Hlavní navigace

Kreativita moderního spamu

1. 9. 2004

Sdílet

Také vás každou chvíli obtěžují nevyžádané e-maily? A vyhazujete je rovnou dokoše, nebo si je občas přečtete? Pakliže od nich svou e-mailovou schránku automaticky čistíte, věřte,...
Také vás každou chvíli obtěžují nevyžádané e-maily? A vyhazujete je rovnou do
koše, nebo si je občas přečtete? Pakliže od nich svou e-mailovou schránku
automaticky čistíte, věřte, že se někdy vyplatí podívat se, co vám pisatel
sděluje. Zjistíte, že autoři spamů jsou docela vtipní chlapíci.

Ne že by reklamní sdělení, která nevyžádaná pošta do našich poštovních stránek
přináší, byla sama o sobě protknuta úsměvnými texty a že by zpracování
informací ve spamech sršelo humorem, zajímavé jsou zejména poznámky psané na
konci, totiž ty, které mají adresáta ubezpečit o tom, že se v případě daného
dokumentu rozhodně o spam nejedná. Takovou patičku obsahuje většina česky
hovořících spamů (rozbor cizojazyčných protentokrát vynecháme) - je třeba totiž
neponechat nic náhodě a příjemce nevyžádané pošty včas odradit od návštěvy
živnostenského úřadu, kam se podle zákona může obrátit se žádostí o zjednání
nápravy, pokud ho spamy obtěžují. Někteří jejich autoři zkrátka věří tomu, že
kvůli jednomu nevyžádanému dopisu nebude příjemce vážit cestu na úřad.

Platíme za obtěžování
Lichý je pochopitelně také alibismus těch, kteří nezapomenou dovětek do svých
e-mailů přidat. I když už si vymyslí sebelepší výmluvu a zdůvodnění, nevyžádaná
pošta, tedy e-mail, k jehož přijetí jsme nedali výslovný souhlas (většinou u
příležitosti nějaké marketingové akce nebo podpory prodeje), zůstává spamem, i
kdyby se nás o opaku snažil ujistit třeba předseda vlády lákající k volbám.
Jako takový odporuje zákonu o regulaci reklamy, který zakazuje "šíření
nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje".
Právě tudy vede alibi jedné skupiny spamerů: Náš e-mail vám nezpůsobuje žádné
náklady, říkají. V době, kdy je ještě většina internetových připojení účtována
na základě objemu stažených dat nebo času stráveného na internetu, to je velmi
odvážné tvrzení, a to ani nepočítáme se skutečností, že je potřeba daný e-mail
v nejběžnějších klientech přesunout do koše, vymazat a potvrdit nenávratnost
úkonu. Platí to i pro takový e-mail, který sám sobě dává právo na přežití
prohlášením, že "neobsahuje připojené soubory a jeho příjemci nevznikají žádné
náklady".

"Veřejné zdroje"
Snad největší skupinu obhajujících tvrzení tvoří dovětky informující o tom, že
"odesílatel získal adresu příjemce z veřejných zdrojů", takže v takové situaci
je nemyslitelné, aby byl přijatý e-mail spamem. Odesílatelé se v takových
případech rovněž rádi odvolávají na autoritu daného zdroje, kterým bývají
databáze společností shromažďujících data pro marketingové účely, a často
argumentují také tím, že za nákup adresáře museli poskytovateli zaplatit.
Veřejným zdrojem je přece sám internet, a kdybychom se zveřejněním své
e-mailové adresy na osobních stránkách vystavovali riziku, že tímto se naše
soukromá schránka stává stokou spamerských výmyslů, pak by byly všechny
poštovní servery přeplněné nevyžádanými e-maily.
Zdání pečlivého výběru adresátů se snaží vzbudit v příjemcích spamu autoři,
kteří prohlašují, že e-mail zaslali "vybraným příjemcům". Těžko si pak člověk
netechnického typu vysvětluje, proč mu čas od času skončí ve schránce
elektronický bulletin společnosti prodávající vzduchotechniku.

Zákon nade vše
Spameři se rádi zaštiťují veřejnými autoritami ne tak abstraktními, jakými jsou
databáze, takže v jejich dílech je možné dočíst se o tom, že existuje
stanovisko zainteresovaných stran (kdoví kterých) a písemné potvrzení nějakého
Ministerstva obchodu a průmyslu (česká instituce spravující daný resort se
jmenuje Ministerstvo průmyslu a obchodu), v němž údajně stojí, že "za reklamu
vedoucí k výdajům adresáta se považuje zasílání nevyžádaných e-mailů o
velikosti přesahující při načítání tarifikovatelnou jednotku, tedy zhruba 20,
maximálně 100 KB". Úsměvná je zejména přesnost daných údajů, kterou ovšem
poněkud znehodnocuje rozpětí datového objemu tzv. nespamu. V některých,
předchozích verzích tentýž odesílatel tvrdil, že se o spam nejedná, pokud
e-mail neobsahuje data o objemu větším než 20 KB. Jednoho dne zjevně potřeboval
přidat objemnější přílohu, tak se mu posunutí horní hranice hodilo.
Na autoritu zákona se odvolávají jiní odesílatelé, kteří tvrdí, že "tento mail
by měl odpovídat připravovanému zákonu o službách informační společnosti". Sami
sebe tedy usvědčují z ne příliš pečlivé četby zmiňované normy, která existuje v
pracovní verzi a říká, že "elektronické prostředky je zakázáno použít pro
šíření nevyžádaných obchodních sdělení".

"Praktické" spamy
Některé spamy se snaží své adresáty přesvědčit, že jsou pro ně zajímavé, a
pokud by je neobdrželi, byla by to pro ně újma mnohem větší, než když je budou
muset ve svých schránkách přetrpět. Proto sdělují, že snahou odesílatele je,
"aby vás tento e-mail neobtěžoval, naopak aby byl pro vás zajímavou informací.
Proto je jeho velikost pouze 3 KB". Jiný odesílatel jako by si málem říkal o
odměnu za to, že nám tak skvělou informaci poskytl: "Vzhledem k tomu, že se z
naší strany jedná o bezplatnou službu pro Vás, doufáme, že náš e-mail nebude
vnímán jako nevyžádaný."

Patrně jsme vám napsali omylem
Některé spamy jako by se snažily vzbudit v příjemci dojem, že on sám může za
to, že nevyžádanou poštu dostal. Tváří se totiž, jako by si je předem objednal,
a dal tedy souhlas k jejich přijetí. A v závěru přece jenom připouštějí, že
možná jsme se do databáze adresátů dostali omylem ("Do databáze k obesílání
jste patrně byli zařazeni omylem.") a máme možnost si příjem podobných sdělení
ihned zrušit. Jiní autoři spamů tuto možnost vůbec neřeší a předpokládají, že
si těžko budeme pamatovat, zda jsme se kdy přihlásili k odběru novinek v
oblasti průtokových ohřívačů nebo izolačních materiálů.
Jistý spamer se zase s problémem vypořádává s razancí, která nám má dát rychle
zapomenout na případný nesouhlas s jeho taktikou: "Omlouvám se za nevyžádaný
e-mail, a pokud Vás obsah dopisu nezajímá, obtěžuje nebo uráží, vymažte jej."

Nejkreativnější z kreativních
Za ukázku ryzí kreativity z dílny spamerů pokládám e-mail, který se mi v
obměněné podobě objevil ve schránce už několikrát. Dopis napsala nějaká Iva,
lákala mě k návštěvě nějaké bezvýznamné stránečky a slibovala, že jednoho
krásného dne si zřídí plnohodnotnou prezentaci na internetu. Dlouho jsem
přemýšlel, zda se jedná o nějakou dávnou lásku, domýšlel se, že jde o tajnou
ctitelku, která se konečně rozhodla dát najevo své city, a ubezpečoval se, že
musí jít o nějakou zbloudilou zprávu, která musela být původně určena někomu
jinému.

Jak napsat spam, který spamem není?
Pokud bych se stal spamerem, zřejmě bych v sobě však nenašel takovou dávku
invence, jakou projevil autor následujícího textu, který rovněž učesal do
žádosti o souhlas se zasláním konkrétní nabídky (obsah a předmět e-mailu jsou
volně pozměněny): "Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem, zda bychom Vám
mohli zaslat nabídku naší společnosti. Jedná se o mimořádně kvalitní bavlněná
trička všech barev a velikostí. V současné době poskytujeme slevy ve výši 40 až
60 procent. S pozdravem XY, http.//www.trickazaskveloucenu.cz." No řekněte,
mohli bychom takovému e-mailu podsouvat zlý úmysl?