První, logická a rozumově zdůvodnitelná odpověď je, že to je ten, kdo dodává stejné zboží na stejný trhu jako já. Jak jednoduché. Ale zákazník má omezené množství prostředků, peněz, kterými kryje své potřeby. Konkurencí je tedy každá potřeba zákazníka, které neodpovídá moje nabídka. Konkurencí je naše vlastní neschopnost reagovat na měnící se potřeby klientů, překračovat zajeté hranice, hledat nové cesty.
Požadavek na diferenciaci podniku vůči okolí je historie. Přemýšlení o tom, jak se diferencovat, nevede k pokrytí potřeb zákazníka. Je tady konec přemýšlení nad tím, jak se chránit, a začátek uvažování nad tím, jak se propojit. Kterak umožnit vznik dočasných i dlouhodobých partnerství. Jak využít toho, v čem je lepší jiná firma, společně s tím, v čem jsme nejlepší my. Jsme schopni tyto schopnosti sjednotit?
Potřeba odlišit se získává bratříčka v stejně silné potřebě spojit se. Vytvářet dynamické sítě, které rychle reagují na měnící se potřeby zákazníků. Pokud zákazník požaduje prvotřídní produkt, servis a on-line podporu, dochází k potřebě spojit odborníky na design s e specialisty na lidi, a ty pak s odborníky na technologii či na peníze… Spojit, reagovat, rozpojit. Rostoucí požadavky zákazníků nám dají sílu překročit současné konkurenčním myšlení a nahradit jej partnerským. Nebudeme uvažovat, v čem jsou ostatní horší než my, ale v čem jsou lepší. A to nebudeme považovat za hrozbu, ale za příležitost. Z konkurenta se stane partner. Konkurentem není ten, kdo má znalost, již mohu provázat s vlastní znalostí a dodat zákazníkovi, ale ten, kdo má takovou znalost, za kterou mu zákazník platí, ale již neumím provázat s tou vlastní.
Vytváření sítí je a především bude hybnou silou globální ekonomiky a přináší změny pro management informačních technologií. Mění pohled a chápání tak zásadních pojmů, jakými jsou bezpečnost, přístup, rychlost změny. Bezpečnost je ochrana informací? Před kým? Před okolím firmy? OK. Kde začíná toto okolí? Jak bude vypadat při redefinici hranic podniku? Kdo je před a kdo za touto pomyslnou hranicí? Je to zákazník, partner, vlastní zaměstnanec? A jaké informace budeme chránit a jaké poskytovat?
Zajímavé je, že firmy, které otevřely své pomyslné know-how světu, zveřejnily na internetu své pracovní postupy, podrobný obsah svých seminářů, podrobné informace o tom, jak dělají svou práci, tak právě ty jsou mimořádně úspěšné. Univerzity, které publikovaly nejen své výukové osnovy, ale také všechny podklady k přednáškám, mají výrazný nárůst uchazečů. Takto bychom mohli pokračovat.
Samozřejmě, každá mince má dvě strany. Otevřenost se vyplácí tam, kde skutečným know-how jsou lidé, kteří s informacemi (daty) zacházejí, nikoliv data samotná. Platí to tedy především pro rozvinuté ekonomiky, které jsou postaveny na znalostech. Tam, kde je motorem ekonomiky výroba, tam fungují staré modely. Jak dlouho ještě?
Autor je ředitelem společnosti Orbit.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU