ERP produkty se na českém trhu samostatně vyvíjejí již druhé desetiletí. Úspěšnost jejich prodejů se odvíjí od několika faktorů – od schopnosti dodavatele ERP prodat a nasadit řešení u uživatele, od povědomí potenciálních zájemců na základě marketingových aktivit a v neposlední řadě také od hodnoty, kterou ERP uživateli poskytuje (na základě pocitu individuální hodnoty vznikají dodavateli ERP potřebné reference). Rád bych se zaměřil zejména na poslední charakteristiku, tedy na schopnost ERP produktu uspokojit individuální potřeby uživatele.
Pokud se budeme bavit o potřebách, je třeba charakterizovat typy uživatelů, jež mohou vývoj ERP ovlivnit nejvíce. Typovým uživatelem může být člověk, který pracuje se systémem nejčastěji – může se jednat o skladníka, asistentku, fakturantku či o další „rutinní“ profese. Druhý soubor uživatelů představují analytické pozice, jež využívají funkcí ERP produktu v nejrozsáhlejší podobě, a proto na něj mají nejvyšší nároky. Třetím typem uživatele je správce ERP. Ten se bude setkávat s nastavením pravidel práce se softwarem, s definicemi vlastností ERP, ale také s možností jeho vývoje či údržby pro společnost. Poslední typovou roli představuje management firmy. Ten je specifický tím, že s rostoucím postavením ve společnosti nebude s ERP produktem pracovat tak intenzivně a naopak bude vyžadovat co nejrychlejší, ale nejpřesnější reakci nad agregovanými daty.
Problematika uspokojení potřeb rozličných typů uživatelů spočívá v tom, že dodatečná funkcionalita představuje pro implementaci ERP největší oříšek. Funkcionalita ovšem tvoří pouze jeden z podnětů práce uživatele. V tomto směru přichází Microsoft s novou zkratkou UX neboli „User Experience“, pod níž se skrývá fakt, že pro uživatele nepředstavuje funkčnost jediný aspekt při vnímání aplikace. Další podněty spočívají v designu, přehlednosti softwaru a ve vnímání každé vlastnosti jako části příběhu. Může se ale UX aplikovat také v oblasti ERP produktů? Dle názoru vývojářů společnosti J.K.R. ano. Design, ergonomie či příběhy jistě budou ovlivňovat výsledné vnímání individuálních potřeb uživatele a na rozdíl od podpory z pohledu funkcionality zasáhnou práci uživatelů plošně, proto nyní očekáváme útok na uživatele zejména z výše uvedených pohledů.
Pokud tomu skutečně tak bude, můžeme se v budoucnosti těšit na portálová řešení elektronických nástěnek, na něž si uživatel jednoduše navěsí informace v podobě objektů ve vlastním či přednastaveném grafickém provedení, jež umožní přirozeně navazovat na prvky ERP produktu (simulace skutečné práce na pracovišti). Umíme si také představit zobrazení příběhů uživateli, které poskytnou přirozenou formou rychlou a přehlednou informaci o historii zpracování případu, na němž se sám podílí (na rozdíl od současného strojového zobrazení vývojových diagramů). Pokud se podíváme ještě dále, můžeme vidět dynamické či animované prvky například v částech objednávky, v nichž bude uživatel přetahovat položky z grafických objektů, jejichž pořadí se uzpůsobí každodenní práci.
To jsou příklady prvků, které v budoucnosti začnou ovlivňovat individuální potřeby uživatelů nejpodstatněji.