro toho, kdo chce spatřit ještěry zblízka, je navíc k dispozici dóm přímo uprostřed výběhu, ti movitější se mohou kochat zážitky z letu horkovzdušným balónem nebo ze safari přímo mezi obřími chovanci parku. Pro případ útěku dinosaurů je třeba postavit úkryt, ve kterém se mohou turisté schovat – a to nejen před rozzuřenými dravci, ale i před rozmary počasí. Esenciální je též stanice hlídačů, z níž se s pomocí helikoptéry dostanou během několika vteřin na jakékoliv místo na ostrově a mohou pak dle potřeby dinosaury odhánět, přilákávat, očkovat, ve stavu ohrožení uspat (uspaného dinosaura lze vrtulníkem libovolně transportovat), nebo pokud není zbytí, dokonce i odstřelit. To je bohužel kromě různých líhní, krmelců, kamerových systémů a plotů asi vše, co lze postavit.

Masožravé ještěrky

Dinosaurů je ve hře dvacet pět a kromě velikosti a dietních návyků se odlišují i svou oblíbeností. Malé býložravce brzy doplní větší ještěři včetně kolosálního brachiosaura. Ze známějších predátorů nechybí velociraptor, allosaurus nebo královský tyrannosaurus.
Celkově je model chování zvířat docela propracovaný – každé z nich se liší nároky na potravu, ale i na prostředí a též se odlišně chová v závislosti na okolí. Všichni ještěři jsou nervózní při zaslechnutí rotoru vrtulníku nebo klaksonu džípu, býložravci citlivě reagují na blízkost predátorů a někteří dravci jsou při bouřích dokonce natolik agresivní, že se snaží prorazit plot. Pak je třeba vyhlásit poplach a zlobivce zpacifikovat uspávacími prostředky, nebo rovnou olovem.

Náladu ale ještěrům dokáže zkazit kromě počasí i nemoc, takže je třeba včas vyzkoumat i vakcíny a provést očkování. V laboratořích je kromě DNA a vakcín možné vynalézt i další vylepšení, například do líhní (automatickou vakcinaci, rychlejší chov), pro strážce parku (stabilnější helikoptéru s možností létání za bouří), stejně jako turistické atrakce nebo bezpečnostní zařízení (kamerový systém, automatické věže).

Úsměv, vyletí ptáček

Jurassic Park obsahuje dva herní módy – Operation Genesis, v němž jde o zbudování fungujícího a atraktivního zábavního parku, a pak tucet kratších akčních misí, ve kterých se hráč prohání v džípu nebo vrtulníku a snaží se dinosaury fotografovat do kalendáře, nahánět do ohrad nebo likvidovat, chystají-li se posvačit nějakého důležitého návštěvníka či dokonce samotného majitele, Johna Hammonda.

Zábavnost misí dosti kolísá. Zpočátku jsou příjemným zpestřením, ale úkoly se v nich bohužel opakují, takže si je málokdo zahraje napodruhé. Hezké je, že během stavby lze kdykoliv skočit do balonu, chopit se volantu džípu nebo ovládací páky helikoptéry a dinosaury fotografovat (povedené fotografie lze výhodně zpeněžit), nebo je očkovat, uspávat, zachraňovat turisty a vůbec provádět veškeré akce manuálně. Třešničkou na dortu je pak bonusová hříčka zvaná Site B, ve které neomezováni penězi můžete vysazovat dinosaury do volné přírody a kochat se, jak si hrají, spí, pijí a navzájem se žerou.

Za zmínku stojí i povedený tréninkový mód – v devíti misích hráči velice názorně přiblíží ovládání i systém hry, jenž se od ostatních zástupců tohoto žánru přece jen trochu odlišuje. Bohužel po dokončení tutoriálu, který přicházel s úkoly do každé mise, vám bude chybět nějaký ten konkrétnější motivační aspekt při samotné stavbě parku.

Tak trochu jiná strategie

Po technické stránce není Jurskému parku co vyčíst. Solidně zpracovaný terén by si možná zasloužil pestřejší vegetaci, naproti tomu velmi potěší množství detailů, jako jsou poletující motýli nebo hejna opeřenců. Modely budov a návštěvníků jsou sice jen průměrné, ovšem dinosauři jsou opravdu povedení a velice nás potěšilo jejich skvělé rozpohybování. Engine si sice často neví rady s kolizí polygonů, ale to je u tohoto typu hry a u tolika objektů vcelku tolerovatelné. Zvuková stránka je naprosto v pořádku – švitoření ptáků a bzukot hmyzu občas přeruší rotor helikoptéry nebo řev útočícího tyrannosaura. Spolu s hudbou, v níž lze zaslechnout i originální Williamsovy motivy, pak vytváří konzistentní akustickou kulisu, nenásilně podbarvující lehkou a relaxační atmosféru hry.

Hra je zaměřena zejména na chov praještěrů, což zanechalo stopy na managementu parku. Ten je chudý a nepříliš propracovaný – milovníci tisíců čísel a grafů si zde na své rozhodně nepřijdou. Na druhou stranu se hráč může plně věnovat dinosaurům a vypiplávat si je k obrazu svému. Trochu neobratně je vyřešeno ovládání, kdy se musíte pokaždé prokousat systémem nabídek, než něco postavíte nebo než zahájíte výzkum. Kontraproduktivně působí i absence možnosti přepínat mezi jednotlivými veleještěry, kteří ani nejsou nijak rozlišeni, takže nevíte, co se s kterým děje. Přes všechny již zmíněné zápory je Jurassic Park: Operation Genesis opravdu sympatickou hrou, se kterou sice neprožijete vášnivé noci plné horkých vzdechů a těžkého aroma touhy, ale jež se může na čas stát vaší dobrou kamarádkou.

Výrobce: Blue Tongue Software

Vydavatel:Vivendi Universal Interactive

Minimální požadavky: CPU 500 MHz, 128 MB RAM, HDD 500 MB, 3D karta 32 MB

Doporučeno: CPU 1,2 GHz, 256 MB RAM, HDD 500 MB, 3D karta 64 MB

Multiplayer: ne

Internet: http://www.jpthegame.com

Verdikt: Hezká, příjemná a velice solidně hratelná strategie, leč po čase s lehce stagnující zábavností.

Hodnocení: 71 %