Komunikace v digivěku

1. 3. 2004

Sdílet

Jistě vám nesdělíme nic převratného, leč pravdou jest, že možnosti mezilidskékomunikace se díky internetu a mobilním technologiím v posledních několika letech značně rozšířily. O...
Jistě vám nesdělíme nic převratného, leč pravdou jest, že možnosti mezilidské
komunikace se díky internetu a mobilním technologiím v posledních několika
letech značně rozšířily. Otázkou zůstává, zda nás elektronická komunikace
skutečně obohatí, nebo zda lidstvo odcizuje a izoluje do role bytostí žijících
ve virtuálním světě.
Komunikaci můžeme definovat jako prostředek výměny informací, ať už mezi lidmi
nebo mezi stroji. Nás v tuto chvíli zajímá mezilidské sdělování. Z hlediska
evoluce není pro lidský druh komunikace pomocí moderní techniky přirozená,
protože neobsahuje neverbální složku (gestikulace, intonace, výraz tváře atd.).
Přesto nelze říci, že by tento druh dorozumívání člověka odcizoval v mnoha
případech je tomu přesně naopak. Je pochopitelné, pánové, že se nic nevyrovná
tomu, když si v objetí se svou milou šeptáte něžná slůvka, ale když bude jeden
od druhého vzdálen stovky kilometrů, potom je poslaný e-mail nebo esemeska
jeden z mála způsobů jak spolu zůstat v kontaktu, nemáme pravdu?
Nyní ve stručnosti shrneme, jaké jsou obecné klady a zápory digitální
komunikace, a poté podrobněji rozebereme nejpoužívanější technologie. Velkým
kladem je rychlost papírovému dopisu "trvá" několik dnů až týdnů, než se
dostane k adresátovi, naproti tomu e-mail obdrží příjemce kdekoli na světě
během několika vteřin, maximálně minut.
Dalším kladem je nízká cena v porovnání s mezinárodním telefonním hovorem
nejsou poplatky za připojení k internetu vysoké.
Díky e-mailům a internetu není u některých profesí nutné být fyzicky přítomen v
práci, lidé mohou pracovat z domova tzv. homeworking. Elektronická komunikace
představuje skvělý prostředek jak se seznámit s lidmi, jež byste v reálném
světe neměli šanci potkat, a rovněž otevírá nové možnosti pro lidi s tělesným
postižením, například osoby nevidomé, hluchoněmé.
A jaké jsou povšechné zápory? Dorozumívání pomocí počítačů a mobilních telefonů
je svým způsobem chladné, odlidštěné, chybí zde fyzický, nevirtuální kontakt s
druhou osobou neverbální složka.
Nesnesitelná lehkost, jednoduchost a dostupnost svádí k tomu, že elektronickou
komunikaci používáme přespříliš, tedy i v situacích, kdy je to zbytečné
(telefonování "mobilem" do vedlejší místnosti, každodenní přeposílání vtipů
e-mailem, atp.). Mnohdy jde o sdělení, které postrádá jakoukoliv myšlenku.
Veškerá data, která internetem "tečou" nešifrovaná, lze zfalšovat, ať se jedná
o webové stránky nebo o elektronické zprávy. Často si také nemůžeme být jisti,
že osoba, která sedí na druhém konci "drátu", je tím, za koho se vydává.

E-mail - elektronická pošta
Elektronická pošta představuje základní pilíř elektronické komunikace. Pomocí
e-mailu můžete během okamžiku odesílat a přijímat zprávy kdekoliv na světě;
navíc k nim mohou být připojeny jakékoliv soubory (obrázky, textové dokumenty
atp.).
Mezi největší přednosti elektronické pošty patří dle našeho názoru tyto:
rychlost doručení zprávy e-mailovou zprávu obdrží příjemce během několika
vteřin, a nezáleží na tom, zda se nachází vedle v kanceláři nebo uprostřed
Atlantiku. Zpráva se uloží do schránky, odkud si ji kdykoliv můžete
"vytáhnout", nemusíte být tedy neustále připojeni k Síti.
Přístup ke zprávám máte kdekoliv e-mailové zprávy můžete přijímat a odesílat
kdekoliv na Zemi, stačí vám počítač s připojením k internetu a webový
prohlížeč. Velkým plusem je rovněž to, že na zprávu odpovíte v době, kdy se to
hodí vám můžete si promyslet obsah, a až budete mít čas, tak odpovíte (nebo
neodpovíte). Oproti telefonátu je poslání e-mailu diskrétnější.
Součástí zprávy mohou být přílohy k e-mailu lze připojit přílohu, obecně může
jít o jakýkoliv soubor(y), tedy například textový dokument napsaný ve Wordu či
elektronické obrázky a podobně.
Elektronická pošta samozřejmě není všeho schopná, jsou situace, kdy je
rychlejší zavolat, případně se setkat osobně. Další nevýhodou e-mailu je snadné
zfalšování adresy odesílatele.

SMS - krátké zprávy
Historicky první SMS zpráva byla poslána v prosinci 1992 v britské síti
Vodaphone; ovšem ještě dlouho poté představovaly "textovky" vcelku nevýznamný
doplněk nabídky mobilních operátorů, kteří ani příliš nepočítali s prosazením
této služby. Je úsměvným omylem historie, že zainteresovaní prognostici výrazně
přestřelili: krátké textové zprávy se nedlouho poté staly nesmírně populární.
Mezi výhody esemesek patří diskrétnost záleží jen na vás, kdy si obdrženou
zprávu přečtete (a zda si ji vůbec přečtete) a kdy na ni odpovíte. Navíc při
psaní a odeslání zprávy nerušíte své okolí jako u telefonního hovoru. Informace
typu "Promin, prijdu o deset minut pozdeji." je lepší netelefonovat, ale poslat
jako SMS zprávu. Na druhou stranu jsou situace, kdy je výhodnější nespoléhat,
že nám druhá strana pošle zavčasu odpověď, a raději zavolat. Určitým omezením
je i délka zprávy, která je standardně pouhých 160 znaků. Vyťukávat esemesky na
titěrných klávesách mobilního telefonu také nemusí být zrovna pohodlné, a to i
když používáte prediktivní vkládání pomocí T9.

Webové chatování
Webový chat je nejjednodušší způsob, jak si virtuálně popovídat. Spoustě lidí
vyhovuje, jelikož k používání nepotřebují žádný specializovaný program, stačí
libovolný internetový prohlížeč. Další všeobecnou výhodou je snadné ovládání u
většiny systémů; po přihlášení vstoupíte do tematicky členěné místnosti, ve
které si čtete poznámky ostatních diskutérů, a sami se aktivně zapojujete do
debaty. Největší slabinou webových chatů tvoří zdlouhavé generování stránek s
příspěvky. Výhodou a zároveň nevýhodou textové komunikace je její anonymita.
Kladný vliv má v tom, že lidé nejsou posuzováni podle fyzického vzhledu, rasy
ani pohlaví; z mnoha introvertních, uzavřených lidí se na chatu stávají
upovídaní vtipálci. Nevýhodou je, že o lidech, se kterými si povídáte, víte jen
to, co vám oni sami sdělí. Není tedy problém vydávat se za někoho jiného,
změnit si identitu.

Ručně psaný dopis/pohlednice
Jistě, počet papírových dopisů je oproti e-mailům zanedbatelný. Adresátovi však
jistě udělá větší radost, už díky tomu, že napsat a odeslat dopis je mnohem
pracnější. Navíc, v dnešní době kromě starší generace posílá papírové dopisy
málokdo, takže při nějaké zvláštní příležitosti takový dopis ve schránce o to
více potěší. Napadají nás dva zápory: pokud odesílatel škrábe, nebude dopis k
přečtení, a za druhé se tu a tam dopis nebo pohlednice zatoulají a nepřijdou
buď vůbec, nebo s notným zpožděním. To se ostatně může stát i v případě
elektronické zprávy.