„Kvantové počítače mají potenciál nejen dělat věci rychleji, ale také umožnit společnost pracovat úplně odlišným způsobem,“ věří David Schatsky, ředitel Deloitte LLP, nadnárodní společnost zaměřenou na finanční poradenství. „Pokud mají analytické workloady, které by za normálního stavu zabraly týdny k rozběhnutí, a nyní by je mohly udělat rovnou, jak by to změnilo způsob, který činí rozhodnutí, riskují nebo jaké služby nabízí zákazníkům?“
Manažeři a IT jednotlivých podniků by tedy zřejmě mělo postupně začít přemýšlet nad strategickými důsledky kvantových počítačů.
Pozdvižení okolo kvantových počítačů je vcelku logické – předpokládá se, že u konkrétních výpočtů by výkonem měly převýšit i ty nejvýkonnější superpočítače, a to obzvláště v činnostech, které zahrnují třídění masivního množství dat. Kvantové počítače by například mohly být schopné nalézt vzdálené obyvatelné planety, pomoci s vývojem medicíny nebo zefektivnit nesmírně komplikované letové plány.
Kvantové počítače pracují na jiném principu výpočetní síly, neboť pracují s qubity, která, na rozdíl od klasických počítačů, nespoléhají buď na jedničku nebo na nulu. Místo toho využívají obě a princip tzv. superpozice.
Superpozice znamená, že se systém nachází ve více než jednom stavu zároveň, jde o fundamentální pravidlo kvantové mechaniky. Není tak jasné, co qubit vlastně představuje, dokud se nezačne mísit s jinými qubity. Spolupráce qubitům umožňuje kalkulování všech možností najednou místo postupných výpočtů.
„Jde o nesmírně slibné paradigma ve výpočetních technologiích,“ říká William Martin, profesor matematiky na Worcesterském polytechnickém institutu v Massachusetts. „Máme příklady činností, které kvantový počítač umí a které nevíme, jak u standardních počítačů provést. Pokud jej opravdu postavíme, půjde o zcela revoluční fenomén.“
Ve zprávě z minulého měsíce si Deloitte povšimla, že se kvantové počítače blíží realizaci svých slibů. Jak vědci nadále pokračují ve výstavbě výkonných, plně funkčních kvantových strojů, zájem roste.
Celkově kvantové počítače v posledních třech letech přilákaly 147 milionů dolarů investic do rizikového kapitálu a 2,2 miliardy dolarů celosvětových vládních investic, popisuje Deloitte. Na kvantových počítačích pracuje např. Evropská Unie nebo Čínská akademie věd.
Ve Spojených státech je na poli kvantových počítačů aktivní např. IBM, Google nebo Microsoft. USA jsou také plné startupů typu Rigetti Computing, 1Qbit a Cambridge Quantum Computing. Některé pracují přímo na počítačích, jiné na softwaru, další na hardwarových komponentech nebo postkvantové kryptografii.
Nejslavnější je zřejmě společnost D-Wave Systems, která usilovně nepřestává tvrdit, že se jí podařilo sestrojit první skutečný kvantový počítač – což však mnozí odborníci zpochybňují.
Ale ač může být stav „prvního kvantového počítače světa“ dost nejasný, počítače D-Wave testuje NASA, Google, Národní laboratoř v Los Alamos nebo Lockheed Martin. Prestižní skupinka.
„Nějaké smysluplné komerční využití kvantových počítačů předpokládám během příštích deseti let,“ věří Schatsky. „Neříkáme, že korporace začnou kvantové počítače kupovat během následujících let, ale jde o fenomén, který rychle postupuje kupředu. Společnosti by si jej měly povšimnout a začít přemýšlet nad strategickými důsledky jejich vlastnictví.“
Schatsky si také povšiml investic v řádu milionů od některých bankovních subjektů. „Myslím, že zájem poroste.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU