Nicméně všechny tyto klady s sebou logicky přinášejí také méně příjemné aspekty.Všichni jsme vzájemně propojeni – sociálně, ekonomicky i technicky. Počítače, čipy, senzory, čtečky a nejrůznější ovladače dnes ovlivňují téměř všechny oblasti našeho života. Nicméně obrovský objem dat, který tato zařízení vytvářejí, slouží většinou pouze k jednomu specifickému účelu a jeho další využití je málokdy možné.
Pro lepší představu uvedu několik čísel: v současnosti máme na světě 4 miliardy uživatelů mobilních telefonů, na jednoho člověka připadá 1 miliarda tranzistorů a další 2 miliardy lidí mají přístup k internetu. I přes všechna tato dech beroucí čísla se vám však může lehce stát, že strávíte na síti hodiny hledáním konkrétní informace s jediným výsledkem. 50 % všeho, co naleznete, bude zcela irelevantní a dalších 42 % dat vás podvědomě ovlivní natolik, že můžete učinit nesprávné rozhodnutí.
Také díky událostem posledních několika měsíců si však čím dál více uvědomujeme, že „být zcela propojeni“ není v současné době jediným řešením celospolečenských problémů. Světová finanční krize, nepředvídatelné výkyvy cen ropy, plýtvání omezenými přírodními zdroji nebo kolapsy dopravy ve světových megapolích, to všechno jsou jasné signály, že samotné informační technologie nás nezachrání. Je potřeba udělat změny, které současným technologiím přidají „inteligenci“. S jejich pomocí budeme lépe připraveni začít společně pracovat na „chytřejší planetě“.
„Chytřejší planeta“ je zároveň nový koncept IBM v přístupu ke vlastním zákazníkům, k celému trhu, ke společnosti, ale i k životnímu prostředí a zastřešuje soubor inteligentních systémů a řešení, které IBM rozvíjí a realizuje společně se svými klienty. Díky svým zkušenostem a více než stoleté historii ve vývoji a výrobě informačních technologií stojí dnes IBM na pomyslném vrcholu inovační pyramidy. Již dnes zavádí společně se svými partnery inteligentní systémy v klíčových odvětvích, jakými jsou energetika, doprava, logistika, zdravotnictví, správa veřejných financí a majetku, bankovnictví, vodohospodářství atd. Všechny tyto chytré systémy mají čtyři společné jmenovatele: ekonomický tlak (optimalizace zisku a snižování nákladů), globální konkurenci, zvyšující se nároky zákazníků a dostupnost informačních technologií, které dokáží propojit stávající infrastrukturu s výpočetními analytickými systémy.
Vstupujeme tedy do věku globálně integrované a inteligentní ekonomiky, společnosti i celé planety. V tomto novém světě budou úspěšní pouze ti, kteří mají odvahu změnit pravidla hry a jsou schopni zavádět chytřejší a flexibilnější systémy. Jen těm bude patřit „chytřejší planeta“.
Koncept „chytřejší planety“ byl i tématem na konferenci IBM Forum 2009, která se uskutečnila 22. ledna v Praze a Computerworld byl jejím mediálním partnerem.
Autor pracuje jako ředitel marketingu v IBM Česká republika.