Nelze říci, že by zdravotnictví v Česku nemělo přístup k nejmodernějším informačním technologiím, ale spíše jsou využívány neefektivně, neadekvátně a roztříštěně.
Kde jsou dnes uložena data o pacientech? Možná v počítači ošetřujícího lékaře, možná v centrálním informačním systému nemocnice, která má již nějaký k dispozici, ale možná také v plechových skříních na chodbě zdravotnického zařízení. Data o pacientech jsou nekonzistentní, nekompatibilní, jsou archivována na různých místech, některá v elektronické, jiná pouze v papírové podobě, přičemž způsob jejich zabezpečení řeší každý odpovědný lékař či nemocnice po svém.
Proto se dnes vedou vážné diskuze o tom, jak by měl vypadat systém elektronického zdravotnictví, tzv. e-health, který by dokázal razantně zvýšit efektivitu a minimalizovat plýtvání finančními prostředky (jako se to děje typicky opakovanými vyšetřeními pacienta jen z důvodu obtížné dohledatelnosti záznamů o předchozích vyšetřeních). Zdravotní informační systém by proto měl sloužit jako jakýsi centrální datový sklad (úložiště), který primárně obsahuje zdravotní dokumentace pacientů (tzv. e-records), ale také řadu dalších důležitých informací.
K nim například patří databáze léků a zadokumentované lékařské předpisy (e-prescriptions) a elektronická identifikace pacienta či lékaře jako poskytovatele zdravotní péče (e-cards). V případě e-cards se jedná o čipové karty, kterými se lékaři přihlašují do systému, pacientům se k těmto kartám může vázat finanční kredit s možností dobíjení, který by sloužil k okamžité úhradě poplatků u lékaře nebo lékárně.
Dále je možné do systému zahrnout proplácení zdravotních výkonů a pohledávky lékařů vůči zdravotním pojišťovnám (e-insurance), statistiky a zpětné výkazy řídicímu orgánu, tj. ministerstvu zdravotnictví (e-quality) či databáze sloužící ke stálému vzdělávání lékařů prostřednictvím elektronické výměny nových poznatků (e-learning). Podmínkou efektivního fungování systému je samozřejmě ochrana a zálohování citlivých dat, tedy především údajů o pacientech.
Podle našich zkušeností jsou úspory zavedení informačních systémů ve zdravotnictví miliardové. Každý zdravotnický systém na světě totiž disponuje obrovskými částkami a jakékoliv zvýšení efektivity se promítne do velkých absolutních hodnot. Návratnost investic do nových technologií bývá a je ve zdravotnictví velmi rychlá.
Autor pracuje jako generální ředitel pro region východní Evropy ve společnosti CSC.