Klíčové technologie pro úspěšný byznys (2.)

Dokončení včerejšího článku...

Vývoj mobilních aplikací
S růstem popularity chytrých telefonů a jejich využíváním ve firemním prostředí se zvyšuje i poptávka po aplikacích pro tyto přístroje. Nevýhodou je však poměrně velká roztříštěnost mobilních platforem, proto se jako jeden ze směrů vývoje v této oblasti jeví tvorba univerzálních webových aplikací, které budou přístupné i z velmi odlišných typů zařízení. K tomuto účelu vznikají i speciální balíčky podporující hlavní mobilní platformy, které překračují rámec běžného webového prohlížeče a přinášejí hlubší integraci přímo s API smartphonu, což umožňuje podobnou úroveň spolupráce, jako by se jednalo o nativní aplikaci.

Ve firmách eliminuje multiplatformní vývoj klíčovou bariéru nejednotnosti používaných přístrojů pro nasazování interně vyvíjených mobilních aplikací. V praxi je totiž obtížné přinutit všechny zaměstnance používat stejné smartphony a i v případě, že by se takový krok podařil, byla by firma do budoucna závislá na této jedné platformě a multiplatformní vývoj proto podle komentátorů ve firemním prostředí podpoří rozšíření a používání mobilních aplikací.

Analytici Gartneru také upozorňují na význam mobilních aplikací pro komunikaci firem se zákazníky. V současnosti se rozvíjejí tři základní B2C architektury založené na SMS zprávách, mobilním webu a nativních aplikacích. I když je tvorba nativních aplikací finančně nejnáročnější, je podle Gartneru tím nejlepším způsobem, jak se dostat ke svým zákazníkům.

Pokročilé analýzy a BI
V době ekonomických poklesů se jako jedny z klíčových ukázaly znalostní technologie pro podporu lepšího rozhodování. Podle Gartneru nebude do roku 2012 více než 35 % z 5 000 největších globálních společností schopných dělat v oboru svého podnikání rozhodnutí s dostatečným nadhledem. Většina firem totiž nemá k dispozici odpovídající informace, procesy a nástroje k tomu, aby se jejich management mohl optimálně rozhodovat, což je důsledek podcenění investic právě do znalostních technologií.

Novou tváří business intelligence se stávají tzv. pokročilé analýzy, neboť predikce toho, co se může stát v budoucnu, jsou pro firemní strategii a udržení konkurenceschopnosti na trhu neméně důležité než přehled o aktuální situaci. Nick Jones říká, že cílem pokročilých znalostních technik není např. odhalit podvod, ale predikovat jej. Tyto techniky jsou primárně o využití analytických nástrojů a modelů pro maximalizaci efektivity obchodních procesů a strategických rozhodnutí, přičemž mít a nemít ve firmě implementovány tyto technologie se může stát jedním z hlavních měřítek pro to, zda taková firma dokáže být na trhu v budoucnu konkurenceschopná či nikoliv.

Zajištění práce na dálku
Uplynulý rok byl v mnoha českých i světových firmách ve znamení nárůstu možností práce z domova, neboť dostupnost širokopásmového internetového připojení a vysoké ceny pohonných hmot jsou často důvodem pro přesunutí řady činností do domácí kanceláře. O výhodách a nevýhodách tohoto přístupu a technologiích, které pro něj lze využívat, bylo napsáno již mnoho, nicméně hrozící světová pandemie chřipky nastolila otázku, zda firemní plány vůbec počítají s možností, že většina jejich zaměstnanců bude v podobné situaci nucena pracovat z domova a jaké komplikace v takovém případě mohou nastat. Podle amerického Centra pro prevenci a kontrolu nad nemocemi je reálné, aby zhruba 40 % zaměstnanců ve firmách pracovalo dlouhodobě z domova, což ovšem znamená zvýšené nároky na přenosovou kapacitu síťové infrastruktury.

Eric Paulak, viceprezident společnosti Gartner, upozorňuje, že poskytovatelé rezidenčního připojení s takovou zátěží většinou nepočítají, a i když by jejich páteřní sítě tento nárůst měly zvládnout bez větších potíží, problémem mohou být úseky označované jako „poslední míle“, které by tím byly výrazně přetíženy, a hrozilo by riziko jejich kolapsu. Stejný problém mohou způsobit např. mimořádné prázdniny ve školách a nejvíce zranitelní jsou uživatelé, kteří používají DSL technologii a sdílí jednu linku pro připojení k páteřní síti s mnoha dalšími zákazníky. Analytici Gartneru proto radí firmám do plánů pro obdobné krizové situace zakomponovat i zabezpečení práce jejich zaměstnanců z domovů, čehož lze dosáhnout několika způsoby. Jednou z možností je využití klientského softwaru pro optimalizaci provozu v síti, spolupracujícím s WAN optimization controllerem (WOC) umístěným na rozhraní firemní sítě, který využívá technologií cachování, komprese a prioritizace provozu podle aktuálních potřeb. Druhou alternativou jsou pak speciální applety pro webové prohlížeče, jež v případě potřeby získání dat z datového centra firmy komunikují s application delivery controlery (ADC) ve firemní síti, které zajistí a odešlou již hotovou odpověď. Poslední možností je pak pořídit nesdílené internetové připojení řešené nejlépe bezdrátovými technologiemi.

Sociální computing
Firmy v současnosti hojně experimentují s využitím sociálního softwaru, neboť tento fenomén získává po celém světě stále větší popularitu, hlavně díky sociálním sítím, které hlásí meziroční nárůsty svých komunit v řádech stovek procent. Analytici Gartneru identifikovali tři strategické technologie sociálního computingu pro firemní využití. Jsou jimi interní systémy, které zastupují hlavně wiki platformy, jež mají sloužit pro uchování znalostí uvnitř firmy, a dále pak veřejné sociální sítě jako Facebook, MySpace a další, které nemusí sloužit jen pro komunikaci mezi zaměstnanci, ale lze je využít třeba pro monitorování image, jaký má firma na veřejnosti. Třetí skupinou strategických technologií jsou B2B sociální média a uživatelské komunity, které mohou sloužit k výměně informací mezi partnerskými firmami či pro komunikaci se zákazníky.

Pro sledování a analýzy sociálních médií existují i speciální nástroje, jako např. web www.socialmention.com, v němž je možné bezplatně provádět rešerše napříč různými sociálními platformami a zjistit, jak je v těchto sítích určitý název firmy či značka zastoupena, kterak je vnímána či v jaké souvislosti se nejčastěji objevuje. Způsobů, jak využít sociální computing ve firemní strategii, je celá řada, důležité je ujasnit si očekávání a cíle, kterých tímto způsobem firma chce dosáhnout a věnovat těmto nástrojům dostatečnou pozornost, neboť přinášejí výsledky jen v případě, že jsou správně a racionálně využívány.

Datové schránky
Mezi trendy pro tento rok určitě nelze opomenout pokračující projekt datových schránek a s tím související elektronizaci mezifiremní komunikace. I když kolem nich již hlavní diskuze utichla, od 1. ledna 2010 je možné pomocí datových schránek vést komunikaci též mezi soukromými subjekty a také doručovat či vydávat faktury a od 1. července i ostatní písemnosti, čímž se dále rozšíří záběr této služby.

Podle dostupných statistik bylo každý den odesláno pomocí datových schránek zhruba 60 000 zpráv a první týdny ostrého provozu ukázaly poměrně dobré výsledky, neboť podle Jaroslava Chýlka, náměstka ministra vnitra pro informatiku, si adresáti nevyzvednou do deseti dnů od jejich odeslání průměrně jen 5 % zpráv, čímž dochází k fikci doručení, což je údaj srovnatelný s tím, kolik bylo v minulosti doručováno fikcí papírových dopisů. I když zůstává stále nezanedbatelné procento firem, které se ke svým schránkám zatím nepřihlásily, podle slov Chýlkova předchůdce Zdeňka Zajíčka si uživatelé na datové schránky časem zvyknou a ty se postupně zařadí mezi již osvědčené způsoby komunikace.

Možnost využití formátu ISDOC pro zasílání elektronických faktur pomocí datových schránek pak může pomoci adaptaci tohoto standardu v českých firmách a podpora automatizovaného importu elektronických dat do ekonomických systémů by mohla vést k odbourávání neefektivních „papírových“ procesů.