Když se přihlásíte na Facebook, vyžadují podmínky této sociální sítě, že využíváte své „reálné jméno, které je uvedeno na vaší kreditní kartě, studentské kartě a podobně.“ Vezmeme-li však v úvahu desítky milionů falešných účtů na tomto webu, pak není jasné, jak striktně či efektivně je toto pravidlo vyžadováno. Minulý rok v lednu byli někteří uživatelé Facebooku a Instagramu, podezřelí z porušování smluvních podmínek, požádání, aby k ověření svých účtů poskytli sociálním sítím občanské průkazy vydané vládou, což rozpoutalo další vlnu protestů. (Facebook na požadavky ITWorldu o komentář ke své politice reálných jmen nereagoval.)
Výsledkem je, že se někteří členové komunity „nymů“ zcela vyhýbají velkým sociálním sítím. Jiní, jako například Elsa, mají osobních účtů více (což mimochodem také porušuje podmínky používání mnoha sociálních sítí.) Skrývání se v záplavě ostatních falešných účtů však již v brzké době nemusí být možné. Facebook nedávno oznámil, že zvažuje zapojení softwaru pro rozpoznání tváře, který by analyzoval profilové fotografie uživatelů. Oficiálně udávaným důvodem je tvorba lepších doporučení pro označování snímků, ale může to skončit bezděčným odhalením lidí, kteří fungují pod více identitami.
To je jeden z důvodů, proč je Elsa v době, kdy se převléká za latexovou kočku, opatrná, a odmítá si nechat fotit tvář.
Co je to nym?
Lidé používají nymy z různých důvodů. Někteří proto, že chtějí vytvořit jasnou hranici mezi svými pracovními a osobními životy. Jiní mají odlišné identity pro různé kontexty. Mají zkrátka unikátní identitu pro každou skupinu, v níž jsou zapojeni. Někteří používají stejné nymy tak dlouho, že s nimi mají spojeny dlouhodobé vztahy i velké množství práce.
Například Gaius Publius píše příspěvky na politický blog od roku 2003. Například pro weby typu AmericaBlog a Truthout. „Publius“ je pseudonym, který koncem 18. století používali James Madison, Alexander Hamilton a John Jay při psaní Federalist Papers; známý internetový přispěvatel přidal jméno Gaius, aby se odlišil od ostatních politických bloggerů, kteří taktéž využívají jméno Publius.
Důvod tohoto nymu je jasný: Publius nechce, aby jeho názory na změnu klimatu nebo sledování ze strany NSA ovlivňovaly to, jak ho vnímají ostatní v jeho práci, a zároveň nechce provádět autocenzuru, aby chránil svou pracovní identitu.
„Raději bych své politické sklony selektivně odhalil lidem ve svém životě člověk od člověka, než bych je [tito lidé] náhodou odhalili skrze mé dílo,“ říká Publius.