Co si pamatujeme, ještě žádná verze Windows standardně neukládala datové soubory (dokumenty, tabulky, obrázky apod.) na pracovní plochu. A minimálně od verze Windows XP se pracovní plocha nepovažovala za nijak zvláštní místo pro ukládání dokumentů. Na druhou stranu je pracovní plocha takříkajíc po ruce, a tak jen málo uživatelů odolá tomu pokušení, aby si nějaké ty soubory uložila právě sem.
Nevýhody odkládání souborů na pracovní plochu
Existuje spousta vcelku rozumných důvodů, proč na pracovní plochu neukládat žádné soubory. V první řadě se soubory na pracovní ploše špatně třídí. Soubory na pracovní ploše můžete třídit podle jejich názvu či data vzniku, ale už je nemůžete třídit podle dalšího kritéria. Pracovní plocha se navíc velmi snadno může zaplnit až přeplnit takovým způsobem, jakým se to u klasických složek stát nemůže.
Další nevýhodou při ukládání souborů na pracovní plochu je i skutečnost, že je pracovní plocha vždy překryta nějakým oknem aplikace, takže některé soubory na ploše prostě nejsou vidět. Samozřejmě je zde možnost okna minimalizovat nebo skrýt, ale to je další zbytečná operace navíc, kterou musíte provést, abyste tyto soubory spatřili.
Co je ale asi nejdůležitější, je fakt, že soubory na pracovní ploše nejsou ani zdaleka tak chráněny jako soubory v knihovnách Dokumenty či Obrázky. Pokud například použijete funkci Obnovení systému, abyste operační systém vrátili do stavu, v jakém byl například před týdnem, pak tato funkce mimo jiné odstraní i všechny soubory, které jste od minulého týdne vytvořili na pracovní ploše. Soubory ve složce Dokumenty naproti tomu zůstanou nedotčeny.
Navíc řada programů pro zálohování, které jsou orientovány na zálohování souborů, standardně obsah pracovní plochy nezálohují, i když můžete toto nastavení často změnit v konfiguraci příslušného programu.