Základní energetickou surovinou živých organismů je glukóza, není divu, že se objevily pokusy o baterii využívající cukrového roztoku (firma Sony). Některé technologie používané ve slunečních článcích se snaží kopírovat fotosyntézu, tedy využívají k zachytávání sluneční energie komplexy organických molekul. V Naval Research Laboratory (výzkumná instituce amerického námořnictva) nyní přišli s myšlenkou článků, jimž by energii dodávaly přímo živé bakterie.
Konkrétně se jedná o Geobacter sulfurreducens, což je druh prosperující i v anaerobním prostředí. Energii získává bakterie redukcí kovů z jejich sloučenin. Používají se proto např. k vychytávání uranu z roztoků, kdy výsledkem reakce je nerozpustný kov, který tak z prostředí „vypadne".
Na podobném principu lze postavit článek, který dokáže produkovat dostatek energie pro pohyb menších vozítek asi tak do hmotnosti 2 kg – rovery Spirit, Opportunity nebo Curiosity by tato technologie zatím nezvládla. Relativně menší maximální výkon lze řešit pomocí kondenzátoru, takže zařízení by dokázala i poskakovat. Podobné články by se mohly uplatnit třeba při průzkumu Marsu nebo v hlubinách oceánů. Jinak dosud sondy spoléhají především na fotovoltaické články nebo na jaderný pohon založený na rozpadu plutonia.
U použití bakterií v kosmickém prostředí je třeba splnit požadavky bránící mikrobiální kontaminaci, tj. zajistit, aby se bakterie nedostaly z uzavřeného prostoru (i když v nejpřísnější podobě se tato pravidla uplatňují jen tam, kde očekáváme možnost mimozemského života). V případě výzkumu pod mořskou hladinou mohou být zase problémem plyny vznikající při elektrochemické reakci, které mění hustotu článku. Na druhé straně s nimi lze ale i aktivně pracovat a občas se pohybovat jejich vypouštěním či změnou objemu, podobně jako např. u balónu. Zde již bakteriální palivové články byly nasazeny i v praxi.
Zdroj: Popular Science
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU