Studie serveru America Online i statistiky amerického Úřadu práce uvádějí, že za 75 % krádeží firemních údajů stojí zaměstnanci, pouze 25 % způsobí hackeři. Zaměstnanecké krádeže stojí americký průmysl ročně 50 bilionů dolarů a jsou zodpovědné přibližně za 33 % všech krachů firem. Zároveň 90 % zaměstnaneckých krádeží vyjde na povrch až po odchodu zaměstnance z firmy.
Pavel Minařík ze společnosti AdvaICT na semináři uvedl, že průměrný čas strávený zaměstnanci při mimopracovních aktivitách, jako jsou on-line shopping, gambling, chatování, prohlížení fotek a videí, je 2,5 hodiny za den. Proto se řada zaměstnavatelů uchyluje k omezování přístupu na internet, už málokterá firma však následně kontroluje použití internetu.
Podle Pavla Koukala ze společnosti Rödl & Partner se na přípustnost kontroly zaměstnanců musíme dívat z více úhlů. „Musíme se řídit tím, co je stanoveno při uzavírání pracovněprávního vztahu, jako jsou podpis smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem či firemní směrnice, dále právem zaměstnavatele na ochranu majetku a podnikatelských zájmů, a v neposlední řadě právem zaměstnance na ochranu lidské důstojnosti a ochranu soukromí.“
Kontrola zaměstnance ze strany zaměstnavatele bez jeho vědomí je přípustná pouze v případě přiměřené kontroly s ohledem na cíl kontroly, např. kontrola dodržování zákazu/dovoleného rozsahu použití pracovních prostředků na soukromé účely. Proti tomu má zaměstnavatel právo provádět kontrolu technických parametrů IT infrastruktury, její bezpečnost a spolehlivost.
V případě důvodného podezření na narušení IT infrastruktury je její majitel oprávněn podniknout opatření pro eliminaci rizika, mimo jiné i spojit identitu uživatele s potenciálně nežádoucími aktivitami na síti. Novinkou v odhalování anomálií na síti je audit jejího provozu, který dokáže odhalit nežádoucí činnost zaměstnanců s výpočetní technikou v reálném čase.
Monitorování zaměstnanců podle české právní úpravy (§ 316 zákoníku práce)
- Zaměstnanci nesmí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu (podle první věty) je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Otázkou je, co je přiměřený způsob kontroly.
- Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU