Sluší administračním nástrojům v operačních a informačních systémech spíše textová konzole, nebo komplexní uživatelsky přátelské nástroje? Na světě neexistuje platforma, která by si v minulosti neprošla debatou na toto téma. Otázku, která na první pohled vypadá triviálně, ale která do značné míry určuje komerční úspěch systému se po delší době opět pokouší otevřít server InfoWorld http://infoworld.com/d/networking/take-gui-and-shove-it-374?page=0,0. Podívejme se na její počátky, a také důsledky.
//Admin
Zatímco uživatelské rozhraní informačních technologií prošlo přinejmenším od konce 70. let procesem pozvolného „zpřátelštění“, kdy se z čistě textového a tabulkového prostředí pro vědce a zasvěcené stalo díky GUI rozhraním pro každého, o administračních nástrojích totéž říct rozhodně nelze. Pravděpodobně prvním, kdo se pokusil alespoň některé programy pro řízení a administraci systémů vytvořit jako user-friendly, byla společnost Apple, a po ní následoval například NeXT (založený ostatně také zakladatelem Apple Stevem Jobsem), v rámci vývoje OS/2 IBM a v časech ohromné expanze na počátku 90. Let také Microsoft s Windows.
Zatímco první pokusy o více přátelské administrační rozhraní byly vzhledem ke složitosti toho původního víceméně nutností, v 90. letech se rozproudila diskuze nad otázkou, zda v nastoupeném trendu pokračovat – a vydat se tak s administrací směrem, jímž se ubíralo rozhraní pro uživatele, nebo zda proces zastavit. Hlavním argumentem bylo, že převod textové – příkazové – administrace na grafickou snižuje reálnou možnost řešit některé problémy, zvyšuje čas potřebný k jejich vyřešení (nesmějte se, v odborník a tím by administrátor měl být je schopen v textové konzole dělat věci rychleji než v grafickém okně) a hlavně, komplikuje řešení problémů, které se vyvíjí nestandardním směrem.
//byznys
Debatu na toto téma si zažila jak již bylo řečeno snad každá platforma, a to včetně Microsoft Windows. Zde se stala aktuální v okamžiku, kdy Microsoft zjistil, že pouze s operačním systémem pro klientské počítače si nevystačí, a že je potřeba zapracovat na serverových produktech. Windows Server 2000 a pak dodnes na mnoha místech používaný 2003 se staly populárními, a dokázaly porážet i na pořízení podstatně lacinější Linux právě proto, že nabízely jednoduše použitelné administrační nástroje. Jejich implementací klesla cena nutná na vyškolení a následné zaplacení administrátora. Což bohatě kompenzovalo vyšší cenu licence.
Obchodníci rozhodli, že administrace musí být User-friendly a tímto směrem se postupně vydali všichni významní hráči. Oracle. RedHat, SUN, SuSe, mohli bychom jmenovat celou řadu dalších. Nástup grafického rozhraní s sebou nesl jeden vedlejší efekt. Totiž, že výrobci pozvolna ustupovali od toho textového. I když uživatelům systémů mohla být podobná věc jedno, zmíněný trend způsobil, že část lidí, kteří měli schopnost rozhodovat o pořizování a údržbě systémů začala dávat přednost těm „zastaralým“, tedy s textovou konzolou.
//Retro
Asi nejpěknějším indikátorem, že se jedná ne o virtuální realitu, nýbrž o skutečný problém, je „nová“ generace textového rozhraní pro administraci a skriptování úkolů Windows PowerShell, který Microsoft uvedl pro své produkty krátce pro vydání Windows Vista. PSH ve své podstatě nenabízí nic, co nabízely tradiční nástroje pro Unix s tím rozdílem, že je postaven na firemní technologii .NET a tedy určen pouze pro její platformu. Toto „retro“ nebylo ani omylem míněno jen pro zatvrzené zastánce textového řízení, ale pro profesionály, kteří tak mohou mnohem snáze vykonávat celou řadu úkolů a také jich celou řadu pomocí skriptů automatizovat.
//Hi Tech
Na první pohled se dnes může zdát, že obsluha informačních technologií je tak jednoduchá, jak jen může být. Textové konzole patří do světa dávné minulosti, uživatelé jsou svému grafickému rozhraní blíže, než kdykoli jindy (zvláště díky masivní penetraci dotykových zařízení). Opak je ale pravdou. Textová administrace (zkráceně CLI) je dost možná na cestě zpět. Jedním z argumentů pro ni se může stát, trochu paradoxně, argument finanční. Dražší a dráže vyškolený administrátor může řešit celou řadu problémů rychleji, flexibilněji a tím i efektivněji. Tím ušetří čas, a je-li placen za dobu práce, ušetří i peníze. Koho by to před pár lety vůbec napadlo…